Bulvár maršala Józefa Pilsudského ve Wloclawku
Bulvár maršala Józefa Pilsudského, polsky Bulwary im. Marszałka Józefa Piłsudskiego, ve Wloclawku (Kujavsko-pomořské vojvodství) je ulice na levém břehu řeky Visly, která je spojená s promenádou nad řekou Zglowiaczkou.
Bulvár maršala Józefa Pilsudského ve Wloclawku | |
---|---|
Umístění | |
Stát | Polsko |
Město | Włocławek |
Poloha | 52°39′41,65″ s. š., 19°4′22,17″ v. d. |
Historie | |
Pojmenováno po | Józef Piłsudski |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatBulvár je místem, kde se koná mnoho pravidelných akcí: Dny Wloclawka, Bulvár sportu a umění (v letní sezóně). [1]
Na promenádě se nachází hřiště pro děti, venkovní tělocvična, turistické a cyklistické stezky, parkoviště pro 30 míst a 27 stojanů pro kola; podél promenády jsou vysázeny stromy a keře. Na jedné z teras, naproti kostela sv. Jana Křtitele, se nachází znak města vyrobený z kostek, jsou zde též vyobrazeny vzdálenosti od nejdůležitějších měst Polska a světa a různé vzory (např. ryba - symbol křesťanství). Během turistické sezony je zde v provozu stánek, kde se lze občerstvit kávou a zmrzlinou. [2] Na řece, u promenády, je postavena plovoucí scéna na Visle a naproti ní bývají umístěny židle pro diváky. [3][4]
Bulvár je součástí dálkové cyklotrasy Wiślana Trasa Rowerowa vedocí podél řeky Visla. [5]
Historie
editovatNázvy
editovatBulvár maršala Józefa Pilsudského se v roce 1840 nazýval Nadbrzeżna ulice, v období 19. století – 1945 se nazýval jako Bulwarowa a v letech 1945–1989 měl název Bulvár Polské sjednocené dělnické strany.[6] V 19. století byla ulice hovorově nazvaná Bulvár (instrumentál slova Bulwark).[7] Za třetí republiky byl přejmenovám podle polského maršála a politika Józefa Piłsudského.
Ruský zábor (1840–1914)
editovatTáhla se od Gdaňské ulice až do dnes již neexistující ulice Koniec, která se nacházela v blízkosti dnešní ulice Bechiego (zde bývala hranice města). Zpočátku se jednalo o pískovou cestu, kde se často vylívala z koryta řeka Visla.[6]
V letech 1844–1846 byla ulice vydlážděna a budovy, které podél ní vznikly, byly hlavně sýpky a rybářské domy.[6] [7] Díky výstavbě ulice byl usnadněn přístup k přístavišti a byly instalovány dřevěné bariéry oddělující ulici od řeky. Na těchto bariérách se po porážce skotu na jatkách z nedaleké ulice Towarowa rozkládaly kůže zvířat. Ulice byla poté považována za velmi nechutnou - krev a odpad z jatek protékal kanály do Visly. [7]
V roce 1853 byla u Bulváru pokřtěna parní loď pojmenovaná Wloclawek.[6]
Plovoucí most postavený v roce 1865 spojil centrum města Wloclawek s tehdejším městem Szpetal Dolny (dnešní Zawiśle). Most také oživil provoz kolem Bulváru - stal se místem procházek pro obyvatele, provozoval se zde i rybolov. Podél bulváru kotvilo mnoho lodí a splavných vorů. Existence trvalého přechodu přes řeku také přidala ulici strategický význam.[6]
V 19. století byly dřevěné bariéry nahrazeny kovovými bariérami.[6] Mezi dodavateli bariér byla mimo jiné wloclawská továrna technického vybavení "Wisła".[8]
V roce 1887 byl založen veslařský klub Wloclawek. Díky tomu se bulvár stal svědkem regat na Visle. První sídlo VKW se nacházelo v domě číslo popisné 7.[6]
V roce 1910 začala na adrese Bulvár 19 svou činnost asociace „Krater“, která měla vlastní loděnici. V ní byly postaveny celkem tři lodě: „Wilanów“, „Kolos“ a „Hetman“. [9]
První světová válka (1914–1918)
editovatBěhem německé okupace města v průběhu první světové války byla ulice centrem flotily německých námořních lodí a konstrukčním oddělením. V roce 1914 ustupující Rusové zapálili plovoucí most a v roce 1915 ho nová německá městská vláda přestavěla.
