Che Lung
Che Lung ( čínsky pchin-jinem Hè Lóng, znaky zjednodušené 贺龙, tradiční 賀龍; 22. března 1896 – 9. června 1969) byl čínský vojenský vůdce, který byl jmenován jedním z deseti maršálů Čínské lidové republiky za svůj přínos k vítězství Komunistické strany Číny. Nejdříve se přidal ke Kuomintangu, poté však přešel na stranu komunistů. Účastnil se Dlouhého pochodu, občanské války i druhé čínsko-japonské války.
| Che Lung | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. března 1896 Sang-č’, Chu-nan |
| Úmrtí | 8. června 1969 (ve věku 73 let) Peking |
| Příčina úmrtí | diabetes mellitus |
| Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov Tianzi Mountain |
| Národnost | Tchuťiaové |
| Povolání | generál, politik |
| Ocenění | stratég Čínské lidové osvobozenecké armády |
| Politická strana | Komunistická strana Číny |
| Choť | Xiang Yuangu (1920–1949) Jian Xianren (1929–1942) |
| Děti | He Jiesheng He Pengfei |
| Funkce | místopředseda Státní rady Čínské lidové republiky |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Začátek kariéry
editovatNarodil se v provincii Chu-nan v Sang-č' a byl synem vojenského důstojníka nízké hodnosti. Neměl žádné formální vzdělání a ve svých 20 letech započal svou revolucionářskou kariéru tím, že zabil místního soudce, aby pomstil svého strýce, který byl zabit kvůli nesplácení daní. Stal se tak psancem a příští dva roky žil jako bandita ve venkovských oblastech.[1]
Na začátku dvacátých let se připojil k Čínské národní straně a stala se z něj důležitá místní vojenská osobnost. V roce 1923 byl povýšen na velitele nacionalistické dvacáté armády.[2]
Období před založením ČLR
editovatKe konci roku 1926 vstoupil do Komunistické strany Číny[2]. Kuomintang opustil v roce 1927 poté, co Čankajšek násilně potlačoval komunisty a převzal velení dvacátého sboru Rudé armády Komunistické strany Číny. Che Lung a Ču Te plánovali a vedli neúspěšné povstání Nan-čchang v Ťiang-si, kdy se snažili obsadit město Nan-čchang, ale nebyli ho schopni ubránit proti nevyhnutelnému pokusu Kuomintangu o opětovné získání města. Poté, co byly vojenské složky poraženy, uprchl do Lu-fengu v Kuang-tungu, později byl stranou poslán do Šanghaje a posléze do Wu-chanu.[1]
Po neúspěchu povstání Nan-čchang Che Lung odmítl nabídku ústředního výboru studovat v Rusku a vrátil se do Chu-nanu, kde v roce 1930 přivedl všechny partyzánské jednotky, aby vytvořil druhý sbor Rudé armády pod jeho velením. V roce 1935 se přidal k Dlouhému pochodu a v roce 1936 se jeho jednotky připojili k Mao Ce-Tungovi v Šan-si, kde Che Lung založil nové velitelství [1]. Druhý sbor Rudé armády pod velením Che Lunga byl jednou z mála komunistických jednotek, které dorazily do Jen-anu většinou nedotčené a také jedinou jednotkou, jejíž počet během Dlouhého pochodu mírně vzrostl.[3]
Od konce roku 1938 do roku 1940 bojoval v Chu-pej jak proti japonské armádě, tak proti partyzánům Kuomintangu. Jeho povinnosti se zvýšily během druhé čínsko-japonské války a roku 1943 byl povýšen na hlavního velitele komunistických sil v Jen-anu, Šan-si, Šen-si, Kan-su, Ning-sia a Vnitřním Mongolsku.[2]
Ke konci druhé čínsko-japonské války velel přibližně 175 000 jednotkám, které operovaly v severozápadní Číně. Mezi jeho nejvýznamnější podřízené patřili Čang Cung-sün, Sü Kuang-ta a Pcheng Šao-chuej. V říjnu 1945, měsíc po kapitulaci Japonců, bylo Cheho velení nad jednotkami přeneseno na Pcheng Te-chuaje. Stal se Pchengovým zástupcem, ale většinu zbytku čínské občanské války strávil v ústředí strany v Jen-anu a jeho okolí.[4]
Období po založení ČLR
editovatPo vítězství Komunistické strany Číny a založení ČLR v roce 1949 vedl Národní sportovní komisi. Byl jmenován maršálem a také se stal místopředsedou státní rady ČLR. Byl jedním z nejzcestovalejších členů komunistické strany a vedl řadu delegací do zahraničí, kde se setkával s vůdci jiných asijských zemí.[1]
Během kulturní revoluce byl obviněn, že byl součástí protistranické frakce a posléze byl jako jeden z prvních vůdců Čínské lidové osvobozenecké armády zbaven funkce v roce 1966. Poté byl uvržen do domácího vězení a zemřel na cukrovku.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d LEUNG, Edwin Pak-wah. Historical Dictionary of the Chinese Civil War. [s.l.]: Scarecrow Press 242 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-6609-6. (anglicky) Google-Books-ID: drHgAyJuO_IC.
- ↑ a b c LI, Xiaobing. China at War: An Encyclopedia: An Encyclopedia. [s.l.]: ABC-CLIO 642 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59884-416-0. (anglicky) Google-Books-ID: R7qNuIJJsNEC.
- ↑ LEW, Christopher R. The Third Chinese Revolutionary War, 1945-1949: An Analysis of Communist Strategy and Leadership. The USA: Routelage, 2009. 224 s. ISBN 0-415-77730-5. S. 11.
- ↑ DOMES, Jürgen. Peng Te-huai: The Man and the Image. [s.l.]: Stanford University Press 182 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8047-1303-0. (anglicky) Google-Books-ID: R8mXPSDeWf4C.
- ↑ FAIRBANK, John K.; TWITCHETT, Denis Crispin; MACFARQUHAR, Roderick. The Cambridge History of China: Volume 15, The People's Republic, Part 2, Revolutions Within the Chinese Revolution, 1966-1982. [s.l.]: Cambridge University Press 1142 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-24337-7. (anglicky) Google-Books-ID: XSZygE9_zBcC.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Che Lung na Wikimedia Commons
