Cesare Battisti
Giuseppe Cesare Battisti (4. února 1875 Trento – 12. července 1916[1] Trento) byl rakouský politik italské národnosti z Tyrolska, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, za světové války popraven rakouskými úřady.
Dr. phil. Cesare Battisti | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1911 – 1916 | |
Poslanec Tyrolského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1914 – ??? | |
Stranická příslušnost | |
Členství | rakouská soc. dem. |
Narození | 4. února 1875 Trento Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. července 1916 (ve věku 41 let) Trento Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | oběšení |
Místo pohřbení | Mauzoleum Cesare Battisti, Trento |
Choť | Ernesta Bittanti Battisti |
Děti | Gigino Battisti Livia Battisti Camillo Battisti |
Příbuzní | Ferruccio Battisti (synovec) Gino Fogolari (bratranec) |
Alma mater | Florentská univerzita |
Profese | novinář, geograf, spisovatel, politik a historik |
Ocenění | Zlatá medaile za vojenskou statečnost (1919) |
Commons | Cesare Battisti |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatByl představitelem boje za národní, italskou autonomii a založení italské univerzity v Trentu. Trento od roku 1815 patřilo do Rakouska-Uherska. Byl rezervním důstojníkem rakousko-uherské armády. Angažoval se v politice jako člen rakouské sociální demokracie. Vydával list Il Popolo.[2] K roku 1911 se profesně uvádí jako novinář.[3]
Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Tyrolsko 6. Byl členem poslanecké frakce Klub německých sociálních demokratů. Od roku 1914 zasedal jako poslanec Tyrolského zemského sněmu. Byl tedy říšským i zemským poslancem za Trento (nyní Trentino).
Válka mezi Rakousko-Uherskem a Itálií byla vyhlášena 24. května 1915. Počátkem války uprchl do Itálie a dobrovolně vstoupil do italské armády jako člen praporu Edolo (Alpští myslivci). Získal několik ocenění a byl povýšen na poručíka. V italském útoku na Pasubio byl na Monte Como zajat 10. července 1916 rakouskými jednotkami. Jen o dva později 12. července 1916 byl na základě pravomocného rozsudku odsouzen k smrti a o den později popraven v rodném Trentu (Tridentu) pro „velezrádu“.[2] Ztratil mandát 30. května 1917 na základě pravomocného rozsudku z 12. července 1916.[4]
Jeho heslem bylo: „Za krásnou vlast italskou musíme rádi položití život.“[5]
V roce 1899 se ve Florencii oženil s Ernestou Bittanti (1871–1957), absolventkou filosofické fakulty Florentské univerzity. Z manželství vzešla dcera Livia (1907–1978) a synové Gigino (1901–1946) a Camillo (1910–1982).[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ https://www.enciklopedija.hr/clanak/battisti-cesare
- ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Battisti, Cesare(1875-1916), Politiker, Journalist und Geograph, s. 53. (německy)
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=45&size=45
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Dr. CESARE BATTISTI. Světozor. 27.11.1918, roč. 1918-1919 (19.), čís. 12, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Ernesta Bittanti Battisti. www.fembio.org [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cesare Battisti na Wikimedia Commons