V listopadu 1918 došlo ve Wloclawku k potyčce mezi německou armádou a nově formulovanou pobočkou polských legií. Byly bráněny obzvláště čluny s vojenským vybavením zakotvené v přístavu. V této potyčce padli dva legionáři, nakonec Němci město opustili. [10]
Polsko-bolševická válka a meziválečné období (1918–1939)
editovatV srpnu 1920 došlo k bitvě mezi polskými silami okupujícími levý břeh Visly, a postupujícími bolševickými silami okupujícími pravý břeh. Na Bulváru byly postaveny zákopy. [11] Na zákopech pracovali i kněží nesoucí poslední svátost a dobrovolníci, kteří rozdávali jídlo vojákům. Během bitvy zahynulo téměř 40 lidí, byly zničeny domy, biskupský palác, kostel svatého Jana a plovoucí most.[6] Stopy po dělostřeleckých koulích, vystřelených během této bitvy, lze i dnes nalézt v bariéře bulváru. [12]
Plovoucí most byl přestavěn v roce 1922, v roce 1938 byl rozebrán a na stejném místě byl postaven most nový, ocelový. [6]
V roce 1930, na ulici uprostřed malého náměstí, byl postaven památník maršála Józefa Piłsudského. Stavba památníku byla projevem kultu Józefa Piłsudského. Památník byl zbořen nacisty v roce 1940, zatímco náměstí dodnes existuje. [6]
V roce 1937 byl oficiálně otevřen nový most, který je pojmenován po Edwardu Śmigłym-Rydzu. [6]
V meziválečném období byl Bulvár tradičním místem pro události spojené s výročím bitvy v roce 1920. Aby mohla být oslavena tato událost, vždy se zde na výročí sešly delegace armády, církve a obyvatel města. Od roku 1922 se z tehdejšího Saského náměstí (dnes Náměstí Svobody) pořádá průvod do Bulváru. Dnes jsou tyto oslavy pořádány 15. srpna, ale dřív v různých letech se konaly v dnech mezi 12. a 27. srpnem. [13]
Za Polské lidové republiky se tento svátek neslavil a po roce 1989 se hlavní akce výročí takzvaného "Zázraku na Visle" koná u Pomníku padlým obráncům Visly.[14]
Polská lidová republika (1945–1989)
editovatV době Polské lidové republiky byl Bulvár přejmenován na Bulvár Polské sjednocené dělnické strany. 14. prosince 1978 byl odhalen památník Lidé práce na místě bývalého památníku Piłsudského; od roku 1979 se nový památník stal místem, odkud začínají prvomájové průvody ve Wloclawku, které se pořádají do dnešních dnů. V rámci dekomunizace v roce 1989 měl být památník zbořen, což se nakonec nestalo.[15]
V 80. letech 20. století byl zlikvidován přístav, což vedlo ke snížení provozu podél této ulice.
Třetí republika (od roku 1989)
editovatV květnu 2010 byla promenáda během povodní zatopena.[16]
V letech 2010–2011 Bulvár prošel důkladnou modernizací. Byly vytvořeny nové cesty, chodníky a byly přidány lavičky. Později byla vybudována venkovní tělocvična, dětské hřiště, parkoviště a vyhlídkové terasy. [2][4] V roce 2013 byla vytvořena plovoucí scéna na Visle. [3]
Budovy
editovatSoučasné budovy
editovatPodél Bulváru maršála Jozefa Pilsudského se nachází mnoho historických činžovních domů, které jsou důležité pro historii a kulturu města. Jsou to (řazeno od nejnižšího po nejvyšší číslo):
- komplex chemických škol Marie Curie-Skłodowské (ulice Bulvár 4 na rohu s ulicí Ogniowou)
- komplex technických škol z roku 1924, v ulici Ogniowe, (hřiště je u Bulváru)
