Japonečka
Japonečka (Buergeria) je nepočetný rod asijských žab z čeledi létavkovití (Rhacophoridae).
 Japonečka | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Čeleď | létavkovití (Rhacophoridae) |
| Podčeleď | japonečky (Buergeriinae) |
| Rod | japonečka (Buergeria) Tschudi, 1838 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
editovatRod japonečka (Buergeria) popsal švýcarský přírodovědec Johann Jakob von Tschudi roku 1838. Je známo celkem šest druhů japoneček:[1][2]
- Buergeria buergeri (Temminck and Schlegel, 1838) – česky japonečka Bürgerova
- Buergeria choui Matsui and Tominaga, 2020
- Buergeria japonica (Hallowell, 1861) – česky japonečka japonská
- Buergeria otai Wang, Hsiao, Lee, Tseng, Lin, Komaki, and Lin, 2018 "2017"
- Buergeria oxycephala (Boulenger, 1900 "1899") – česky japonečka hainanská
- Buergeria robusta (Boulenger, 1909) – česky japonečka zavalitá
Ohledně zařazení japoneček v rámci systému žab panovaly určité nejasnosti. Současná systematika klasifikuje rod Buergeria v rámci čeledi létavkovitých (Rhacophoridae). V ní tvoří jediný podřazený taxon samostatné podčeledi japonečky (Buergeriinae), kterou roku 1989 vytyčil A. Channing na základě morfologických důkazů.[3] Pozdější molekulární analýzy podpořily oprávněnost tohoto systému; japonečky na základě nich představují sesterskou skupinu vůči zbylým létavkovitým, pro něž je v takovém případě vyčleněna samostatná podčeleď létavky (Rhacophorinae).[4]
Popis a biologie
editovatJaponečky jsou malé až středně velké žáby, dosahují délky těla od čenichu po kloaku (SVL) 25–70 mm. Samci bývají o něco menší než samice, objevuje se tedy pohlavní dimorfismus.[5] Typový druh japonečka Bürgerova (Buergeria buergeri) dosahuje velikosti 37–44 mm v případě samců a 49–69 mm v případě samic. Zbarvení je typicky kryptické: svrchní partie jsou popelavě šedé až hnědé, s nepravidelným tmavším vzorem, což žábě poskytuje dobré maskování v jejím přirozeném prostředí. Spodní partie těla mají naproti tomu světlé zbarvení.[6]
Japonečky běžně žijí na zemi nebo ve vodě, zejména v horských tocích. Areál jejich rozšíření sahá od Tchaj-wanu přes souostroví Rjúkjú až do jižních regionů Japonska. Rozmnožování probíhá od brzkého jara do léta. Samci si v tuto dobu vydržují teritoria poblíž vodních toků, odkud se ozývají kvákáním. Vajíčka samice klade přímo do vody. Amplexus, typické rozmnožovací chování žab, je axilárního typu – samec se tedy během páření zafixuje za podpaží samice. Pulci žijí volně a jejich metamorfóza v dospělce trvá přibližně 56 dní.[5]
Ohrožení
editovatMezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) hodnotí jeden druh, japonečku hainanskou (Buergeria oxycephala), jako zranitelný.[7] Zbylé japonečky nejsou pokládány za ohrožené.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Buergeria Tschudi, 1838 [online]. Amphibian Species of the World 6.1, an Online Reference [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ japonečka [online]. BioLib [cit. 2022-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Channing, A. 1989. A re-evaluation of the phylogeny of Old World treefrogs. South African Journal of Zoology 24: 116–131.
- ↑ Buergeriinae Channing, 1989 [online]. Amphibian Species of the World 6.1, an Online Reference [cit. 2022-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VITT, L. J.; CALDWELL, J. Herpetology – An Introductory Biology of Amphibians and Reptiles. 3. vyd. Burlington; San Diego; London: Academic Press ISBN 978-0-12-374346-6. S. 477. (anglicky)
- ↑ DUELLMAN, W. E. & kol. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia. Volume 6, Amphibians. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. ISBN 0787657824. S. 295.
- ↑ IUCN SSC Amphibian Specialist Group. 2020. Buergeria oxycephala. The IUCN Red List of Threatened Species 2020: e.T58784A63849306. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-1.RLTS.T58784A63849306.en. Accessed on 17 November 2022.
