Cestovní kancelář mládeže
Cestovní kancelář mládeže (CKM) byla československá cestovní kancelář s národní působností spadající pod Socialistický svaz mládeže (SSM).
Cestovní kancelář mládeže vznikla v roce 1964 transformací cestovního odboru Ústředního výboru Československého svazu mládeže (ÚV ČSM).[1] Na začátku 70. let přešla pod Socialistický svaz mládeže. Zaměřovala se zejména na segment cestování mladých lidí od 15 do 30 let a organizovala zájezdy zejména pro skupiny členů SSM. Jednotlivci se mnoha zájezdů účastnit nemohli, důvodem mohla být obava z emigrace.[2] Cílovými destinacemi bylo především Československo a další země socialistického bloku (Německá demokratická republika, Jugoslávie, Maďarsko, ale i Severní Korea nebo Kuba).[3] CKM pořádala zájezdy i na různé sportovní akce včetně olympijských her nebo mistrovství světa a organizovala výměnné pobyty a studijní praxe.[4] Zimní nabídku tvořily týdenní nebo víkendové pobyty například na Šumavě, v Jeseníkách, Beskydech nebo Nízkých Tatrách.[5] Organizovala ale zájezdy i na západ – do roku 1979 této možnosti využilo 1600 osob.[6] Zájem o zájezdy byl velký, na atraktivní zájezdy se často stály dlouhé fronty.[7] Poptávka po ubytování často převyšovala ubytovací možnosti. Ve své době byla CKM jednou z mála cestovních kanceláří, které měly privilegium prodávat letenky. Pobočky CKM byly zejména v krajských městech Československa, ale i v Sovětském svazu.[8] Do roku 1989 byla CKM jedinou cestovní kanceláří specializující se na děti a mladistvé.[9] Spolu s Čedokem se jednalo o dvě největší cestovní kanceláře na tehdejším trhu. Oproti konkurenčnímu Čedoku však byly zájezdy CKM levnější.[7]
Po roce 1989 byla CKM převedena na akciovou společnost. Kvůli špatné ekonomické situaci byla značka nabídnuta k odkupu a v roce 1996 jednotná CKM zanikla. Pod jménem CKM následně vzniklo několik samostatně fungujících subjektů, například v Praze, Plzni, Olomouci nebo Českých Budějovicích.[10]
Reference
editovat- ↑ POUZAROVÁ, Martina. Problematika cestovního ruchu v době železné opony. Jihlava, 2019. 75 s. Bakalářská práce. Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava. Vedoucí práce Eva Horňáková. s. 62. Dostupné online.
- ↑ SEVERA, Kryštof; KAČEROVÁ, Pavlína. Od ostnatých drátů po hranice bez kontrol [online]. stretech.fs.cvut.cz, 2010 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
- ↑ VRÁNEK, Lukáš. Analýza trhu a konkurence ve sportovním turismu zaměřeném na sportovní eventy a preference spotřebitele. Brno, 2023. 124 s. Diplomová práce. Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Oldřich Racek. s. 26. Dostupné online.
- ↑ PITELA, Štěpán. Rozvoj cestovního ruchu v oblasti železné opony (The Green Belt of Europe). Brno, 2020. 74 s. Bakalářská práce. AMBIS vysoká škola. Vedoucí práce Liběna Jarolímková. s. 31. Dostupné online.
- ↑ JANDOVÁ, Kristýna. Specifické rysy cestovního ruchu: mládeže Kultivační vývoj cestování mladých. Hradec Králové, 2015. 70 s. Bakalářská práce. Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Vedoucí práce Jiří Štyrský. s. 15–18. Dostupné online.
- ↑ AULICH, Vladislav; BELYAEV, Klimenty; BROŽOVÁ, Eliška; ERHARTOVÁ, Alžběta; ILLNEROVÁ, Julie; NĚMEČKOVÁ, Evelina; PEICHL, Šimon. (Ne)Dovolená [online]. generace00.cz, 2019-02-15 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
- ↑ a b PROCHÁZKA, Tomáš. Vrcholem komunistického turismu byla Jugoslávie. Deník [online]. 2009-09-05 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Alice. Český turismus v době normalizace. Brno, 2021. 62 s. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 19. Dostupné online.
- ↑ SUCHÁNKOVÁ, Šárka. Stárnutí populace a jeho dopad na cestovní ruch. Plzeň, 2022. 65 s. Bakalářská práce. Fakulta ekonomická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Eliška Vildová. s. 16. Dostupné online.
- ↑ MLČÁK, Petr. Dovolená na lodi – nabídka českých CK a povědomí klientů o tomto produktu. 2013. 70 s. Bakalářská práce. Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Marcela Bočková. s. 34. Dostupné online.