- III. střední škola Marie Konopnické z let 1926-1930 (ulice Bechiego 1 v přímé blízkosti Bulváru)
- bývalá vila Felixe Steinhagena z let1923–1925, v současnosti sídlo zastupitelské kanceláře maršálské kanceláře Kujavsko-pomořského vojvodství, s informačním místem pro dotace z evropských fondů (ulice Bechiego 2 sousedící s náměstím na Bulváru)
- Památník Lidí Práce, odhalený v roce 1978 (náměstí u Bulváru)
- historický bytový dům, v současné době sídlo vojvodského úřadu práce v Toruni, pobočka ve Wloclawku (ulice Bulvár 5b) [17]
- sýpka z roku 1848, v současné době sídlo etnografické pobočky Zemského Muzea Kujavské a Dobrzyňské Země (ulice Bulvár 6, na rohu ulic Towarowa a Szpichlerna)
- sýpka z roku 1842, v současné době sklad Muzea Kujavské a Dobrzyňské Země (ulice Bulvár 9, roh ulic Szpichlerna 8 a Rybacka)
- historická obytná budovaz roku 1910 (ulice Browarna 2 na rohu s ulicí Bulvár) [17]
- historický bytový dům z roku 1937 (ulice Bulvár 15) [17]
- historický bytový dům z roku 1938 (ulice Bulvár 16) [17]
- historický bytový dům ze začátku 20. století (ulice Bulvár 17) [17]
- bývalá sýpka, v současnosti obytný dům, z roku 1900 (ulice Bulvár 18, na rohu ulice Sv. Jana 1)
- Kostel sv. Jana Křtitele ze 16. století
- obytná budova z roku 1842 (ulice Maślana 2, sousedící s bulváry) [17]
- obytná budova roku 1881, shořela v roce 1996 a přestavěna v roce 1998 (ulice Bulvár 22, na rohu ulice Wiślana 1) [17]
- historická obytná budova roku 1902, kdysi sídlo Klubu čestných dárců krve polského Červeného kříže a Klubu pomoci dětem s diabetem (ulice Bulvár 24) [17]
- obytný dům z roku 1901 (ulice Bulvár 25) [17]
- obytný dům z roku 1910 (ulice Bulvár 27) [17]
- historický bytový dům z roku 1902 (ulice Bulvár 24, na rohu ulice Gdaňské 1) [17]
- Biskupský palác – bývalý hrad ze 14. století, několikrát přestavěn (na konci ulice s adresou na ulice Gdaňské)
- Vodní přístav Jerzyho Bojańczyka, v provozu od roku 2014 (na ulici Piwné, bulváry spojeny nově postavenou lávkou)
U bulváru je také Most Edwarda Śmiglého-Rydza. V blízkosti mostu jsou umístěny venkovní šachovnice a pomník připomínající místo, kde ve středověku existovala hranice mezi Civitas Cathedralis (katedrální město), tj. oblasti patřící přímo biskupství, a Civitas theutonicalis, tj. oblasti, kde bydleli obchodníci.
Neexistující objekty
editovatJiž v 19. století zde byly zbytky Katedrály sv. Stanislawa, [7] v blízkostí které fungoval také hřbitov. Dnes zde stojí budovy na adrese Bulvár 27 (roh s ulicí Bednarskou 2) a Bulvár 28 (do rohu s Gdaňskou ulicí 1).[18] V roce 1902, při stavbě dnes stojícího činžovního domu, byla objevena kamenná krypta, která je zbytkem kostela, a pozůstatky hrobů na hřbitově u kostela. Další hrobky byly objeveny v 90. letech 20. století v místě, kde činžovní dům sousedí s budovou na ulici Bulvár 27 a na rohu ulice Bednarské. V roce 2011 při rekonstrukci budovy na Gdaňské ulici 3, byly objeveny další hrobky z bývalého hřbitova. [19]
Mezi původními budovami ulice, byly domy rybářů, které se do dnešních dnů nezachovaly. [7]
Na konci 19. století byl u Bulváru postaven první přístav veslařského klubu Wloclawek, který se dodnes nedochoval.
