Chlorid praseodymitý

chemická sloučenina

Chlorid praseodymitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem PrCl3.

chlorid praseodymitý
heptahydrát chloridu praseodymitého
heptahydrát chloridu praseodymitého
      Pr3+       Cl−
      Pr3+       Cl
Obecné
Systematický názevchlorid praseodymitý
Anglický názevpraseodymium(III) chloride
Německý názevPraseodym(III)-chlorid
Sumární vzorecPrCl3
Vzhledmodrozelená pevná látka (bezvodý)
světle zelená pevná látka (heptahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS10361-79-2
19423-77-9 (hydrát)

17272-46-7 (hexahydrát)

10025-90-8 (heptahydrát)
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)233-794-4
PubChem66317
SMILESCl[Pr](Cl)Cl
InChIInChI=1S/3ClH.Pr/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: LHBNLZDGIPPZLL-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost247,26 g/mol
Teplota tání786 °C
Teplota varu1710 °C
Hustota4,02 g/cm3 (bezvodý)
2,250 g/cm3 (heptahdyrát)
Rozpustnost ve vodě104,0 g/100 ml (13 °C)
Měrná magnetická susceptibilita+44,5·10−6 cm3/mol
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Tvar molekulyTrojboký hranol s třemi přidanými vrcholy
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
H-větyH302, H315, H318, H319, H400, H410[1]
P-větyP264, P264+265, P270, P273, P280, P301+317, P302+352, P305+351+338, P305+354+338, P317, P321, P330, P332+317, P337+317, P362+364, P391, P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava

editovat

Chlorid praseodymitý lze připravit reakcí kovového praseodymu s chlorovodíkem:[2][3]

2 Pr + 6 HCl → 2 PrCl3 + 3 H2

Obvykle se čistí vakuovou sublimací.[4]

Hydratovaný chlorid praseodymitý lze připravit reakcí kovového praseodymu nebo uhličitanu praseodymitého s kyselinou chlorovodíkovou:

Pr2(CO3)3 + 6 HCl + 15 H2O → 2 [Pr(H2O)9]Cl3 + 3 CO2

Heptahydrát chloridu praseodymitého je hygroskopická látka, která nekrystalizuje z matečného roztoku, pokud není v exsikátoru. Bezvodý chlorid praseodymitý lze připravit termální dehydratací hydrátu při teplotě 400 °C v přítomnosti chloridu amnonného.[4][5][6] Alternativně je možné také využít chlorid thionylu.[4][7]

Vlastnosti

editovat
 
heptahydrát chloridu praseodymitého pod různým světlem

Stejně jako jiné lanthanité chloridy se chlorid praseodymitý vyskytuje jak v hydratované formě, tak jako bezvodý. Bezvodý chlorid praseodymitý je modrozelený, ale snadno absorbuje vodu při styku s vlhkým vzduchem za vzniku světle zeleného heptahydrátu. Bezvodý chlorid praseodymitý krystalyzuje v hexagonální krystalové soustavě s prostorovou grupou P63/m (číslo 176) a heptahydrát krystalizuje v triklinické soustavě s postorovou grupou P1 (číslo 1).[8]

Chlorid praseodymitý je tvrdá Lewisova kyselina podle teorie HSAB. Při prudkém zahřátí hydrátu může trochu probíhat hydrolýza.[4] Chlorid praseodymitý tvoří reakcí s chloridem draselným Lewisův komplex K2PrCl5, který má zajímavé optické a magnetické vlastnosti.[2]

Reaktivita

editovat

Vodné roztoky chloridu praseodymitého lze využít k přípravě nerozpustných praseodymitých sloučenin. Například fosforečnan praseodymitý a fluorid praseodymitý lze připravit reakcí chloridu praseodymitého s fosforečnanem draselným a fluoridem sodným:

PrCl3 + K3PO4 → PrPO4 + 3 KCl
PrCl3 + 3 NaF → PrF3 + 3 NaCl
2 PrCl3 + 3 Na2CO3 → Pr2CO3 + 6 NaCl

Při zahřátí s chloridy alkalických kovů vznikají tříprvkové sloučeniny s chemickými vzorci MPr2Cl7, M3PrCl6, M2PrCl5 a M3Pr2Cl9, kde M = K, Rb, Cs.[9]

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Praseodymium(III) chloride na anglické Wikipedii a Praseodym(III)-chlorid na německé Wikipedii.

  1. a b c PubChem. Praseodymium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2025-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b CYBINSKA, J; SOKOLNICKI, J; LEGENDZIEWICZ, Janina. Spectroscopic and magnetic studies of the ternary praseodymium chloride K2PrCl5. Journal of Alloys and Compounds. 2002-07, roč. 341, čís. 1-2, s. 115–123. Dostupné online [cit. 2025-01-03]. DOI 10.1016/S0925-8388(02)00089-0. (anglicky) 
  3. DRUDING, Leonard F.; CORBETT, John D. Lower Oxidation States of the Lanthanides. Neodymium(II) Chloride and Iodide 1. Journal of the American Chemical Society. 1961-06, roč. 83, čís. 11, s. 2462–2467. Dostupné online [cit. 2025-01-03]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01472a010. (anglicky) 
  4. a b c d HERRMANN, Wolfgang A. Synthetic Methods of Organometallic and Inorganic Chemistry: (Herrmann/Brauer). [s.l.]: Georg Thieme Verlag 402 s. Dostupné online. ISBN 978-3-13-115141-4. (německy) 
  5. TAYLOR, M.D.; CARTER, C.P. Preparation of anhydrous lanthanide halides, especially iodides. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1962-04, roč. 24, čís. 4, s. 387–391. Dostupné online [cit. 2025-01-03]. DOI 10.1016/0022-1902(62)80034-7. (anglicky) 
  6. KUTSCHER, J.; SCHNEIDER, A. Notiz zur Präparation von wasserfreien Lanthaniden-Haloge-niden, Insbesondere von Jodiden. Inorganic and Nuclear Chemistry Letters. 1971-09, roč. 7, čís. 9, s. 815–819. Dostupné online [cit. 2025-01-03]. DOI 10.1016/0020-1650(71)80253-2. (německy) 
  7. KUTSCHER, J.; SCHNEIDER, A. Notiz zur Präparation von wasserfreien Lanthaniden-Haloge-niden, Insbesondere von Jodiden. Inorganic and Nuclear Chemistry Letters. 1971-09, roč. 7, čís. 9, s. 815–819. Dostupné online [cit. 2025-01-03]. DOI 10.1016/0020-1650(71)80253-2. (německy) 
  8. ANS, Jean d'; LAX, Ellen. Taschenbuch für Chemiker und Physiker. [s.l.]: Springer 1504 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-60035-0. S. 672. (německy) 
  9. MEYER, Gerd; HWU, S.‐J.; CORBETT, J. D. Ternary Chlorides and Bromides of the Rare‐Earth Elements. Příprava vydání Donald W. Murphy, Leonard V. Interrante. 1. vyd. Svazek 30. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-471-30508-8, ISBN 978-0-470-13261-6. DOI 10.1002/9780470132616.ch15. S. 72–81. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat