Catherine Briçonnet
Katherine Briçonnet (asi 1494 – 3. listopadu 1526), také psána Catherine, byla francouzská šlechtična z Tours v 16. století, která patřila do rodiny významných finančníků, a dcera kardinála Guillaume Briçonneta. Byla provdána za Thomase Bohiera, správce státní pokladny za Karla VIII., Ludvíka XII. a Františka I. Je známá jako architektka zámku Chenonceau na řece Cher.
| Katherine Briçonnet | |
|---|---|
| Narození | 1494 Francouzské království |
| Úmrtí | 3. listopadu 1526 (ve věku 31–32 let) Francouzské království |
| Povolání | aristokratka a architektka |
| Choť | Thomas Bohier |
| Děti | Antoine II Bohier François Bohier Gilles Bohier |
| Rodiče | Guillaume Briçonnet a Raoulette de Beaune |
| Rod | famille Briçonnet |
| Příbuzní | Guillaume Briçonnet a Denis Briçonnet (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
V roce 1512 její manžel zakoupil pozemek se zříceninou dřívější pevnosti a mlýna. Chtěl zde postavit renesanční zámek.
Kateřina dohlížela na stavební práce v letech 1513–1521 a rozhodovala o architektuře, zatímco její manžel bojoval s Františkem I. v italských válkách.[1] Dohlížela zejména na stavbu. Je jí připisována zásluha za návrh přímého schodiště, které bylo praktičtější a lépe přizpůsobené recepcím než v té době požívané točité schodiště.[2]
V roce 1524, krátce po dokončení stavby, Thomas Bohier zemřel. Kateřina zemřela o dva roky později. Iniciály TBK (Thomas Bohier a Katherine) jsou na hradě dodnes patrné, stejně jako motto vytesané do dveří:„S'il vient à point, me souviendra“ (volný překlad: Pokud bude hrad dokončen, lidé si mě budou pamatovat).[3][4] Zámek je znám jako Château de Dammes (Zámek žen), protože jej později rozšířily Diana de Poitiers a Kateřina Medicejská.[4]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katherine Briçonnet na Wikimedia Commons
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Katherine Briçonnet na anglické Wikipedii.
- ↑ Revue des deux mondes : recueil de la politique, de l'administration et des moeurs. Gallica [online]. 1867-05-01 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. (FR)
- ↑ Château de Chenonceau. www.37-online.net [online]. 2012-01-22 [cit. 2023-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ francofiles chateau chenonceau. www.caloundracity.asn.au [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b château de CHENONCEAU. www.chenonceau.com [online]. [cit. 2023-03-01]. Turistický průvodce. Dostupné online.