V roce 1930 byl na náměstí u Bulváru odhalen památník maršála Józefa Piłsudského, který byl zničen v 1940 během nacistické okupace. [6]
Na Visle u Gdaňské ulice můžete vidět zbytky bývalého plovoucího mostu zbouraného v roce 1938.[20]
Galerie
editovat-
Pohled na Most E. Smiglého-Rydza a lávku nad řekou Zglowiaczkou
-
Pohled z druhé strany řeky Visly
-
Sýpka z roku 1824, v současnosti sklad Muzeum Kujavské a Dobrzyňké Země
-
Vodní přístav Jerzyho Bojańczyka
-
Lavíčka Marie Sklodovské-Curie ve Wloclawku
-
Publikum používající lavičky během koncertu na plovoucí scéně
-
Divadelní představení během Bulvárů umění
-
Vodní přístav na Visle
-
Bulvár maršala Józefa Pilsudského ve Wloclawku
-
Pohled na bulváry a Zawiśl z náměstí před kostelem svatého Jana ve Wloclawku
-
Bulvár maršala Józefa Pilsudského v noci
-
Náměstí u vodního přístavu Jerzyho Bojańczka
-
Májové oslavy na Bulváru
-
Replika raftingové lodi na Festivalu Visla ve Wloclawku
-
Dětské hry během "Bulváru Umění a Sportu" (2017)
-
Stánky během "Bulváru Umění a Sportu" ve Wloclawku (2017)
-
Festival Visly ve Wloclawku (2017)
-
Koncert během májových oslav ve Wloclawku
-
Wloclawský Bulvár během májových oslav
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Bulwary im. Marszałka Józefa Piłsudskiego we Włocławku na polské Wikipedii.
- ↑ Przykładowe zaprezentowano na 11-tej i 12-tej fotografii w galerii oraz innych w zbiorach Wikicommons.
- ↑ a b Bulwary im. Marszałka Józefa Piłsudskiego, polskaniezwykla.pl (pol.). [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Pływająca scena na Wiśle we Włocławku [wideo], Gazeta Pomorska, 27 listopada 2013 (pol.). [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Jak zmieniają się Bulwary im. Marszałka Józefa Piłsudskiego we Włocławku?, Gazeta Pomorska, 11 listopada 2010 (pol.). [online]. Dostupné online.
- ↑ Wiślana Trasa Rowerowa w Kujawsko-Pomorskim, wirutalneszlaki.pl (pol.). [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Andrzej Winiarski, Włocławek na starej fotografii, Włocławek: Oficyna Wydawnicza „Lars-Antyki”, 2008, ISBN 978-83-920391-2-9.
- ↑ a b c d e Zdzisław Arentowicz, Z dawnego Włocławka, Włocławek: Miejska Biblioteka Publiczna im. Zdzisława Arentowicza we Włocławku, 1928, ISBN 83-906020-6-7.
- ↑ Inskrypcja widoczna na 9-tej fotografii w galerii oraz innych w zbiorach Wikicommons.
- ↑ Historia holownika „Lubecki”, historiawloclawka.pl (pol.). [online]. Dostupné online.
- ↑ Tomasz Wąsik, Zapomniana bitwa Wielkiej Wojny: walki pod Włocławkiem 11–13 listopada 1914 r., Włocławek: Muzeum Ziemi Kujawskiej i Dobrzyńskiej we Włocławku, 2014.
- ↑ Leć Orle Biały. Bydgoszcz i miasta regionu 100 lat temu. (pol.). [online]. Dostupné online.
- ↑ Widoczne na fotografii obok oraz innych w zbiorach Wikicommons.
- ↑ Obchody „Cudu nad Wisłą” we Włocławku w okresie międzywojennym (1921-1930), historiawloclawka.pl (pol.) [online]. Dostupné online.
- ↑ Teodor Lenkiewicz, Studia Włocławskie 6: Wspólnie przez dwadzieścia lat: parafia Najśw. Maryi Panny Królowej Polski we Włocławku na Zawiślu, Muzeum Historii Polski, 2003.
- ↑ Józef Boczarski: Dzieje Włocławka: kronika wydarzeń w latach 1970–2005. Cz. 1: 1970-1989. Włocławek: Józef Boczarski, 2006, s. 85.
- ↑ Widoczne na 8-mej fotografii w galerii.
- ↑ a b c d e f g h i j k Wykaz obiektów zabytkowych wpisanych do gminnej ewidencji zabytków Archivováno 17. 8. 2014 na Wayback Machine., Urząd Miasta Włocławek (pol.).
- ↑ Monografia Włocławka: 32. Kościoły Włocławskie, historiawloclawka.pl (pol.). [online]. Dostupné online.
- ↑ https://wloclawek.naszemiasto.pl/wykopali-ludzkie-szczatki-roboty-na-wloclawskich-bulwarach/ar/c4-2600660 [online].
- ↑ Pozostałości drewnianego mostu (Włocławek), wikimapia.org (pol.). [online]. Dostupné online.