Camera lucida

Camera lucida je optické zařízení používané jako pomůcka ve výtvarném umění. Poprvé toto zařízení sestrojil W. H. Wollaston v roce 1807. Název „camera lucida“ (z latiny „světlá komora“) dal tomuto zařízení Wollaston a měl zdůraznit rozdíl mezi zařízením zvaným camera obscura (z latiny „temná komora“), což je starší optické zařízení používané také jako pomůcka ve výtvarném umění.

Obrázek přibližně z roku 1830 znázorňující použití camery lucidy

Základem tohoto zařízení je čtyřboký polopropustný hranol, v němž se horizontální světelný paprsek láme do vertikálního směru a přichází do oka kreslíře. Hranol bývá namontován na držadle připevněném k horizontální desce, na níž leží materiál, na který je kresleno. Kreslíř se dívá přes hranu hranolu a vidí současně kreslenou scénu i nakreslenou část scény. To mu umožňuje zakreslit přesně klíčové body scény.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Camera lucida na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.