Cecemín
Cecemín (238 m n. m.) je vrch v okrese Mělník Středočeského kraje. Vrch je tvořen protáhlým hřebenem o délce asi 4 kilometrů, který začíná u městyse Všetaty a směřuje na jihovýchod k obci Dřísy. Vrchol se nachází blíže Všetat, asi 1 kilometr od všetatského začátku hřebene, a je to nejvyšší bod Všetatské pahorkatiny. Většina kopce včetně vrcholu spadá do katastrálního území Všetaty městyse Všetaty, se severovýchodu k vrcholovému hřebenu vybíhá též katastrální území Čečelice obce Čečelice, jihovýchodní část hřebene zasahuje jihozápadním svahem do katastrálního území Nedomice obce Nedomice, to vše v okrese Mělník, jihovýchodní konec hřebene pak spadá do katastrálního území Dřísy obce Dřísy směrem k samotnému sídlu, přičemž tato obec již spadá do okresu Praha-východ.
Cecemín | |
---|---|
Návrší Cecemínu | |
Vrchol | 238 m n. m. |
Prominence | 55 m ↓ |
Izolace | 3 km → Na Neckách |
Poznámka | výhled |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | Středolabská tabule / Mělnická kotlina / Všetatská pahorkatina / Cecemínský hřbet |
Souřadnice | 50°16′30″ s. š., 14°36′33″ v. d. |
Cecemín | |
Hornina | prachovec, pískovec |
Povodí | Labe |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatVýrazný, nesouměrný, strukturně denudační cecemínský hřbet je tvořen středoturonskými prachovci a jemnozrnnými pískovci, je obklopen středopleistocenními (risskými) terasami Labe, s příkřejšími jihozápadními svahy do labského údolí. Má protáhlou vrcholovou plošinu o délce asi 2,5 kilometru. Na jižních svazích je zástavba domků, hájky borovice černé s jasanem, teplomilné trávníky a křoviny. Na severním svahu jsou pole i lada křovin na bývalých políčkách s mezemi s třešněmi. Na vrcholové plošině jsou pole. Z hrany plošiny je výhled.[1]
Dle různých pramenů se zde nacházely nejstarší vinice které jsou písemně doloženy na území Čech. Legendy tvrdí, že vinice byly založeny kněžnou Ludmilou a měl jí zde pomáhat její vnuk, pozdější kníže Václav. Proto se kopci v jisté době říkalo Ostrov svatého Václava. Všechny vinice zde postupně zanikly, až ve 20. století byly v malé míře obnoveny a jmenují se symbolicky „vinice sv. Václava“. Na konci dnešních vinic směrem k Dřísům stojí nově zrestaurovaná barokní kaple sv. Jana Křtitele.[2]
Geomorfologické zařazení
editovatGeomorfologicky vrch náleží do celku Středolabská tabule, podcelku Mělnická kotlina, okrsku Všetatská pahorkatina a podokrsku Cecemínský hřbet.[3]
Další fotografie
editovat-
Návrší s rozpadlým posedem
-
Cesta podél návrší
-
Černozem na jižním svahu
-
Pohled k Čečelicím s pruhem černozemě
-
Mobilní posed na návrší
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Vrch Cecemín a první vinice u nás [online]. druidova.mysteria.cz [cit. 2014-08-03]. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cecemín na Wikimedia Commons