Bystřice (přítok Cidliny)

řeka v Královéhradeckém kraji, přítok Cidliny

Bystřice je levostranný, celkově největší přítok řeky Cidliny v Královéhradeckém kraji. Délka toku činí 62,7 km. Plocha povodí měří 379,2 km².

Bystřice
Meandrující Bystřice u Hořic v Podkrkonoší
Základní informace
Délka toku62,7 km
Plocha povodí379,2 km²
Průměrný průtok1,55 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-04-03-001
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký kraj - Miletín,
Nechanice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Cidlina
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bystřice na středním toku u Boharyně

Průběh toku

editovat

Řeka Bystřice pramení u Vidonic zhruba 10 kilometrů východně od Nové Paky v nadmořské výšce 481,4 m. Na horním a středním toku teče převážně k jihu až k jihovýchodu. Protéká Miletínem, Rohoznicí, Jeřicemi, Dohalicemi, Mokrovousy, Nechanicemi, Kunčicemi a Boharyní. Na dolním toku mezi obcemi Puchlovice a Kratonohy se řeka obrací na západ. Dále protéká okolo obcí Kosičky a Kosice, u kterých je uměle rozdělena do dvou ramen. První rameno nazývané Mlýnská Bystřice (původní staré koryto) teče západním směrem a ústí do Cidliny zhruba 3 kilometry severovýchodně od Chlumce nad Cidlinou na jejím 32,0 říčním kilometru. Druhé (hlavní) rameno tekoucí na jihozápad ústí do Cidliny přímo v Chlumci na 29,0 říčním kilometru v nadmořské výšce 213,9 m. Tok se vyznačuje častými meandry. Na řece nedaleko osady Komárov se nalézá zajímavá technická stavba – akvadukt převádějící tok Bystřice přes Bašnický potok. Akvadukt byl vybudován v rámci regulace toku v letech 1949 –1953.[1]

Větší přítoky

editovat

Vodní režim

editovat

Průměrný průtokústí činí 1,55 m³/s.[2]

Hlásné profily:[3][4]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Rohoznice 50,10 43,47 km² 0,34 m³/s 28,5 m³/s
Roudnice 13,30 268,00 km² 1,45 m³/s 56,7 m³/s

Chráněná území

editovat

Necelé 4 kilometry dlouhý úsek v okolí Kalu je chráněn jako přírodní památka Kalské údolí z důvodu ochrany ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů ve vodním toku a na vlhkomilných loukách.

Asi kilometrový úsek před Hořicemi je i s údolní nivou chráněn jako přírodní památka Údolí Bystřice kvůli ochraně květeny a zvířeny na slatinné louce.

Asi 26 km dlouhý úsek vodního toku (bez náhonů) na území okresů Jičín a Hradec Králové od vsi Březovice až k Boharyni je chráněn jako přírodní památka Bystřice kvůli výskytu mlže velevruba tupého (Unio crassus).

Reference

editovat
  1. Drobné vodní toky v ČR. Praha: Consult 295 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-905159-0-1, ISBN 80-905159-0-8. OCLC 897868461 
  2. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 73. 
  3. Evidenční list hlásného profilu stanice Rohoznice [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-21. 
  4. Evidenční list hlásného profilu stanice Roudnice [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. 

Externí odkazy

editovat