Wikipedie

Bublava

obec v okrese Sokolov v Karlovarském kraji
Tento článek je o obci v Krušných horách. O potoku v Doupovských horách pojednává článek Bublava (přítok Ohře).

Bublava (německy Schwaderbach[4]) je obec v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Leží v těsné blízkosti česko-německé státní hranice. Žije zde 403[1] obyvatel.

Bublava
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak obce BublavaVlajka obce Bublava
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKraslice
Obec s rozšířenou působnostíKraslice
(správní obvod)
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°22′28″ s. š., 12°30′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel403 (2024)[1]
Rozloha6,15 km²[2]
Katastrální územíBublava
Nadmořská výška735 m n. m.
PSČ357 22
Počet domů227 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBublava 389
358 01 Kraslice
bublavainfo@volny.cz
StarostkaMonika Matasová
Oficiální web: www.obecbublava.cz
Bublava na mapě
Bublava
Bublava
Další údaje
Kód obce560308
Kód části obce15121
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1601. Vznik souvisí s dolováním rud železa, olova, cínu a mědi v oblasti. Horníci, převážně z Durynska a Harzu, se zde začali usazovat již ke konci 16. století. Ves Bublava spadala pod Kraslice. Kraslické panství drželi až do roku 1666 Šumburkové, kdy je prodali Janu Hartwigovi z Nostic.[5][6]

Během Sudetské krize v roce 1938 zde 13. září 1938 napadli četnickou stanici Ordneři. Při neúspěšném pokusu o osvobození četnické stanice byli zabiti vrchní strážmistr František Novák a strážmistr Josef Brčák a následně řidič strážmistr Josef Falber, který přijížděl odvézt ženy a děti.[7][8][9] Po uzavření Mnichovské dohody byla obec přičleněna k nacistickému Německu.[10]

Po roce 1945 došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva. V roce 1947 byla obec přejmenována na Bublava (do roku 1947 se obec jmenovala Schwaderbach). Vzhledem ke své poloze v blízkosti státní hranice se obec ocitla v roce 1950 v nově zřízeném hraničním pásmu. Podstatná část zástavby obce byla zbořena, zejména v horní části.[6] Samostatnou obcí se stala Bublava 24. listopadu 1990.[5]

Obec se smutně proslavila na přelomu 21. století, kdy byl za finanční účasti státu rozestavěn velkorysý akvapark, který zůstal z několika důvodů nedokončen. Torzo celého areálu tak již několik let hyzdí obec.[11]

Přírodní poměry

editovat

Bublava leží v Krušných horách a je to typická krušnohorská obec. Téměř ze všech stran je obklopena horami, z nichž nejvyšší je severně od obce ležící Kamenáč (932 metrů). Jihozápadně od obce leží Olověný vrch (774 metrů), západně na česko-saské hranici vrch Rakušák (768 metrů), jihozápadně vrch Vršina (752 metrů). Okolní vrchy jsou budovány metamorfovanými horninami s převahou fylitu, místy prostupujícím kvarcitickým fylitem až kvarcitem.[12] Obcí protéká Bublavský potok. Na nepojmenovaném potoce, přítoku Stříbrného potoka, se těsně za východním okrajem katastru nachází vodní kaskáda, tzv. Bublavské vodopády.[13]

Obyvatelstvo

editovat

Obyvatelé Bublavy až do vyčerpání zásob rud pracovali převážně v hornických profesích. Po útlumu dolování se živili pastevectvím, povoznictvím, domácí textilní výrobou a výrobou hraček.[6] K výraznému nárůstu počtu obyvatel docházelo od druhé polovině 19. století. Kolem roku 1850 žilo v Bublavě přibližně 2 150 obyvatel, v roce 1930 již více než 4 000 obyvatel v 718 domech.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 695 obyvatel, z nichž bylo pět Čechoslováků, 3 638 Němců a 52 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 3 653 obyvatel, k evangelické církvi 42 obyvatel.[14]

V roce 1786 je v Bublavě zmiňována škola. Neměla však dosud školní budovu, jednalo se o vandrovní školu, učilo se po domech. Teprve v roce 1825 přidělila obec jednu vlastní místnost v horní část Bublavy, později druhou v dolní části Bublavy. Stavba samostatné školní budovy byla zahájena v roce 1878 a dokončena v červenci 1879. Škola byla trojtřídní, od října 1879 čtyřtřídní, v roce 1885 již pětitřídní. Na počátku školního roku 1892–1893 navštěvovalo školu 673 žáků. Později byla škola rozšířena a od školního roku 1904–1905 měla pět chlapeckých a pět dívčích tříd. Od roku 1953 do roku 1961 měla škola první až pátý ročník základní devítileté školy.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů Bublavy [16][17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 410 2 692 3 194 3 447 3 914 3 695 4 106 675 668 533 363 260 336 344 362
Počet domů 208 279 339 386 496 544 718 651 204 166 127 158 190 205 227

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. května 2005.[18]

Pamětihodnosti

editovat

Ostatní

editovat

Nad obcí v nadmořské výšce 802 metrů na vrcholu Olověný vrch (německy Bleiberg) je dřevěná rozhledna s restaurací. Pod vrcholem je lyžařský areál s několika vleky a sjezdové tratě různé obtížnosti. V okolí obce je i možnost běžeckého lyžování a v létě cykloturistiky. Bublava je s německým Klingenthalem spojena hraničním přechodem pro vozidla do 3,5 t.

Fotogalerie

editovat
  •  
    Celkový pohled od jihu
  •  
    Bývalá škola
  •  
    Bublavský potok
  •  
    Bublavské kaskády
  •  
    Chalupy na okraji obce
  •  
    Olověný vrch
  •  
    Olověný vrch - rozhledna

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. ↑ a b Z historie obce [online]. Obec Bublava [cit. 2018-12-22]. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ a b c PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 53–58. 
  7. ↑ PŘEVRÁTIL, Jiří. Schwaderbach (Bublava) 13. 9. 1938 - statečná jednotka SOS [online]. Projekt Československé pohraničí 1938-1939 [cit. 2018-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-28. 
  8. ↑ STANĚK, Petr. Útok henleinovců v pohraničí: Bublava, září 1938 [online]. Vědomí národa, 2014-08-03 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ Památník příslušníkům policie a četnictva - Policie České republiky. www.policie.cz [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 56. 
  11. ↑ Aquapark Bublava [online]. prazdnedomy.cz [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Mapy.cz [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé [online]. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. S. 249. Dostupné online. 
  15. ↑ KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. S. 86–87. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1.  Archivováno 1. 6. 2020 na Wayback Machine.
  17. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ Udělené symboly – Bublava [online]. 2005-05-31 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bublava&oldid=24227480“