Caraș-Severin
Karaš-Severin (rumunsky Caraș-Severin, maďarsky Krassó-Szörény, slovensky Krašovsko-Severinská župa, srbsky Караш Северин, Karaš Severin, chorvatsky Karaš-Severin, bulharsky Караш-Северин) je župa (rumunsky județ) v rumunské části Banátu. Jejím hlavním městem je Rešice.
| Župa Karaš-Severin Județul Caraș-Severin | |
|---|---|
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Rešice |
| Souřadnice | 45°9′ s. š., 22°4′12″ v. d. |
| Rozloha | 8 514 km² |
| Časové pásmo | +2 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 333 219 |
| Hustota zalidnění | 39,1 obyv./km² |
| Jazyk | Rumunština |
| Národnostní složení | Rumuni, Maďaři, Romové |
| Náboženství | Pravoslaví |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rumunsko |
| Nadřazený celek | Rumunsko |
| Druh celku | Župa |
| Podřízené celky | 2 okresy, 6 měst a 69 komun |
| Vznik | 1919 |
| Prefekt | Ioan Anton Paulescu |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | CS |
| Telefonní předvolba | (+40) x55 |
| Označení vozidel | CS |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakter župy
editovatKaraš-Severin hraničí na severu s župou Timiș, na východě s župami Mehedinți, Hunedoara a Gorj, na jihu a na západě pak se Srbskem. Území župy je hornaté, zasahují sem od jihu Karpaty (místními nazývané Transylvánské Alpy, rumunsky Alpi Transilvaniei), směrem k severovýchodu potom je krajina již rovinatější. Skrz župu údolími řek Cerna a Timiș, mnohými průsmyky, prochází důležitá železniční trať spojující Temešvár a město Drobeta Turnu Severin. Stejnou trasou je vedená i silnice. Dnes sem jezdí turisté, hlavně do hor a do českých vesnic. Župa je bohatá na suroviny, těží se např. dřevo, mramor,…
Demografie
editovatŽupa je součástí regionu Dunaj-Kriš-Maroš-Tisa.
V roce 2002 měla 333 219 obyvatel a hustotu obyvatel 39/km².
Majoritu obyvatelstva tvoří Rumuni (88.24%). Dále zde žijí Romové (2.37%), Chorvati (1.88%), Němci (1.84%), Srbové (1.82%), Maďaři (1.74%) a Ukrajinci (1.05%) a malá česká komunita.[1]
| Rok | Obyvatelstvo[2] |
|---|---|
| 1948 | 302,254 |
| 1956 | 327,787 |
| 1966 | 358,726 |
| 1977 | 385,577 |
| 1992 | 376,347 |
| 2002 | 333,219 |
- Rozloha: 8,514 km² (třetí největší)
Historie
editovatV roce 1718 patřila župa do Habsburské monarchie jako součást její provincie Banát. Župní město Rešice bylo založeno v roce 1771 a stalo se moderním průmyslovým centrem Rakouska. Župa nabyla vzhledem k jejímu těžebnímu průmyslu na důležitosti. V roce 1855 byla celá oblast Banátu s jeho nerostným bohatstvím a zásobou dřeva převedena z rakouské státní pokladny na rakouskou drážní a důlní společnost ÖStB, která poté postavila nejstarší rumunskou trať Oravice – Baziaș. Po první světové válce převzala správu společnost UDR. Příchod komunistického režimu po druhé světové válce a jeho důraz na znárodňování těžebního průmyslu vyvolali v oblasti sociální nepokoje.
Města v župě
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Národní statistický úřád Rumunska, „Populația după etnie“ Archivováno 16. 8. 2009 na Wayback Machine.
- ↑ Národní statistický úřád Rumunska, „Populația la recensămintele din anii 1948, 1956, 1966, 1977, 1992 și 2002“ Archivováno 22. 9. 2006 na Wayback Machine.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karaš-Severin na Wikimedia Commons - (rumunsky) Oficiální stránky župy
- (rumunsky) Mapa župy
