Cheng-ša
Cheng-ša (横沙岛, šanghajsky Waan So Tau) je nízko položený aluviální ostrov v ústí řeky Jang-c'-ťiang ve východní Číně. Spolu s ostrovy Čchung-ming a Čchang-sing tvoří městský obvod Čchung-ming, nejsevernější oblast provinčního města Šanghaj. V roce 2008 zde žilo 33 400 obyvatel.
| Cheng-ša | |
|---|---|
| 横沙岛 (Wu (čínština)) | |
 Pozice ostrovu Cheng-ša (červeně) v Šanghaji (žlutě) | |
 Mapa ostrov Cheng-ša | |
  Cheng-ša | |
| Stát |  Čína |
| Topografie | |
| Rozloha | 56 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 31°20′15″ s. š., 121°50′14″ v. d. |
| Délka | 10 km |
| Šířka | 8 km |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 33,400 (v roce 2 008) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jmého
editovatCheng je vodorovný tah ⟨一⟩ směrem doprava, který se používá při psaní čínských znaků a má podobnou podobu jako pomlčka. Dříve se také používal samostatně ve významu „vodorovný“. Název byl ostrovu přiřazen kvůli tomu, jak dříve stál napříč ústím řeky Jang-c'-ťiang. Časem však získal kulatý nebo spíše srdcovitý tvar[1] a posunul se do jedné linie s ostrovem Čchang-sing.
Historie
editovatOstrov Cheng-ša se poprvé vynořil z řeky Jang-c'-ťiang v roce 1858[2] a začal být rekultivován pro zemědělské účely v roce 1886[1] nebo také 1890[2]. Obec Cheng-ša byla založena v roce 1909.[2] V období od svého vzniku do roku 1958 se ostrov postupně rozšiřoval směrem na severozápad a zároveň ustupoval na jihovýchod. Tyto činnosti dohromady způsobily, že se ostrov „přestěhoval“ asi o 5,25 km směrem k ostrovu Čchang-sing.[1] Za dob Čínské republiky se na ostrově provozoval aktivní obchod s obilím prostřednictvím džunek.[3]
Cheng-ša byla původně součástí městského obvodu Čch-uanša, který se později spojil s Pchutungem. V roce 1958 byl ostrov zařazen pod městský obvod Paošan, protože jeho trajekty jezdily z přístavu Wusong v ústí řeky Chuang-pchu.[4] Putování ostrova bylo ukončeno vybudováním vlnolamu a stabilizací břehů kolem ostrova.[1] V následujícím roce ostrov zaznamenal velký příliv obyvatelstva, včetně lodních lidí, kteří byli zorganizováni do rybářských brigád.[5] Během hnutí „Dolů na venkov“ se mnoho vyslaných mladých lidí ze Šanghaje nedostalo právě dále než na ostrov Cheng-ša,[6] kde pomáhali při rekultivaci, obraně města a propagandistických akcích.[7]
Cheng-ša byl v říjnu 1992 Pekingem zařazen mezi první soubor národních turistických středisek (t 國家級旅遊度假村, s 国家级旅游度假村, p guójiā jí lǚyóu dùjià cūn).[1][8] Původní plány počítaly s výstavbou kasina,[9] které však nakonec vystavěno nebylo. V březnu 2002 šanghajská městská vláda schválila plány na rozvoj ostrovu Cheng-ša jako mezinárodního konferenčního centra a lesoparku, který by měl pokrývat stromy nejméně 70 % plochy ostrova. V roce 2005 byl přesunut z jurisdikce obvodu Pchao-šan do městského obvodu Čchung-ming.
Geografie
editovatCheng-ša se nachází v korytě řeky Jang-c'-ťiang, která protéká jižně od Čchung-mingu a severně od obvodů Paošan a Pchutung bezprostředně před jejím vtokem do Východočínského moře. Cheng-ša je nejjihovýchodnějším ze tří ostrovů obvodu Čchungming, který je od Čchang-singu na západě oddělen průlivem Cheng-ša Siao-kang[1].
