Budova Tabákové režie

kulturní památka České republiky na území obce Praha

Budova Tabákové režie byla vybudována jako reprezentativní sídlo ústředí Československé tabákové režie. Uzavírá blok domů v Praze-Vinohradech na severní straně Slezské ulice, mezi ulicemi Sázavskou a Blanickou. Je pozoruhodná propojením architektury, plastiky a uměleckého řemesla. Od roku 2003 je kulturní památkou.[1] V současné době objekt patří pražskému Městskému soudu, který jej využívá pro agendu obchodního a správního soudnictví.

Budova Tabákové režie
Bývalé Ústřední ředitelství Čs. tabákové režie v Praze 2, Slezská č.p. 2000/9
Bývalé Ústřední ředitelství Čs. tabákové režie v Praze 2, Slezská č.p. 2000/9
Základní informace
SlohNeoklasicismus, Art deco
ArchitektAlois Dryák
Výstavba19231928
Poloha
AdresaVinohrady, ČeskoČesko Česko
UliceSlezská
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky100265 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Po vzniku Československa v roce 1918 byla vytvořena Československá tabáková režie, jejímž prostřednictvím byly převzaty do státní správy tabákové továrny i státní trafiky.[2] Budovu pro pražské Ústřední ředitelství této instituce navrhl architekt Alois Dryák v klasicizujícím stylu, kombinujícím neoklasicismus a art deco. Byla postavena v letech 19231928, stavbu realizovala firma Záruba-Pfeffermann spolu s betonářskou firmou dr. Skorkovského.[3]

Po únoru 1948 byla budova využívána jako sídlo československých ústředních orgánů. V letech 19531954 ji architekt Jiří Gočár (1913–1979, syn Josefa Gočára) adaptoval pro Federální ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů, v roce 1975 ji upravil architekt Jaroslav Kosík pro Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, které se v roce 1983 přeměnilo na Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Čtyřpatrová budova se dvěma suterény a podkrovím je trojkřídlá. Půdorys je nepravidelný: na hlavní část budovy ve Slezské ulici navazuje na východě větší boční křídlo v Sázavské ulici, na západní straně je čtvrtkruhovým nárožím napojeno menší boční křídlo v Blanické ulici.

Přízemní část všech průčelí je dekorována pásovou rustikou, nad ní je výrazná zaoblená římsa a v prvním patře hlavního průčelí nahrazují rustiku štukové kruhy. Boční průčelí jsou méně zdobná. Zajímavým architektonickým prvkem jsou velké plastické koule: najdeme je pod parapety přízemních oken hlavního průčelí i mezi okny druhého patra oblého západního nároží. Nejvýraznější dvojice koulí je po stranách nízkého schodiště u hlavního vchodu.

Po stranách vstupního portálu jsou mříže s figurami, zhotovené sochařem Jaroslavem Horejcem, nad vchodem je státní znak od Františka Přítele podle předlohy Karla Štipla.

V nárožích prvního patra jsou figurální reliéfy od sochaře Josefa Jiříkovského, jejichž náměty jsou spojené s tabákem a kouřením (zleva): Sázení tabáku na Slovensku, Přípravy ku žním v Albánii, Sušení v Novém Pazaru, Svážení do sběru v Makedonii, Výroba v Čechách, Prodej výrobků, Transport tabáku z plantáží mexických a na Jávě.[4]

V interiéru je trojramenné schodiště, na jeho podestě jsou barevná okna. Tělesa ústředního topení na bočních stěnách podesty jsou kryta dekorativními mřížemi s Horejcovými reliéfy.[5]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. palác Tabáková režie - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  2. Historie tabákového průmyslu. www.sberatel-ksk.cz [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  3. Kancelářská budova Čs. tabákové režie. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-07-30 [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  4. Reliéfy na bývalé budově Tabákové režie » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 
  5. LAB.SNG. Jaroslav Horejc - Tabáková režie I. (Výroba tabáku). Web umenia [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • LÍBAL, Patrik. Palác Radio; Kancelářská budova Čs. tabákové režie; Nakladatelský dům Orbis. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 210–214.
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 469 s. S. 342. 

Externí odkazy

editovat