Butovice (Studénka)

část města Studénka v okrese Nový Jičín

Butovice (německy Botenwald)[3] jsou část a jedno z katastrálních území města Studénky v okrese Nový Jičín. Nachází se na severozápadě Studénky. Katastrální území Butovic má rozlohu 13,41 km².[4] V roce 2009 zde bylo evidováno 659 adres.[5] V roce 2001 zde trvale žilo 7072 obyvatel.[6]

Butovice
kostel Všech svatých a bývalá fara
kostel Všech svatých a bývalá fara
Lokalita
Charakterčást města
ObecStudénka
OkresNový Jičín
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměMorava + Slezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 837 (2021)[1]
Katastrální územíButovice (13,41 km²)
PSČ742 13
Počet domů644 (2011)[2]
Butovice
Butovice
Další údaje
Kód části obce158453
Kód k. ú.758442
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Při založení vesnice dostala jméno Botenwald ("Botův les", založené na osobním jménu Boto), které v němčině nesla až do 20. století. České jméno z něj vzniklo nahrazením druhé části příponou -ovice (poprvé doloženo z 15. století).[7]

Historický přehled

editovat

Butovice ve svých původních katastrálních hranicích tvoří exklávu Moravy zcela obklopenou územím Slezska (konkrétně územím bývalého slezského Opavského knížectví), přičemž náležely ke Kunvaldskému panství (střediskem byl Kunvald - dnes Kunín). K 1. lednu 1959 byly Butovice připojeny ke Studénce. V dobách komunistického režimu byly k Butovicím připojeny také některé pozemky, původně náležející ke slezským katastrálním územím Bílov, Pustějov a Studénka; pro změnu podstatně menší okrajové části původního butovického katastru byly připojeny ke katastrálním územím Pustějov a Studénka.

Osobnosti

editovat

Elisabeth, rozená Ertel, provdaná Schneider (25. 3. 1721 Butovice – 23. 12. 1797 Hoffenthal, Labrador). Misionářka moravské církve. V Butovicích se v mládí účastnila tajných shromáždění zakázané bratrské víry, v únoru 1743 emigrovala ve skupině 18 butovických kacířů do Gnadenfrei, poté žila ve společenství svobodných sester v Herrnhutu, odkud byla vyslána na misii do Bethlehemu v Pensylvánii. Tam se dne 10. 7. 1749 vdala. Se svým manželem, misionářem a diakonem Johannem, pracovala později jak mezi indiány, tam mezi inuity. Zemřela v osadě, kterou si, spolu s dalšími misionáři, sami založili a postavili; jedná se o Hopedale na Labradoru. V roce 2014 byly hroby Elisabeth i jejího manžela Johanna († 21. 10. 1785) zde na místním „Božím poli“ stále zachovány.

Podrobné informace jsou obsaženy v monografii Edity Štěříkové.[8]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Studénce.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 686. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 724, 725, záznam 41-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  7. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 135, 136.
  8. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: nakl. Kalich + Exulant (spolek), 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 347–360 a jiné. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat