Burian Osovský z Doubravice

český šlechtic

Burian Osovský z Doubravice (počátek 16. století1563) byl český šlechtic.

Burian Osovský z Doubravice
Narození16. století
Úmrtí1563
ChoťEliška Osovská[1]
DětiSmil Osovský z Doubravice[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Burian se narodil pravděpodobně na počátku 16. století, jeho otcem byl Smil II. Osovský z Doubravice, matkou Eliška Bítovská z Lichtenburka. V roce 1529 se v pomocném moravském vojsku zúčastnil tažení proti Turkům u Vídně. Po tom, co Smil Osovský v roce 1547 zemřel, se jeho synové Jaroslav, Karel a Burian podělili o statky Okarec, Valeč a Vedrovice. Burian získal Valeč, ale již v roce 1558 statek prodal. V roce 1556 však od Vratislava II. z Pernštejna a na Židlochovicích zakoupil třebíčské panství se zpustlým klášterem. Kvůli tomu se velmi výrazně zadlužil a byl proto donucen odprodávat jiný svůj majetek. Dluhy vzniklé nákupem panství Třebíč se snažil umořit také podporou vrchnostenského podnikání, čímž se opakovaně dostával do konfliktu s třebíčskými měšťany.

S třebíčskými měšťany vedl mnoho sporů, mimo jiné o stavbu pivovaru nebo mílové právo. Stejně tak vedl spory s Třebíčany o tom, zda by měla nebo neměla ve městě působit Bratrská jednota, tu Burian Osovský podporoval, třebíčští měšťané méně. Zemřel v roce 1563.[2] Dochovaný náhrobní kámen je vystaven v třebíčském zámku.[3]

Reference

editovat
  1. a b Třebíčské panství v držbě Buriana Osovského z Doubravice. S přihlédnutím k dějinám města Třebíče v letech 1556 – 1613.. Dostupné online. [cit. 2023-04-14].
  2. KRČÁLOVÁ, Zdeňka. Třebíčské panství v držbě Buriana Osovského z Doubravice. S přihlédnutím k dějinám města Třebíče v letech 1556 {--} 1613.. 2009 [cit. 2018-12-30]. Master's thesis. University of Pardubice, Faculty of Arts and Philosophy. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.. s. 23–24. Dostupné online.
  3. NIKODÉM, Vilém. Stručné dějiny města Třebíče. Třebíč: Jindřich Lorenz, 1911. Dostupné online. S. 67. 

Externí odkazy

editovat