Wikipedie

CASA CN-235

(přesměrováno z CN-235)

CASA/IPTN CN-235 je dvoumotorový transportní letoun středního doletu, který společně vyvinuly společnosti CASA ze Španělska a IPTN z Indonésie, jako letoun pro regionální leteckou dopravu a vojenský transportní letoun. Mezi jeho hlavní vojenské úkoly patří námořní hlídkování, průzkum a letecká přeprava. Největším uživatelem letounu je turecké letectvo, které disponuje 50 stroji.[2]

CASA CN-235
CASA CN-235M-100 španělského letectva
CASA CN-235M-100 španělského letectva
Určenítransportní letoun
PůvodŠpanělsko
VýrobceEADS-CASA / IPTN
ŠéfkonstruktérJosé Lopez-Ruiz
První let11. listopad 1983
Zařazeno1988
CharakterVe službě
UživatelŠpanělsko
Turecko
Indonésie
Jižní Korea
Výroba1983–
Vyrobeno kusů286[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj a export

editovat
 
CN-235

Projekt vznikl jako společná iniciativa firem Construcciones Aeronáuticas SA a Indonesian Aerospace (PT. Dirgantara Indonesia), dříve známé jako IPTN, které pro řízení programu založily společnost Airtech (Aviation Technology Industries). Partnerství bylo využito pouze při výrobě Série 10 a Série 100/110, přičemž pozdější verze byly vyvinuty nezávisle. Ve službě se nachází více než 230 letounů CN-235 všech verzí, které nalétaly přes 500 000 letových hodin.

Vývoj začal v lednu 1980 a k prvnímu letu došlo 11. listopadu 1983 v Getafe. Za řízení usedli piloti José Murga a Guillermo Delgado. Druhý prototyp (PK-XNC, „Tetuko“) byl zalétán v Bandungu 30. prosince 1983. Španělská a indonéská certifikace proběhla 20. června 1986; první let sériového letounu se uskutečnil 19. srpna 1986 a Federal Aviation Administration schválila typ CN-235 3. prosince 1986. Letoun vstoupil do služby 1. března 1988.

V lednu 1990 byla podepsána s TAI smlouva na montáž a následnou výrobu 50 kusů CN-235 v Turecku.

V roce 1995 zahájila CASA vývoj prodloužené verze CN-235, která dostala označení C-295. V prosinci 2002 objednalo kolumbijské námořnictvo dva letouny CN-235 pro hlídkování a protidrogové mise.

V dubnu 2005 objednala Venezuela dva stroje CN-235 pro námořní hlídkování a deset transportních letounů, ale obchod byl zastaven, protože vláda Spojených států odmítla povolit transfer technologií amerického původu v avionice.[3]

V lednu 2006 objednalo Thajsko u Indonesian Aerospace deset letounů, šest pro ministerstvo obrany a čtyři pro ministerstvo zemědělství.

V prosinci 2007 objednalo Španělsko dva námořní hlídkové letouny CN-235 pro španělskou civilní gardu, s termínem dodání 2008–2009.

Jeden stroj CN-235 MPA byl v červnu 2008 dodán prostřednictvím Indonesian Aerospace indonéskému ministerstvu obrany.

V srpnu 2006 zůstávaly celkem tři letouny CN-235-10 ve službách aerolinií v Africe, konkrétně u společnosti Safair (2) a Tiko Air (1).[4] Asian Spirit provozoval v roce 2007 jeden CN-235-220 na Filipínách.

Irské letectvo používá dva letouny pro úkoly námořního hlídkování.

Nejméně dva stroje CN-235 provozuje letectvo Spojených států amerických pro blíže neupřesněné úkoly v rámci 427. perutě speciálních operací, umístěné na bývalé letecké základně Pope, Severní Karolína.[5]

Na začátku července 2008 oznámilo mexické námořnictvo záměr pořídit šest letounů CN-235 ze Španělska.[6] V dubnu 2010 potvrdil francouzský ministr obrany Hervé Morin objednávku osmi CN-235-300.[7]

V roce 2011 vyráběla společnost Indonesian Aerospace 4 letouny CN-235-110 MPA pro jihokorejskou pobřežní stráž. Hodnota zakázky činila 96 milionů dolarů.[8]

