Caraș-Severin

župa v rumunském Banátu
(přesměrováno z Caras-Severin)

Karaš-Severin (rumunsky Caraș-Severin, maďarsky Krassó-Szörény, slovensky Krašovsko-Severinská župa, srbsky Караш Северин, Karaš Severin, chorvatsky Karaš-Severin, bulharsky Караш-Северин) je župa (rumunsky județ) v rumunské části Banátu. Jejím hlavním městem je Rešice.

Župa Karaš-Severin
Județul Caraș-Severin
Župa Karaš-Severin – znak
znak
Geografie
Hlavní městoRešice
Souřadnice
Rozloha8 514 km²
Časové pásmo+2
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel333 219
Hustota zalidnění39,1 obyv./km²
JazykRumunština
Národnostní složeníRumuni, Maďaři, Romové
NáboženstvíPravoslaví
Správa regionu
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
Nadřazený celekRumunsko
Druh celkuŽupa
Podřízené celky2 okresy, 6 měst a 69 komun
Vznik1919
PrefektIoan Anton Paulescu
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CS
Telefonní předvolba(+40) x55
Označení vozidelCS
Oficiální webwww.cjcs.ro
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakter župy

editovat

Karaš-Severin hraničí na severu s župou Timiș, na východě s župami Mehedinți, Hunedoara a Gorj, na jihu a na západě pak se Srbskem. Území župy je hornaté, zasahují sem od jihu Karpaty (místními nazývané Transylvánské Alpy, rumunsky Alpi Transilvaniei), směrem k severovýchodu potom je krajina již rovinatější. Skrz župu údolími řek Cerna a Timiș, mnohými průsmyky, prochází důležitá železniční trať spojující Temešvár a město Drobeta Turnu Severin. Stejnou trasou je vedená i silnice. Dnes sem jezdí turisté, hlavně do hor a do českých vesnic. Župa je bohatá na suroviny, těží se např. dřevo, mramor,…

Demografie

editovat

Župa je součástí regionu Dunaj-Kriš-Maroš-Tisa.

V roce 2002 měla 333 219 obyvatel a hustotu obyvatel 39/km².

Majoritu obyvatelstva tvoří Rumuni (88.24%). Dále zde žijí Romové (2.37%), Chorvati (1.88%), Němci (1.84%), Srbové (1.82%), Maďaři (1.74%) a Ukrajinci (1.05%) a malá česká komunita.[1]

Rok Obyvatelstvo[2]
1948 302,254
1956 327,787
1966 358,726
1977 385,577
1992 376,347
2002 333,219
  • Rozloha: 8,514 km² (třetí největší)

Historie

editovat

V roce 1718 patřila župa do Habsburské monarchie jako součást její provincie Banát. Župní město Rešice bylo založeno v roce 1771 a stalo se moderním průmyslovým centrem Rakouska. Župa nabyla vzhledem k jejímu těžebnímu průmyslu na důležitosti. V roce 1855 byla celá oblast Banátu s jeho nerostným bohatstvím a zásobou dřeva převedena z rakouské státní pokladny na rakouskou drážní a důlní společnost ÖStB, která poté postavila nejstarší rumunskou trať Oravice – Baziaș. Po první světové válce převzala správu společnost UDR. Příchod komunistického režimu po druhé světové válce a jeho důraz na znárodňování těžebního průmyslu vyvolali v oblasti sociální nepokoje.

Města v župě

editovat

Reference

editovat
  1. Národní statistický úřád Rumunska, „Populația după etnie“ Archivováno 16. 8. 2009 na Wayback Machine.
  2. Národní statistický úřád Rumunska, „Populația la recensămintele din anii 1948, 1956, 1966, 1977, 1992 și 2002“ Archivováno 22. 9. 2006 na Wayback Machine.

Externí odkazy

editovat