Bubenečský hřbitov
Bubenečský hřbitov se nachází v Praze 6 v městské čtvrti Bubeneč, mezi ulicemi Březovského, Albánská, Ve Struhách a Antonína Čermáka čp. 84/2, kde je vchod. Má rozlohu 1,69 ha a v roce 2001 se zde nacházelo 260 hrobek, 2200 hrobů a 690 urnových hrobů. Hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.
Bubenečský hřbitov | |
---|---|
Hřbitov v Bubenči | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Adresa | Praha 6-Bubeneč |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′26,97″ s. š., 14°23′58,44″ v. d. |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatRoku 1888 rodina rytíře Moritze Schlöchta z Heraltic darovala obci Bubeneč svůj pozemek na místě zvaném Ve Struhách, sousedící s jejich vilou čp. 45/XIX. Nový hřbitov byl nutný, protože malý hřbitov Na Skalce již nedostačoval.
Stavbu hřbitova s kaplí svatého archanděla Rafaela, márnicí, domkem hrobníka čp. 84/XIX[1], vstupní branou a ohradní zdí vedl František Frolík, hřbitov byl otevřen a vysvěcen 28. září 1889.[2]
Některé náhrobky byly ze starého hřbitova přeneseny. Časem byl ke starší východní části přistavěn nový hřbitov s objektem, kde je nyní umístěn Azylový dům pro muže.
V pravém (severním) domku sídlí Hřbitovní správa městské části Praha 6, zrušená kaple a zrušená márnice. Oba hřbitovy mají v křížení hlavních cest postaven monumentální křiž se shodnou litinovou pozlacenou sochou Krista (originál ve východní části hřbitova je z roku 1888).
Hroby
editovatStarší (východní) část
editovatPři východní zdi: společný hrob farářů od kostela svatého Gotharda a kněží řádu jezuitů; společný hrob sester Misionářek milosrdenství Matky Terezy
- Rodinná hrobka svobodných pánů Malovců z Malovic a Kosoře
- Grafik T. F. Šimon a jeho syn Pavel Šimon
- Náhrobek od sochaře Františka Bílka patří Jaroslavu Boudovi, bratru malíře Cyrila Boudy, který je zde také pohřben s celou rodinou výtvarníků a pedagogů (Alois Bouda, Anna Boudová, Jana Boudová a Jiří Bouda).
- Hudební skladatel Pavel Bořkovec a jeho syn architekt Aleš Bořkovec
- Historik umění František Adolf Borovský
- Sochařka Marta Jirásková a její manžel ing. arch. Josef Havlíček
- Architekt Bohdan Malaniuk
- Grafik Oldřich Kulhánek
- Stavební inženýr a politik Josef Záruba-Pfeffermann
- Režisér Jiří Sequens
- Grafik Ivan Strnad
- Malíř a grafik Karel Tondl
- Malíř Jaroslav Vodrážka
Západní část
editovat- Herec František Smolík a jeho manželka
- Lékař a spisovatel Jaroslav Durych
- Filozof prof. PhDr. Vladimír Hoppe
- Herečka Irena Kačírková
- Novinář Tomáš Řezáč
- Archeolog Miroslav Richter
- Scenárista a režisér kresleného filmu Zdeněk Smetana
- Hudební skladatel Rudolf Vohanka
- Sochař Jan Zach
- Kunsthistorik a byzantolog Nikolaj Lvovič Okuněv[3]
- Básník Lukáš Tomin
Galerie
editovat-
Hrobka jezuitů
-
Hrobka Janečků
-
Arch. Bohdan Malaniuk
-
František A. Borovský
-
Josef Záruba-Pfeffermann
-
Malovcové z Malovic a Kosoře
-
Jaroslav Durych
-
Marta Jirásková a Josef Havlíček
-
Jaroslav Vodrážka
-
Karel Tondl
-
Miroslav Richter
-
Prof. Vladimír Hoppe
-
Jiří Sequens
-
T.F. Šimon a Pavel Šimon
-
Rodina Boudova
-
Oldřich Kulhánek
-
Moderní náhrobek ve tvaru brány
-
Moderní náhrobní stéla
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Adresář král. hlav. města Prahy a obcí sousedních, uspořádal Vojtěch Kraus. Praha 1907, s.104
- ↑ VLČEK Pavel (ed.) a kolektiv autorů: Umělecké památy Prahy, Velká Praha I. (A-L), Academia Praha 2012, s. 214
- ↑ HLAVÁČEK, Petr; FESENKO, Mychajlo. Rusové v Praze : ruští intelektuálové v meziválečném Československu. první. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017. 155 s. ISBN 978-80-7308-748-7. Kapitola Nikolaj Okuněv, s. 86–89.
Literatura
editovat- Kovařík, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 154 - 157.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bubenečský hřbitov na Wikimedia Commons
- MČ Praha-Lysolaje: Zpravodaj. červenec, srpen / 2016 Archivováno 26. 12. 2017 na Wayback Machine.. Tip na výlet: Ve Struhách. fefík. S. 4. pdf.
- Viktor Pípal: Sepulkrální umění, pamětihodnosti a záhady hřbitova Bubeneč (II). In: Tvar, obtýdeník živé literatury, 19/2016. itvar,cz.