Bzík

zaniklá vesnice nedaleko vesnice Bzí v okrese Plzeň-jih

Bzík (také Bziny, Bziň nebo Bziné) je zaniklá vesnice nedaleko vesnice Bzí v okrese Plzeň-jih, která se nacházela na západním svahu Jezevčí skály, která má pomístní názevNa Bzicku“ a nachází se zde prameniště bezejmenného potoka, který je pravostranným přítokem potoka Podhrázského.[1][2] Nadmořská výška se pohybuje mezi 535 a 560 metry.[2]

Bzík
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecLetiny
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíBzí
Nadmořská výška535–560 m n. m.
Počet domů0 (2020)
Bzík
Bzík
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Centrem vsi byly dva rybníčky, které sloužily jako zdroj vody. Během archeologického výzkumu bylo zjištěny základy celkem 68 staveb – mimo budov se jednalo o alespoň 5 milířů na výrobu dřevěného uhlí či 19 úvozů. Samostatných stavení bylo pravděpodobně 7. Budovy byly postaveny v půlkruhovém půdorysu okolo pramene.[2][3]

Kromě toho byly v blízkosti zjištěny stopy po povrchové těžbě, pravděpodobně železné rudy.[3] Okolní terén byl upraven do terasových stupňů.[4]

V minulosti bylo nedaleko pravěké výšinné sídliště Velká skála.[5] Dle archeologických nálezů byla vesnice osídlena již ve 12. století, což odpovídá písemným pramenům, neboť první písemný záznam se datuje do roku 1115, kdy byl v majetku Kladrubského kláštera. Jméno je odvozeno od bezových hájů, které zde v minulosti pravděpodobně byly.[6]

V roce 1239 však již v majetku kláštera nebyl a neznámo kdy se dostal do majetku zelenohorského kláštera, popřípadě panství. V té době je zmiňována i osada Malé Bziny, který se rozkládala nedaleko, přibližně na území dnešní obce Bzí.[2] V roce 1558 je vesnice Bzík uváděna již jako pustá, pravděpodobně vlivem rozsáhlého požáru. Již v roce 1584 je dokládána vesnice Bzí, která přetrvala dodnes.[7] Část obyvatel zřejmě též přešla do obce Rajow, která byla v držení téhoš šlechtického rodu náležejícího k Bešeovicům Kravař.

První pokus o lokalizaci se datuje do roku 1940. Zatím poslední výzkum proběhl v roce 2015.[8]

Reference

editovat
  1. SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický království českého. Praha: Argo, 1998. s. 93. ISBN 80-7203-099-X
  2. a b c d Zaniklé středověké vesnice na Blovicku (Plzeňský kraj) - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  3. a b Genius loci českého jihozápadu : sborník z konference konané ...n10, 3. a 4. listopadu 2015 v Muzeu jižního Plzeňska v Blovicích, p. o.. 1. vydání. vyd. Svazek 10. [s.l.]: [s.n.] 166 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-87495-14-8, ISBN 80-87495-14-4. OCLC 951537564 
  4. https://theses.cz/id/kgra1x/25683588
  5. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  6. VERONIKA, Linková. Neznámá zaniklá středověká vesnice u Letin na Blovicku. 2014 [cit. 2020-04-26]. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická. Dostupné online.
  7. ROŽMBERSKÝ, Petr a Veronika MACHOVÁ. Zámek a tvrz v Chocenicích. Plzeň: České Hrady, 2002. s. 11. ISBN 80-86596-08-7.
  8. HAUSER, Jan. Výzkum hmotné kultury zaniklých středověkých vesnic na Plzeňsku a Rokycansku pomocí detektoru kovů. dspace5.zcu.cz. 2015. Dostupné online [cit. 2020-04-26].