Bystřec (zaniklá osada)
Bystřec (2. pád Bystrce[1]) je zaniklá středověká osada ležící v Rakoveckém údolí přibližně 4 kilometry jihovýchodně od Jedovnic v Moravském krasu. Archeologické výzkumy prokázaly, že vesnice byla založena při kolonizaci Drahanské vrchoviny v polovině 13. století pravděpodobně kolonisty z Dolního Rakouska. Jednalo se o typickou dvouřadou lesní lánovou ves, jejíž usedlosti se nacházely na terasách po obou stranách potoka Rakovce. Z původních 7 usedlostí se postupně rozrostla až na 22 stavení. Osada zanikla násilným způsobem na počátku 15. století, kdy byla vypálena. Díky systematickému archeologickému výzkumu prováděnému v letech 1975–2005 patří Bystřec k nejlépe prozkoumaným zaniklým středověkým vesnicím ve střední Evropě.[2]
| Bystřec | |
|---|---|
 Zaniklá středověká osada Bystřec v Rakoveckém údolí | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Jedovnice |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′12″ s. š., 16°48′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Jedovnice |
  Bystřec | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatBystřec byl založen v polovině 13. století v rámci tzv. velké kolonizace, kdy bylo neobydlené území Drahanské vrchoviny osidlováno především německy mluvícími kolonisty z Dolního Rakouska. Samotná vesnice vznikla jako součást holštejnského panství, které v té době patřilo patrně rodu pánů z Čeblovic. Archeologicky je datována její existence již od druhé poloviny 13. století, ačkoliv první písemná zmínka o osadě pochází až z roku 1349, kdy je v zemských deskách uvedena pod německým názvem Merhlinslag.[2] Roku 1371, kdy Vok II. z Holštejna nechal zapsat věno své manželce Skonce na vsích holštejnského panství, je osada již uváděna pod počeštěným názvem Bystricz.[3] České jméno se objevuje i v dalších zápisech z let 1385 a 1437, kdy je ves uváděna jako Bystrzecz. O zániku vesnice existují různé teorie. Starší práce, včetně výzkumů Ervína Černého, uváděly, že ves zanikla během husitských válek, a to buď v roce 1423 nebo 1431.[4] Ludvík Belcredi však na základě studia zápisů v zemských deskách později doložil, že Bystřec byl zničen již během moravských markraběcích válek v létě roku 1401 Ješkem Puškou z Kunštátu a Otaslavic.[2] Po této události zůstal obydlený pouze jeden kamenný dům, a tak se Bystřec ještě v roce 1437 uvádí jako osídlený. V roce 1464 však již prameny kolem pustého Bystrce zmiňují pouze louky a lesy. Vesnice tedy definitivně zanikla mezi lety 1437 a 1464.[5]
Archeologický výzkum
editovatLokalitu bývalé středověké osady identifikoval a povrchově zkoumal Ervín Černý v 50. letech 20. století.[3] Systematický archeologický výzkum zde byl zahájen v roce 1975 pod vedením Vladimíra Nekudy[6] a od roku 1981 byl veden Ludvíkem Belcredim, který jej dokončil v roce 2005.[2] Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů středověké vesnice v České republice, který trval celých 30 let. Během výzkumu byl odkryt kompletní půdorys vesnice, která čítala 19 usedlostí.[7] Různý počet komor (2-8) v těchto usedlostech svědčí o značné majetkové diferenciaci obyvatel. Archeologové identifikovali různé typy staveb – kůlové konstrukce, srubové stavby, celokamenné komory (sýpky) a přístřešky z lehkých dřevěných konstrukcí. Výzkum přinesl mimořádné množství nálezů – keramiky, kovových předmětů i organických materiálů. Díky násilnému způsobu zániku vesnice (požárem) se zachovaly jedinečné nálezové okolnosti a celky, které umožnily detailní rekonstrukci každodenního života ve středověké vesnici.[2] Mezi nejzajímavější nálezy patří velké množství kovových předmětů nalezených na jednotlivých usedlostech, což dokládá vysokou úroveň materiální kultury tehdejších obyvatel.[8] Na základě archeologického výzkumu bylo možné rekonstruovat způsob založení vesnice, vyměření parcel i jejich návaznost na zaniklé plužiny (polnosti), které jsou známy v celé své rozloze. Celková výměra zaniklé plužiny Bystřece byla 393 hektarů.[3]
Současný stav
editovatLokalita zaniklé středověké osady Bystřec se nachází v nadmořské výšce 450-460 metrů v Rakoveckém údolí na území obce Jedovnice. Dnes je toto místo přístupné veřejnosti a jsou zde zachovány stopy po archeologickém výzkumu včetně odkrytých základů některých usedlostí. Návštěvníci jsou díky informačním tabulím seznámeni s historií lokality, jejím vznikem, životem a zánikem.[5] Obec Jedovnice ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně zde vybudovala naučnou stezku, která představuje tuto významnou archeologickou lokalitu širší veřejnosti. V Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a v Moravském zemském muzeu je uložena většina archeologických nálezů z této lokality.[2] Vzhledem k rozsahu a kvalitě archeologického výzkumu je Bystřec považován za jeden z nejvýznamnějších dokladů středověkého osídlení ve střední Evropě a stal se důležitým zdrojem poznání každodenního života na středověké vesnici.
Galerie
editovat-
Pozůstatky vesnice -
Informační tabule -
Studna -
Základy zaniklých budov -
Tabule informační stezky -
Terénní relikty (pohled) -
Terénní relikty (pohled)
.jpg)
Reference
editovat- ↑ Internetová jazyková příručka: Bystřec [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2011-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f BELCREDI, Ludvík. Bystřec: o založení, životě a zániku středověké vsi: archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2006. ISBN 80-7275-063-1. S. 15.
- ↑ a b c ČERNÝ, Ervín. Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin: historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. ISBN 80-85048-40-X. S. 34-37.
- ↑ Rájecké panství a lenní statek Blansko. [s.l.]: Středověk na Drahanské vrchovině Dostupné online.
- ↑ a b KOLOMAZNÍČEK, Václav. Zaniklé středověké osady na Holštejnském panství. Olomouc: Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 2017. Dostupné online. S. 55.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Zaniklá středověká osada Bystřec. Archeologické rozhledy. 1976, roč. 28, čís. 3, s. 39-63.
- ↑ Moravská archeologie - Zaniklá středověká osada Bystřec. [s.l.]: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Dostupné online.
- ↑ BELCREDI, Ludvík, a kol. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi Bystřec. Archaeologia historica. 2002, roč. 27, s. 43.
Literatura
editovat- BELCREDI, Ludvík. Bystřec: o založení, životě a zániku středověké vsi: archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2006. 482 s. ISBN 80-7275-063-1.
- ČERNÝ, Ervín. Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin: historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 143 s. ISBN 80-85048-40-X.
- BELCREDI, Ludvík. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi Bystřec. Brno: Archeologický ústav ČSAV, 1987.
- NEKUDA, Vladimír. Středověká vesnice na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2005. ISBN 80-7275-054-2.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřec na Wikimedia Commons - Celý, Jan. Bystřec - zaniklá středověká osada [online]. Hrady.cz, 2006-10 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
- Zaniklá obec Bystřec – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2019-06-25 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
- Zaniklé středověké osady na Drahanské vrchovině: Rájecké panství a lenní statek Blansko [online]. Středověk na Drahanské vrchovině [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
