Církev československá na Podkarpatské Rusi
Náboženské obce Církve československé na Podkarpatské Rusi vznikaly od roku 1922[1] v rámci diecéze této církve, která zahrnovala Slovensko a Podkarpatskou Rus. Duchovní správa zde byla vykonávána prostřednictvím biskupa olomouckého.
Historický přehled
editovatPrvní snahy představitelů CČS pro území Podkarpatské Rusi se orientovaly na americké Slováky, díky nimž se chtěli dostat svým vlivem na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, což se však nepodařilo. Následně proběhl pokus založit náboženskou obec v Bratislavě roku 1922, ale i tomuto kroku byly kladeny překážky. Státního uznání pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi se jí dostalo až roku 1925.
Na Podkarpatské Rusi se ustavily roku 1931 dvě náboženské obce se dvěma duchovními, a to v Chustu (duchovní Josef Souček) a Užhorodu (duchovní Pavel Bouda).
Vývoj probíhal i následně: Užhorod (1927) • Chust (1928) • Mukačevo (1931) • Slatinské Doly (1931).
V roce 1939 po vzniku Slovenského státu a okupace jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarskem byla zde duchovní moc potlačena, fakticky zanikla.[2] V době zániku náboženských obcí po anexi Maďarskem je uváděno v Užhorodě 800 členů náboženské obce, v Mukačevě 400.[3]
V roce 1939 byla činnost CČS na Slovensku zcela zakázána. Tento zákaz byl zrušen až po rozdělení států v roce 1993.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Církev československá na jižní a jihovýchodní Moravě v letech 1939-1945 (magisterská diplomová práce) : Masarykova univerzita v Brně. S. 10. Dostupné online
- ↑ S. 11.
- ↑ KUČERA, Zdeněk - BUTTA, Tomáš (eds.): 90 let Církve československé husitské, vyd. Církev československá husitská ve spolupráci s Náboženskou obcí CČSH v Praze 1, Praha 2010. Str. 69-70.
- ↑ Vilibald Růžička a Církev československá husitská v Uherském Brodě (magisterská práce) : Masarykova univerzita, Brno 2010.