Senegalské letectvo zakoupilo dva stroje CN-235 v roce 2010 a 2012 v rámci kontraktu v hodnotě 13 milionů dolarů. V plánu byl též nákup letounů pro přepravu VIP a dopravní úkoly, letectvo projevilo zájem i o námořní hlídkovou verzi.[9]

Verze

editovat
 
CASA CN-235 španělského letectva
CN-235-10
Úvodní sériová veze (každá společnost postavila 15 strojů), poháněná motory GE CT7-7A.
CN-235-100/110
Odpovídaly Sérii 10, ale motory GE CT7-9C měly nové kompozitové gondoly; nahradily Sérii 10 v roce 1988 počínaje 31. sériovým letounem. Série 100 je španělské výroby, Série 110 indonéské výroby, se zlepšenými elektronickými, výstražnými a ekologickými systémy.
CN-235-200/220
Vylepšená verze. Strukturální úpravy zajišťující vyšší operační zatížení, aerodynamické úpravy náběžné hrany křídla a směrovky, snížení požadované délky vzletové dráhy a zvýšený dolet s maximálním zatížením. Série 200 je španělské výroby, Série 220 indonéské výroby.
CN-235-300
Modifikace společnosti CASA Série 200/220, vybavená avionikou Honeywell International Corp. Mezi další úpravy patří vylepšené přetlakování a volitelná instalace dvojitého předního podvozkového kola.
CN-235-330 Phoenix
Modifikace Série 200/220, nabízená IPTN s novou avionikou Honeywell a systémem ARL-2002 EW a 16.800 kg/37.037 lb MTOW pro Royal Australian Air Force v rámci Projektu Air 5190 tactical airlift requirement, ale společnost odstoupila v roce 1988 ze soutěže v důsledku finančních problémů.[10]
CN-235 MPA
Námořní hlídková verze se šesti závěsníky pro střely AM-39 Exocet nebo torpéda Mk 46.[11]
HC-144 Ocean Sentry
Označení verze pro Pobřežní stráž Spojených států amerických, resp. plánovanou sérií 22 letounů,[12] která má nahradit menší proudové stroje HU-25 Guardian. V roce 2010 bylo dodáno 12 letounů.[13]

Uživatelé

editovat

Vojenští uživatelé

editovat
 
Uživatelé CN-235 ve světě:
     Vojenští uživatelé
     Pouze vládní uživatelé
     Bývalí uživatelé
Botswana  Botswana
Brunej  Brunej
Burkina Faso  Burkina Faso
Ekvádor  Ekvádor
Francie  Francie
Gabon  Gabon
Chile  Chile
Indonésie  Indonésie
 
Námořní hlídkový letoun CASA CN-235 irského letectva
Irsko  Irsko
Jemen  Jemen
Jižní Korea  Jižní Korea
Jordánsko  Jordánsko
Kamerun  Kamerun
Kolumbie  Kolumbie
Malajsie  Malajsie
 
Stroj Malajsijského královského letectva
Maroko  Maroko
Mexiko  Mexiko
 
CN-235-100M Marockého královského letectva
Pákistán  Pákistán
Papua Nová Guinea  Papua Nová Guinea
Saúdská Arábie  Saúdská Arábie
Senegal  Senegal
 
Španělské CN-235
Španělsko  Španělsko
Thajsko  Thajsko
Turecko  Turecko
Spojené arabské emiráty  Spojené arabské emiráty
  Spojené státy americké

Bývalí vojenští uživatelé

editovat
Bophuthatswana  Bophuthatswana
  Jihoafrická republika
Panama  Panama
Rakousko  Rakousko

Vládní a paramilitantní uživatelé

editovat
 
CASA CN-235-300 MPA španělské agentury pro námořní bezpečnost
 
Presidential Airways CN235
Omán  Omán
Španělsko  Španělsko
Thajsko  Thajsko

Civilní uživatelé

editovat
 
Binter Mediterraneo CN-235.
Argentina  Argentina
Indonésie  Indonésie
Madagaskar  Madagaskar
Namibie  Namibie
Španělsko  Španělsko
  Jihoafrická republika
  Spojené státy americké
Venezuela  Venezuela

Specifikace (CN-235-100)

editovat
 

Specifikace podle Jane's All The World's Aircraft 1993–94[37]

