Chanan Rozen
Chanan Rozen, narozený jako Valtr Rosenzweig (24. září 1918, Ostrava – 18. února 2013, Tel Aviv) byl český honorární konzul v Izraeli. Jeho bratr byl Šlomo Rozen, poslanec Knesetu a izraelský ministr.
| Chanan Rozen | |
|---|---|
| Rodné jméno | Valtr Rosenzweig |
| Narození | 24. září 1918 Moravská Ostrava |
| Úmrtí | 18. února 2013 (ve věku 94 let) Tel Aviv |
| Ocenění | Řád bílého lva IV. třídy (1998) Gratias Agit (2007) |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Příbuzní | Šlomo Rozen (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatNarodil se v Moravské Ostravě jako nejmladší syn z osmi dětí. Od 15 let se učil a pracoval jako nástrojář ve Vítkovických železárnách. Když v roce 1926 jeho starší bratr Šlomo Rozen podnikl aliju do Britského mandátu Palestina, o rok později tam i dokonce doprovázel prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka při jeho historické návštěvě, vrátil se do Ostravy v roce 1933 a do roku 1935 se věnoval organizaci mladých sionistů Ha-Šomer ha-ca'ir, odkud se stal Valtr zapáleným sionistou.[1]
Koncem roku 1938 opustil se dvěma bratry Československo. Až po dvou měsících se dostali ilegálně do Palestiny, protože se jejich loď po ostřelování Brity ztroskotala, a tak museli k izraelským břehům v Jaffě doplavat.[2] První léta strávil v kibucu Sarid a následně se usadil na předměstí Tel Avivu, které se později v rámci izraelské politiky dosídlovánání palestinského teritória osamostatnilo na město Ramat Gan. Až do roku 1948 byl aktivním příslušníkem Hagany, v níž jako nástrojař vyráběl zbraně pro armádu. Po té působil v odborech a v roce 1948 založil s Maxem Brodem první organizaci přátelství mezi Izraelem a dalším národem a to Ligu přátelství Izrael - Československo, a v roce 1951 se stal jejím generálním tajemníkem. V šedesátých letech organizovali mnoho kulturních akcí, podíleli se na vysázení Růžového sadu v Lidicích, zajišťovali účast izraelských umělců na Pražském jaru, na filmovém festivalu v Karlových Varech. Spolu s Maxem Brodem se v roce 1964 v Praze podílel na organizaci první vědecké konference a výstavy o Franzi Kafkovi, následující rok dokonce dostal zlatou medaili Československé společnosti pro mezinárodní styky. Šestidenní válka a srpnová okupace Československa pak slibný rozvoj československo-izraelských vztahů zastavily.[3]. Naposledy zorganizoval během Pražského jara 1968 v Izraeli návštěvu československých spisovatelů, jíž se zúčastnili například Ladislav Mňačko, Helena Klímová, Petr Chudožilov, Eda Kriseová nebo Petr Pithart, který Rozenovi věnoval kapitolu ve své vzpomínkové knize[4].
Oženil se s Rivkou Rosenbaumovou, která přišla do Palestiny také ještě před druhou světovou válkou. Společné příjmení vyřešili tak, že jejich příjmení Rosenzweig („Růžová větev“) a Rosenbaum („Růžový strom“) zkrátili na „Rozen“, čímž symbolicky potvrdili to, co udělali alijí: „vrátili se ke kořenům.“[1]
Od roku 1975 se Chanan Rozen angažoval v obecní správě a byl zvolen členem městské rady města Ramat Gan. V letech 1983 až 1989 zde vykonával funkci náměstka primátora. Po obnovení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi v roce 1990 obnovila svou činnost také Liga přátelství Izrael - Československo ale pod novým názvem Společnost přátel Izrael - Česko - Slovensko. Po rozpadu Československa byla 1. ledna 1993 ustanovena Izraelská společnost přátel České republiky. V prosinci 1991 byl jmenován honorárním generálním konzulem ČSFR v Izraeli a v roce 1993 České republiky. V říjnu 1991 navázal kontakt se svou rodnou Ostravou, kde později prosadil návrh na pořádání vzpomínkových aktů při výročí první deportace evropských Židů z Ostravy do Niska v roce 1939 a odhalení památníku zavražděným ostravským Židům v období holocaustu na bývalém židovském hřbitově v Ostravě.[5]
Ke 45. výročí vojenské pomoci Československa Izraeli, bojujícímu za samostatnost, inicioval v Ramat Ganu v Muzeu diamantů výstavu ze sbírek pražských muzeí From The Golden Treasury of Prague, která se uskutečnila od května do září 1994. Otevřeli ji ministři obrany obou zemí a v jejím čele stál kulomet československé výroby z roku 1947.[6]
V listopadu 1994 mu bylo uděleno čestné občanství města Ostravy. V roce 1998 mu propůjčil český prezident Václav Havel Řád Bílého lva IV. třídy[7] a v roce 2007 obdržel od ministra zahraničí Karla Schwarzenberga cenu Gratias Agit.
Zemřel 18. února 2013 v Tel Avivu ve věku 94 let. Na jeho počest přejmenovalo město Ramat Gan Muzeum umění na Muzeum izraelského umění Chanana Rozena.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/chanan-rozen-kolika-lidem-se-povede-ze-se-na-ne-vzpomina-s-usmevem.A130221_103329_pozice_98013
- ↑ https://www.evzpominky.cz/chanan-rozen-2013/
- ↑ https://www.pametnaroda.cz/cs/rozen-chanan-20080229-0
- ↑ http://archiv.krajane.net//articleDetail.view?id=1035
- ↑ https://www.mzv.cz/telaviv/cz/kultura_a_krajane/krajanske_osobnosti_1/chanan_rozen/index$1325.html?action=setMonth&year=2020&month=9&day=1
- ↑ From The Golden Treasury of Prague, catalogue of the exhibition, May 27th 1994 - September 30th 1994, Harry Oppenheimer Diamond Museum (Ramat Gan) 1994, Curators: Dana Stehlíková and Noa Tal
- ↑ Seznam vyznamenaných: Řád Bílého lva [online]. www.hrad.cz [cit. 2021-09-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Petr Pithart: Muž který naučil Čechy bránit Izrael, in: Hospodářské noviny 22.3.2013 [1]
- Krajane.net 23.7. 2007: http://archiv.krajane.net//articleDetail.view?id=1035
- Týdenk Rozhlas Plus 7/2007: http://www.radioservis-as.cz/archiv07/35_07/35plus.htm
