Cetviny
Cetviny (dříve také Cetvina, německy Zettwing) jsou katastrálním územím a základní sídelní jednotkou,[2] jsou součástí Dolního Dvořiště. Dříve šlo o samostatnou obec. Leží na pravém břehu řeky Malše v okrese Český Krumlov na hranicích Česka a Rakouska. Je zde rekonstruovaný kostel Narození Panny Marie gotického původu. Nachází se v nich přírodní památka a evropsky významná lokalita Horní Malše.
| Cetviny | |
|---|---|
 Kostel Narození Panny Marie | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°36′53″ s. š., 14°32′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 (2021)[1] |
  Cetviny | |
| Další údaje | |
| Kód k. ú. | 744255 |
| Kód ZSJ | 144258 |
| Zaniklé obce.cz | 372 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatCetviny byly ve 13. století založeny německými osadníky, kteří sem přišli k rámci velké středověké kolonizace, podporované v Čechách především českým a rakouským panovníkem Přemyslem Otakarem II. Římskokatolická farnost Cetviny byla ustanovena ve 14. století.[3] Gotický kostel Narození Panny Marie stál už v roce 1347. Od roku 1418 měla trhová osada, ležící na obchodní stezce, výsady, které byly udělovány městečkům, a dostala znak (červenou pětilistou růži ve stříbrném poli)[3] a právo pořádat trhy. Od zavedení obecního zřízení v polovině 19. století do poloviny 20. století byly Cetvny samostatnou obcí, do které spadala osada Lhota.[4] Cetviny byly živým městysem až do roku 1938, kdy měly asi 650 obyvatel, byl zde pivovar a továrnička na výrobu kos (40 tisíc ks/rok), ročně se zde konalo 5 trhů. V roce 1921 v něm žilo 520 obyvatel ve 102 domech.[5] Při sčítání v roce 1930 v obci žilo 552 obyvatel ve 121 domech, z toho 97 ve vsi Lhota, která pod obec patřila. Z těchto 552 obyvatel bylo 457 německé národnosti, 29 československé národnosti a 66 cizozemců. Všichni byli římskokatolického vyznání.[6]
V důsledku uzavření Mnichovské dohody bylo území obce v letech 1938 až 1945 přičleněno k nacistickému Německu. Po roce 1945 bylo převážně německé obyvatelstvo vysídleno. Od roku 1951 se Cetviny staly součástí nepřístupného hraničního pásma a v roce 1956 bylo prakticky celé městečko (cca 120 domů) zbouráno, vyjma kostela, školy a celnice. Zbořeny byly i nedaleké vesnice Mikulov, Janova Ves, Lhota a Dolní a Horní Příbrání. Vedle kostela byla postavena kasárna Pohraniční stráže.[7]
Od roku 1990 bylo hraniční pásmo zpřístupněno včetně prostoru Cetvin. O pět let později iniciovala českobudějovická diecéze rekonstrukci devastovaného kostela Narození Panny Marie, která byla realizována především za finančního přispění původních obyvatel i dalších institucí včetně občanského sdružení vzniklého v roce 2001. Náročné opravy byly dokončeny roku 2003 a 6. září téhož roku byl kostel znovu vysvěcen.
Přírodní poměry
editovatMísto se nachází v nadmořské výšce 648 m na pravém břehu řeky Malše, jež tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Rakouskem.
Turismus
editovatNa turistických stezkách Cetviny–Hammern a Cetviny–Mairspindt jsou hraniční přechody.[8] Přes Cetviny vede cyklotrasa sítě Eurovelo číslo EV 13 s názvem Stezka železné opony.
Obyvatelstvo
editovat| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021[10] | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 589 | 550 | 537 | 499 | 547 | 520 | 455 | 97 | . | . | . | . | . | . | 1 |
| Domy | 105 | 103 | 101 | 101 | 102 | 102 | 101 | 16 | . | . | . | . | . | 1 | 2 |
Pamětihodnosti
editovat- gotický kostel Narození Panny Marie
- čtvercová kašna
- Mariazellská kaple z roku 1827 severně od Cetvin
- Lurdská kaple z roku 1892 (jihovýchodně od Cetvin), ke které vede z bývalé obce Křížová cesta
- kamenné terasy podél cesty k Malontům
Obrázky
editovat-
Malba v kapli sv. Šebestiána zobrazující dnes již zbourané domy -
Centrum bývalého městysu -
Cetvinský hřbitov -
Jeskynní (Lurdská) kaple na konci křížové cesty -
Kaplička severovýchodně od Cetvin -
Vstup do budovy roty pohraniční stráže -
Cetviny, značení cyklotrasy EV 13
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2024-03-17].
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ). vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Ottův slovník naučný. Svazek 5. Praha: J. Otto, 1892. 894 s. Dostupné online. S. 334.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 1. Praha: 1, 1996. ISBN 80-85983-13-3. S. 435.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi České: Vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1930. Praha: Ministerstvo vnitra, Státní úřad statistický S. 144. (Czech)
- ↑ VAVŘINOVÁ, Eliška. Změny využívání krajiny modelového území Novohradských hor [online]. Brmo: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2022-10-06]. Bakalářská práce. Dostupné online.
- ↑ 395/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propoje.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Český Krumlov. Dostupné online.
- ↑ Registr sčítacích obvodů a budov | ČSÚ. apl2.czso.cz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska. České Budějovice: 2004, 2004. 199 s. ISBN 80-86829-03-0.
- KROUPA, Stanislav. Hory pout zbavené. Města a vesnice v oblasti Novohradských a Slepičích hor. České Budějovice: Veduta, 2006. 244 s. ISBN 80-86829-17-0.
Externí odkazy
editovat
Galerie Cetviny na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cetviny na Wikimedia Commons
- Cetviny na Zaniklé obce
- Kronika obce uložená v Státním oblastním archivu Třeboň
