Chlorid platnatý
Chlorid platnatý je chemická sloučenina se vzorcem PtCl2. Jde o důležitý prekurzor pro přípravu dalších sloučenin platiny. Existuje ve dvou krystalových formách, α-PtCl2 je hnědozelený, β-PtCl2 je tmavě červený, obě formy jsou nerozpustné ve vodě, ale dobře se rozpouští v kyselině chlorovodíkové za tvorby [PtCl4]2−.[2]
| Chlorid platnatý | |
|---|---|
 Pevný chlorid platnatý | |
-chloride-from-xtal-3D-balls-A.png) Krystalová struktura β-chloridu platnatého | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid platnatý |
| Anglický název | Platinum(II) chloride |
| Německý název | Platin(II)-chlorid |
| Sumární vzorec | PtCl2 |
| Vzhled | zelená pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10025-65-7 |
| PubChem | 2770 |
| SMILES | Cl[Pt]Cl |
| InChI | InChI=1S/2ClH.Pt/h2*1H;/q;;+2/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 265,99 g/mol |
| Teplota tání | 581 °C |
| Teplota varu | rozkládá se |
| Hustota | 6,05 g·cm−3 |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS07  GHS08 Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Struktura
editovatStrukturně je podobný chloridu palladnatému. Tyto chloridy existují v polymerní formě (α) a šesterečné (β) struktuře. β forma po zahřátí na 500 °C přechází na formu α. V obou formách jsou atomy platiny koordinovány ke čtyřem chloridovým iontům. Každý chlorid je koordinován ke dvěma atomům platiny.
Příprava
editovatβ-PtCl2 lze připravit zahříváním kyseliny hexachloroplatiničité na vzduchu na teplotu 350 °C:[3]
- H2PtCl6 → PtCl2 + Cl2 + 2 HCl
Tato metoda se běžně používá, protože kyselinu hexachloroplatiničitou lze vyrobit přímo z kovové platiny. Vodný roztok H2PtCl6 lze také redukovat solemi hydrazinu, ale tato metoda je pracnější.
Ačkoliv PtCl2 vzniká reakcí platiny s plynným chlorem, je obtížné zabránit vzniku chloridu platiničitého (PtCl4). Ten se ale při teplotě nad 450 °C rozkládá zpět na chlorid platnatý a chlor:[4]
- PtCl4 → PtCl2 + Cl2
Využití
editovatVětšina reakcí chloridu platnatého vede k tvorbě komplexů s ligandy (L), během nich dochází k depolymeraci přerušením vazeb Cl-Pt-Cl:
- PtCl2 + 2 L → PtCl2L2
Tyto reakce mohou být matoucí, přídavkem amoniaku vznikne zdánlivě PtCl2(NH3)2, ale ve skutečnosti jde o Magnusovu zelenou sůl, [PtCl4][Pt(NH3)4].
Mnoho komplexů platiny nachází praktické využití, například:[5]
- růžový K2PtCl4, široce rozšířený, ve vodě rozpustný derivát.
- bezbarvý cis-PtCl2(NH3)2, známý jako cisplatina.
- bezbarvý cis-PtCl2(P(C6H5)3)2, jednoduše krystalizovatelný komplex, který slouží k přípravě komplexů typu PtX(Cl)(P(C6H5)3)2 (X = H, CH3, atd.).
Některé z těchto látek jsou zajímavé pro organickou chemii (homogenní katalýzu) nebo jako léčiva.[6]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Platinum(II) chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Platinum(II) chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1428.
- ↑ KERR, George T.; SCHWEIZER, Albert E.; DONNO, Theodore Del. β-Platinum(II) Chloride. Příprava vydání Daryle H. Busch. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 9780470132517, ISBN 9780471077152. DOI 10.1002/9780470132517.ch14. S. 48–49. DOI: 10.1002/9780470132517.ch14.
- ↑ WÖHLER, Lothar; STREICHER, S. Über das Beständigkeitsgebiet von vier wasserfreien Platinchloriden, über die Flüchtigkeit des Metalls im Chlorgas und die Darstellung sauerstoff-freien Chlors. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft. 1913-4, roč. 46, čís. 2, s. 1591–1597. Dostupné online [cit. 2019-10-04]. DOI 10.1002/cber.19130460252. (německy)
- ↑ COTTON, S. A. (SIMON A.), 1946-. Chemistry of precious metals. 1. vyd. London: Blackie Academic & Professional xii, 374 pages s. ISBN 0751404136, ISBN 9780751404135. OCLC 37752084
- ↑ HU, Xi; LI, Fangyuan; NOOR, Nabila. Platinum drugs: from Pt(II) compounds, Pt(IV) prodrugs, to Pt nanocrystals/nanoclusters. Science Bulletin. 2017-4, roč. 62, čís. 8, s. 589–596. Dostupné online [cit. 2019-10-04]. DOI 10.1016/j.scib.2017.03.008. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlorid platnatý na Wikimedia Commons