Cheng-ša je poměrně kulatý ostrov, jeho výška od severu k jihu je asi 10 km a šířka od východu k západu asi 8 km[2], neustále se rozšiřuje, v roce 2010 měl rozlohu asi 56 km²[10] a průměrnou výšku 2,87 m[11].
V Hengši probíhají významné meliorační práce. Na jihovýchodě byly vybudovány hráze, které během doby trvání projektu odvodnily a zaplnily přibližně 100 km²[11].
Ekonomika
editovatSady na ostrově Cheng-ša jsou centrem produkce citrusových plodů v Šanghaji[1]. K dalším plodinám, které se zde pěstují, patří rýže, bavlna a řepka. [2]Na ostrově se provozuje sladkovodní i mořský rybolov, hlavně lov dvou druhů sardelí[2].Na ostrově se rozvíjí ekoturistika a luxusní letoviska, včetně mezinárodního konferenčního centra, společenství luxusních vil a jachetních klubů.
Na ostrově se nachází jeden z komerčních šanghajských hřbitovů[12] a kanál Cheng-ša Siao-kang se využívá k pohřbívání do moře a rozptylu popela.[13]
Infrastruktura
editovatNa rozdíl od Čchung-mingu a Čchang-singu je Cheng-ša spojena se zbytkem Šanghaje pouze trajektovou dopravou. Plánuje se výstavba malého letiště.
Ostrov Cheng-ša je jedním z hlavních dějišť videohry Deus Ex: Human Revolution z roku 2011, v níž je zobrazena jako velká metropolitní oblast.[14]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Hengsha Island na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g "Hengsha" in the Encyclopedia of Shanghai, pp. 126 f. Archived 2013-03-02 at the Wayback Machine Shanghai Scientific & Technical Publishers (Shanghai), 2010. Hosted by the Municipality of Shanghai
- ↑ a b c d e f Office of Shanghai Chronicles. 岛、沙 ["Dǎo, Shā", "Islands and Shoals"]. Shanghai Municipal Government (Shanghai), 2015. Accessed 12 Jan 2015. (in Chinese)
- ↑ China Industrial Handbooks: Kiangsu: First Series of the Reports by the National Industrial Investigation, p. 997. Chinese Bureau of Foreign Trade (Nanking), 1933.
- ↑ White (1981), p. 398
- ↑ White, Lynn T. III. "Shanghai–Suburb Relations, 1949–1966" in Shanghai: Revolution and Development in an Asian Metropolis, p. 262. Cambridge University Press (Cambridge), 1981.
- ↑ Bramall, Chris. Industrialization of Rural China, p. 148. Oxford University Press (Oxford), 2007. ISBN 0199275939.
- ↑ "Soldiers and Civilians on Hengsha Link Their Hearts" in Nung-ts'un Ch'ing-nien [Rural Youth], No. 17. 10 September 1967. (in Chinese) Translated and reprinted in Selections from China Mainland Magazines, pp. 3 ff. American Consulate General (Hong Kong), 1968.
- ↑ Airey, David & al. Tourism in China: Policy and Development Since 1949, p. 184. Routledge (Milton Park), 2011.
- ↑ PATA Travel News: Asia/Pacific, p. 36. Pacific Area Travel Association, 1992.
- ↑ "Chongming County" in the Encyclopedia of Shanghai, pp. 50 ff. Archived 2013-03-02 at the Wayback Machine
- ↑ a b "SHANGHAI CHINA". www.shanghai.gov.cn. Archived from the original on 2019-11-28.
- ↑ Aveline-Dubach, Natacha. "The Revival of the Funeral Industry in Shanghai: A Model for China" in Invisible Population: The Place of the Dead in East-Asian Megacities, p. 79. Lexington Books (Lanham), 2012.
- ↑ Davies, Douglas J. & al. Encyclopedia of Cremation, p. 57. Ashagate Publishing (Aldershot), 2005.
- ↑ Kevin VanOrd (October 22, 2013). "Deus Ex: Human Revolution – Director's Cut Review". Gamespot.