Budova penzijního fondu (Sarajevo)

budova v Sarajevu

Budova penzijního fondu (chorvatsky/bosensky/srbsky Zgrada penzionog fonda/Зграда пензионог фонда), oficiálně Gazi-Husrevbegův palác (chorvatsky/bosensky Gazi-Husrevbegova palata) se nachází v centru města Sarajeva, vedle Katedrály srdce Ježíšova. Vyplňuje západní stranu náměstí Trg Fra Grge Martića, na které se katedrála nachází. Novorenesanční reprezentační palác byl první stavbou v bosenské metropoli, kterou realizoval český architekt Karel Pařík.[1][2] Její adresa je Trg fra Grge Martića 4.

Budova penzijního fondu
Pohled na palác (vpravo od katedrály) v roce 1897
Pohled na palác (vpravo od katedrály) v roce 1897
Poloha
AdresaSarajevo, Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Průčelí domu v zimě (vlevo).

Historie

editovat

O realizaci budovy se zasloužil Konstantin Hörmann, který působil v bosenskohercegovinské zemské vládě po příchodu Rakousko-Uherska.

Průčelí budovy bylo orientováno do náměstí, kde jej však později zastínila katedrála. Kromě toho má budova také ještě dvě křídla, která tvoří východní část bloku domů a vybíhají do ulic Ferhadija (jižní křídlo) a Mula Mustafe Bašeskije (severní křídlo). Rozčlenění budovy odpovídá stavbě Heinrichhofu ve Vídni.

Výstavba objektu probíhala až do léta roku 1886 a podzimu 1887, probíhala po částech. V přízemí byla následně otevřena kavárna, sídlila zde také pošta a telegraf. Od roku 1889 sídlila v přízemí Bosenskohercegovinská banka, která se později přestěhovala do vyššího patra. V budově sídlilo také bosenské Zemské muzeum.[3]

Později zde sídlila řada různých institucí. V současné době patří dům Islámskému společenství Bosny a Hercegoviny. Svůj název získala podle původního určení, jako budova penzijního fondu bosenskohercegovinských zemských funkcionářů.

V průběhu různých rekonstrukcí, kterými stavba prošla, byly některé dekorativní prvky stavby postupně odstraňovány a stavba tak podstatným způsobem změnila svojí podobu.

Reference

editovat
  1. Článek na portálu klix.ba (bosensky)
  2. Článek na portálu spomenici-sa.ba (bosensky). www.spomenici-sa.ba [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-11. 
  3. Článek na portálu sarajevo.travel (bosensky)

Literatura

editovat
  • Schwiger Lerchenfeld von Amand, Land und Leute von Bosnien und Herzegowina, Wien 1878