Canopus
Canopus (α Car, α Carinae, Alfa Carinae) je tradiční jméno nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lodního kýlu a druhé nejjasnější hvězdy na noční obloze.
Canopus | |
---|---|
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
Souhvězdí | Lodní kýl (Carinae) |
Rektascenze | 06h23m57.12s[1] |
Deklinace | -52° 41' 44,5"[1] |
Paralaxa | 10,43 ± 0,53" |
Vzdálenost | 310 ± 20 ly (96 ± 5 pc) |
Barevný index (U-B) | 0,1[2] |
Barevný index (B-V) | 0,15[2] |
Zdánlivá hvězdná velikost | -0,72[2] |
Absolutní hvězdná velikost | −5,74 |
Radiální rychlost | +20.5 km/s[3] |
Vlastní pohyb v rektascenzi | 19,99"/rok[3] |
Vlastní pohyb v deklinaci | 23,67"/rok[3] |
Fyzikální charakteristiky | |
Spektrální typ | A9 II[4] |
Hmotnost | 9,26–9,81±1,83 M☉ |
Poloměr | 73,3±5,2 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 16 600±700 L☉ |
Povrchová teplota | 7 400[5] K |
Stáří | 33-34 milionů let |
Další označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 45348 |
Bright Star katalog | HR 2326 |
2MASS | 2MASS J06235709-5241441 |
SAO katalog | SAO 234480 |
Katalog Hipparcos | HIP 30438 |
Tychův katalog | TYC 8534-2277-1 |
General Catalogue | GC 8302 |
Bayerovo označení | α Car |
Synonyma | Suhayl, Suhel, Suhail |
Databáze | |
SIMBAD | data |
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hvězda byla pojmenována po veliteli řeckého loďstva krále Meneláa. Kolem roku 1200 př. n. l. se vraceli Sparťané s unesenou Helenou od Tróje a jejich velitel Canopus v nilské deltě založil město, jež po něm bylo pojmenováno (v současnosti je pod hladinou moře blízko Alexandrie). Nad jižním obzorem tehdy svítila jasná hvězda, kterou Sparťané pojmenovali stejně.[6]
Jedná se o jasného hvězdného veleobra spektrální třídy A9 II, takže při pohledu pouhým okem je v podstatě bílý. Jeho hmotnost je asi 9krát větší než sluneční a poloměr se zvětšil na 73 poloměrů Slunce. Svítivost je více než 10 000krát větší než svítivost Slunce, zvětšená fotosféra má efektivní teplotu přibližně 7 400 K. Canopus prochází hořením helia v jádře a v současné době se nachází ve fázi, kdy již prošel větví červených obrů poté, co vyčerpal vodík ve svém jádře. Canopus je také zdrojem rentgenového záření.
Díky své jasnosti a poloze blízko jižního nebeského pólu je Canopus užitečný pro vesmírnou navigaci[6]. Mnoho kosmických sond (např. sonda Mariner 4) nese speciální kameru, známou jako „Canopus Star Tracker“, plus sluneční senzor pro určování polohy.
Ve fikci
editovatVe sci-fi románu Duna od Franka Herberta obíhá fiktivní planeta Arrakis kolem hvězdy Canopus[7]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Canopus na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Fricke, W., H. Schwan and T. Lederle, "Fifth Fundamental Catalogue (FK5), Part I. The Basic Fundamental Stars," Veroff. Astronomisches Recheninstitut, No. 32, Heidelberg, Germany, 1988, and Fricke, W., H. Schwan, and T.E. Corbin, "Fifth Fundamental Catalogue (FK5), Part II. The FK5 Extension," Veröff. Astronomisches Recheninstitut, No. 33, Heidelberg, Germany, 1991
- ↑ a b c Hoffleit, D. and Warren, W.H. Jr., The Bright Star Catalogue, 5th Revised Edition, Version 2, 1994
- ↑ a b c https://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=*%20alf%20Car
- ↑ GRAY, R. O.; GARRISON, R. F. The early F-type stars – Refined classification, confrontation with Stromgren photometry, and the effects of rotation. Astrophysical Journal Supplement Series. 1989, s. 301. DOI 10.1086/191315. Bibcode 1989ApJS...69..301G.
- ↑ AYRES, Thomas R. Cracking the Conundrum of F-supergiant Coronae. The Astrophysical Journal. 2018, s. 95. DOI 10.3847/1538-4357/aaa6d7. S2CID 119101035. Bibcode 2018ApJ...854...95A. arXiv 1802.02552.
- ↑ a b KLECZEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 582 s. ISBN 80-200-0906-X. S. 58.
- ↑ BLAŽEK, Petr. Planeta ano, obří červi ne. Vědci hodnotí, jak realistický je film Duna. iDNES.cz [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Canopus na Wikimedia Commons