Chester A. Arthur
Chester Alan Arthur (5. října 1829 – 18. listopadu 1886) byl 21. prezident Spojených států amerických v letech 1881–1885. Ujal se úřadu po atentátu na prezidenta Jamese A. Garfielda. Post viceprezidenta pak zůstal neobsazen (teprve v roce 1967 byl přijat 25. dodatek k ústavě, který stanovil přesná pravidla prezidentského nástupnictví).[1]
Chester Alan Arthur | |
---|---|
21. prezident Spojených států amerických | |
Ve funkci: 19. září 1881 – 4. března 1885 | |
Viceprezident | neobsazeno |
Předchůdce | James A. Garfield |
Nástupce | Grover Cleveland |
20. viceprezident Spojených států amerických | |
Ve funkci: 4. března 1881 – 19. září 1881 | |
Prezident | James A. Garfield |
Předchůdce | William A. Wheeler |
Nástupce | Thomas A. Hendricks |
Stranická příslušnost | |
Členství | Republikán |
Rodné jméno | Chester Alan Arthur |
Narození | 5. října 1829 Fairfield, Vermont |
Úmrtí | 18. listopadu 1886 New York City, New York |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Albany Rural Cemetery |
Choť | Ellen Arthurová |
Rodiče | William Arthur a Malvina Stone |
Děti | Chester Alan Arthur II William Lewis Herndon Arthur Ellen Herndon Arthur |
Příbuzní | Mary McElroyová (sourozenec) Gavin Arthur (vnuk) |
Alma mater | Union College (do 1848) State and National Law School (do 1853) |
Profese | důstojník, advokát, politik, státník a vychovatel |
Náboženství | Episkopální církev Spojených států amerických |
Podpis | |
Commons | Chester A. Arthur |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vystudoval Union College a pracoval jako učitel a právník. Za občanské války sloužil v newyorské milici a v letech 1871 až 1878 řídil výběr cla v newyorském přístavu. V Republikánské straně náležel k frakci Roscoe Conklinga, která ho prosadila jako svého kandidáta na viceprezidenta. Po svém nástupu do nejvyšší funkce zavedl regulaci přistěhovalectví a zasloužil se o modernizaci amerického námořnictva. Ačkoli byl zpočátku považován za povolný nástroj oligarchických skupin, dokázal navázat na Garfieldovy reformní snahy a v roce 1883 prosadil Pendletonův zákon, který omezil politické machinace při obsazování vysokých státních úřadů.[2] Arthurovo prezidentství spadá do období ekonomického rozvoje, známého jako pozlacený věk.
Trpěl Brightovou nemocí, která mu komplikovala výkon úřadu, proto se v roce 1884 neucházel o znovuzvolení a republikánským kandidátem na prezidenta se stal James G. Blaine.[3]
Vláda Chestera Arthura
editovatVláda Chestera Arthura | ||
---|---|---|
Úřad | Osoba | Období služby |
Prezident | Chester A. Arthur | 1881–1885 |
Viceprezident | Nejmenován | 1881–1885 |
Ministr zahraničí | James G. Blaine | 1881 |
Frederick T. Frelinghuysen | 1881–1885 | |
Ministr financí | William Windom | 1881 |
Charles J. Folger | 1881–1884 | |
Walter Q. Gresham | 1884 | |
Hugh McCulloch | 1884–1885 | |
Ministr války | Robert T. Lincoln | 1881–1885 |
Ministr spravedlnosti | Wayne MacVeagh | 1881 |
Benjamin H. Brewster | 1881–1885 | |
Ministr pošt | Thomas L. James | 1881 |
Timothy O. Howe | 1881–1883 | |
Walter Q. Gresham | 1883–1884 | |
Frank Hatton | 1884–1885 | |
Ministr námořnictva | William H. Hunt | 1881–1882 |
William E. Chandler | 1882–1885 | |
Ministr vnitra | Samuel J. Kirkwood | 1881–1882 |
Henry M. Teller | 1882–1885 |
Reference
editovat- ↑ Chester Alan Arthur’s brave, short presidency [online]. National Constitution Center [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ The Man the Presidency Changed. Politico Magazine [online]. 2017-09-11 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Health and Medical History of President Chester Arthur [online]. Doctor Zebra [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (angličtina)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chester A. Arthur na Wikimedia Commons