Církev Svatého Řehoře Osvětitele
Církev svatého Řehoře Osvětitele je českou součástí Arménské apoštolské církve, jediné tzv. staré orientální církve působící v České republice. Arménští věřící v České republice začali vyvíjet společné duchovní aktivity roku 2005 a následujícího roku učinili první pokus o registraci Arménské apoštolské pravoslavné církve českým státem. (Zde byl tehdy vyslán duchovní pastýř pro Česko, Maďarsko a Slovensko, archimandrita Barsegh Pilavchyan.) Podmínky registrace ovšem tehdy nebyly splněny, a tak společenství bylo registrováno až roku 2013 jako Církev Svatého Řehoře Osvětitele (bez tzv. zvláštních práv).[1]
Arménští křesťané v českých zemích
editovatMigrace arménských křesťanů do evropských zemí či Spojených států, k níž docházelo v raném novověku, v 19. století a především na počátku 20. století v důsledku jejich genocidy, české země prakticky nezasáhla. Třebaže starší sčítání lidu tyto věřící evidovaly, stejně jako členy uniatské arménskokatolické církve, jednalo se jen o jednotlivce, přicházející nejčastěji z východních oblastí habsburské monarchie, kde již od středověku nebo raného novověku žily komunity arménských křesťanů. Žádná církevní organizace Arménské apoštolské církve, ani jiné staré orientální církve, však v českých zemích neexistovala. Z téhož důvodu bylo při přípravě sčítání lidu v roce 1930 (a ve všech následujících censech) od samostatné evidence arménských křesťanů upuštěno, zatímco uniaté byli (v roce 1930) sčítáni spolu s řeckými katolíky.
Teprve novodobá imigrace Arménů z Arménie i odjinud vedla v roce 2005 Arménskou apoštolskou církev k vyslání archimandrity Barsegha Pilavchyana, který začal působit jako duchovní pastýř pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Následujícího roku církev (jakožto Arménská apoštolská pravoslavná církev) požádala ministerstvo kultury o registraci, která jí ovšem nebyla udělena. K církevní registraci pod názvem Církev Svatého Řehoře Osvětitele, došlo až v březnu 2013. Církev přitom sdružuje především imigranty do České republiky a její činnost nepřekračuje duchovní službu těmto osobám.
Organizace církve
editovatCírkev svatého Řehoře Osvětitele sídlí v Praze v pronajatých prostorách, bohoslužby koná jednou měsíčně v propůjčeném římskokatolickém kostele – zprvu u sv. Jiljí v Husově ulici, od roku 2015 u sv. Ducha.
Počet věřících
editovatZatímco rakouská i první československé sčítání lidu členy Arménské apoštolské církve evidovala, primárně z mezinárodněpolitických důvodů (jednalo se často o cizince a církev v českých zemích neměla žádnou organizaci), další censy od toho z důvodu nízkého počtu věřících upustily. V současnosti může jít nanejvýš o stovky věřících, převážně imigranty z Arménie nebo dalších oblastí, kde církev působí.
| sčítání lidu | |
|---|---|
| 1880 | 24 |
| 1890 | 89 |
| 1900 | 21 |
| 1910 | 9 |
| 1921 | 139 |
| 1930 | -- |
| 1940 | -- |
| 1950 | -- |
| 1960 | -- |
| 1970 | -- |
| 1980 | -- |
| 1991 | -- |
| 2001 | -- |
| 2011 | -- |
| 2021 | 3 |
Reference
editovatLiteratura
editovat- FARRUGIA, Edward G.: Encyklopedický slovník křesťanského Východu. Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2008.
- Arcibiskup KRYŠTOF (Radim PULEC): Orientální pravoslavné církve. Prešovská univerzita v Prešove, Prešov 2004.
- McGUCKIN, John Anthony (ed.): The Concise Encyclopedia of Orthodox Christianity. Wiley – Blackwell, Chichester 2014.
- NERSESSIAN, Vrej Nerses: Armenian Christianity. Pp. 23–46 in Ken Parry (ed.): The Blackwell Companion to Eastern Christianity. Wiley – Blackwell, Chichester 2010.
- POLÁŠEK, František: Východní křesťanské církve (ortodoxní a katolické). Matice cyrilometodějská, Olomouc 2002.