Technické údaje

editovat
  • Posádka: 2
  • Kapacita: 44 cestujících
  • Užitečné zatížení: 4 000 kg
  • Délka: 21,4 m
  • Rozpětí: 25,81 m
  • Výška: 8,18 m
  • Nosná plocha: 59,10 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 8225 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 15 100 kg
  • Pohonná jednotka: 2× dvouhřídelový turbovrtulový motor General Electric CT7-9C3, každý o výkonu 1 305 kW (1 750 hp)

Výkony

editovat
  • Maximální ryxclost v hladině 6100 m: 509 km/h
  • Cestovní rychlost v hladině 4570 m: 450 km/h
  • Minimální rychlost: 135 km/h
  • Dolet: 4 355 km
  • Dostup: 7 620 m
  • Délka vzletu do 10 m: 630 m
  • Délka přistání přes 15 m překážku: 630 m

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku CASA/IPTN CN-235 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Orders, Deliveries, In Operation Military aircraft by Country - Worldwide [online]. [cit. 2024-06-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ http://www.flightglobal.com/airspace/media/reports_pdf/world-air-forces-2013-101015.aspx
  3. ↑ [1]
  4. ↑ Flight International, 3–9 October 2006
  5. ↑ USAF Serial Number Search CN-235
  6. ↑ blog.elgrancapitan.org [online]. [cit. 26-03-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-12-2008. 
  7. ↑ Francia compra a EADS ocho aviones CN-135-300 por 250 millones de euros [online]. Libertad Digital, 2010-04-04 [cit. 2011-10-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ RI seeks to exchange planes with South Korea [online]. The Jakarta Post, 2011-05-20 [cit. 2011-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27. 
  9. ↑ Senegal: MoD plans to acquire two additional CN235s, including MPA versions Archivováno 27. 3. 2014 na Wayback Machine. - Dmilt.com, 30. 8. 2013
  10. ↑ Mengenang CN-235 Phoenix Project-Australia [online]. June 12, 2013. Dostupné online. 
  11. ↑ CN-235 Persuader Maritime Patrol Aircraft – Airforce Technology
  12. ↑ USCG: Acquisition Programs & Projects [online]. US Coast Guard [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ USCG: HC-144A "Ocean Sentry" Maritime Patrol Aircraft [online]. US Coast Guard Acquisitions Directorate, 2010-12-20 [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 46.
  15. ↑ a b Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 47.
  16. ↑ a b Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 49.
  17. ↑ Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 50.
  18. ↑ Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 51.
  19. ↑ a b Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 48.
  20. ↑ a b Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 52.
  21. ↑ Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 53.
  22. ↑ Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 64.
  23. ↑ a b c Jackson 2003, p. 207.
  24. ↑ HOYLE, Craig. Cameroon signs deal for CN235 transport [online]. 6 June 2012 [cit. 2012-06-09]. Dostupné online. 
  25. ↑ Airbus Military welcomes Cameroon as new operator.. www.airbusmilitary.com [online]. [cit. 26-03-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-04-2014. 
  26. ↑ a b Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 55.
  27. ↑ Defence Security Report [online]. Janes.com, 2008-12-03 [cit. 2011-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. 
  28. ↑ www.semar.gob.mx [online]. [cit. 26-03-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-03-2009. 
  29. ↑ Mexican Police Aviation. www.scramble.nl [online]. [cit. 26-03-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-06-2011. 
  30. ↑ John Pike. Pakistan Air Force Equipment [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-10-02]. Dostupné online. 
  31. ↑ Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 57.
  32. ↑ a b Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 59.
  33. ↑ Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 60.
  34. ↑ http://www.aeroflight.co.uk/waf/turk/army/turk-arm_current_orbat.htm
  35. ↑ a b Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 61.
  36. ↑ Hoyle Flight International 11–17 December 2012, p. 63.
  37. ↑ Lambert 1993, pp. 127–128.

Literatura

editovat
  • DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 10. 
  • ČECH, Jan. CASA-Nurtanio CN-235. Letectví a kosmonautika. Březen 1984, roč. LX, čís. 7, s. 14 a 15. 
  • Hoyle, Craig. "World Air Forces Directory". Flight International, Vol. 182 No. 5370. 11–17 December 2012. pp. 40–64.
  • Jackson, Paul. Jane's All The World's Aircraft 2003–2004. Coulsden, UK: Jane's Information Group, 2003. ISBN 0-7106-2537-5.
  • Lambert, Mark. Jane's All The World's Aircraft 1993–94. Coulsden, UK:Jane's Data Division, 1993. ISBN 0-7106-1066-1.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=CASA_CN-235&oldid=24095436“