Wikipedie

Bučina (Kvilda)

část obce Kvilda v okrese Prachatice

Bučina (německy Buchwald) je zaniklá osada (bývalá obec) na Šumavě, část obce Kvilda v okrese Prachatice v Jihočeském kraji.[2] Místo, kde se nacházela, leží v I. zóně Národního parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1162 metrů a dříve tak byla nejvýše položenou osadou v Čechách. Obyvatelé byli vysídleni po druhé světové válce, v roce 1956 byla obec zcela zničena. Dnes zde stojí znovupostavená kaple svatého Michala a hotel Alpská vyhlídka. Na turistické stezce Bučina–Finsterau je určené místo pro přechod do Německa.[3]

Bučina
Kaple svatého Michala (2013)
Kaple svatého Michala (2013)
Lokalita
Charakterzaniklá osada
ObecKvilda
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°58′3″ s. š., 13°35′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel0 (2021)[1]
Katastrální územíBučina u Kvildy
Nadmořská výška1162 m n. m.
PSČ384 93
Počet domů0 (2021)[1]
Bučina
Bučina
Další údaje
Kód části obce78361
Kód k. ú.678368
Zaniklé obce.cz527
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

V místě pozdější osady Bučina vzniklo bezlesí na trase Zlaté stezky (tzv. Horní, též Kašperohorská větev) již v době vlády Karla IV. V 17. století přestala být trasa přes Bučinu používána. Bučina vznikla za vlády Marie Terezie, která podporovala budování nových cest a silnic na Šumavě a osidlování vymýcených oblastí, jako osada svobodných sedláků s právem svobodného využívání lesa pravděpodobně roku 1770. Ovšem první písemná zmínka o vesnici pochází až z roku 1790.[4] Po prvním sčítání obyvatel v roce 1793 žilo na Bučině již sto obyvatel ve 13 domech.[5] Bučina patřila k panství Velký Zdíkov, které bylo původně součástí Královského hvozdu. V roce 1849 se stala Bučina součástí obce Kvilda[p 1] a v roce 1867 se stala s Chaloupkami a s osadou Na Mlýnské Mýtině obcí s vlastní samosprávou.

Rozvoj nastal hlavně po kalamitách v roce 1870. Pro rychlé zpracování dřeva bylo najato velké množství pomocné síly i z ciziny – v revíru Bučina to bylo 200 až 400 dělníků z Tyrolska či dokonce z Chorvatska. Někteří se již domů nevrátili. Dřevo zpracovávaly Kufnerova pila na Bučině, Seewaldova pila v osadě Na Mlýnské Mýtině a v Chaloupkách Reichartova pila.[6] Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla tehdejší obec v roce 1890, kdy ve 30 domech žilo 466 lidí. Od té doby počet obyvatel stále klesal – v roce 1939 měla obec přes padesát domů[7], 320 obyvatel, z toho 29 Čechů[8]. [p 2] V roce 1946 byli obyvatelé vysídleni. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Bučina sečteno 58 přítomných obyvatel.[9] Obec Bučina byla 16. února 1952 úředně připojena k obci Kvilda.[10] V roce 1956 byla Bučina zničena.[2]

V roce 1891 byla Michaelem Fastnerem postavena kaple svatého Michala, která byla zničena spolu s celou vsí v roce 1956. Kaple byla obnovena v roce 1992 v původní podobě potomky zakladatele Kilianem, Gottfriedem a Michaelem Fastnerovými. Vysvěcena byla 4. října 1992.[11]

27. června 2015 byl v horní části bývalé vsi odhalen pomník označující základy rodného domu spisovatele Johanna Petera.

Současnost

editovat
 
Rekonstruovaný hotel Pešlova chata
 
Památník železné opony na Bučině

Z horní části bývalé osady se otevírají daleké výhledy, je možné vidět panorama jižní Šumavy podél hranic až k masivu Třístoličníku a při jasném počasí jsou vidět i vzdálené Alpy.[12]

 
Památník Johanna Petera

Bývalá osada se nachází na trase Šumavské pěší magistrály, proto zde v horní části bývalé vsi Správa Národního parku Šumava vybudovala jedno ze šesti nouzových nocovišť umožňující přespání v přírodě. V blízkosti nocoviště se nacházejí základy rodného domu Johanna Petera, kterého připomíná památník v podobě rozevřené knihy.

V místě je také hraniční přechod Bučina – Finsterau do Německa. Přechod je jen pro pěší a cyklisty, ale na místo zajíždějí z Kvildy autobusy systému „Zelené autobusy“. Cestující na konečné v případě zájmu přejdou pěšky státní hranici a pokračují dále do Bavorska autobusem německého dopravce.

V současné době se zde ze staveb nachází pouze obnovená kaple svatého Michala (znovupostavena v roce 1992) a rekonstruovaný hotel Alpská vyhlídka, postavený v roce 2010 na místě zbořené Pešlovy chaty v podobném stylu, jako byla původní chata. V roce 2006 byla založena tradice česko-německých poutí na Bučinu. Pouť se koná zpravidla druhou červencovou sobotu, na české straně poutníci vycházejí od kostela svatého Štěpána na Kvildě a přes prameny Vltavy dojdou po trase dlouhé třináct kilometrů až na Bučinu. Před kaplí se koná poutní mše svatá. V roce 2015 se uskutečnil jubilejní desátý ročník.[13]

V těsné blízkosti hraničního přechodu se nachází památník železné opony, asi stometrový udržovaný úsek s ostnatým drátem, strážní věží a informační tabulí.

V katastru Bučiny leží při jihovýchodním úpatí Černé hory (1315 metrů) přírodní památka Pramen Vltavy.

Přírodní poměry

editovat

Bučina se nachází na bezlesé enklávě v jihovýchodním svahu hraničního hřebene s vrcholy Stráž (1308 metrů) a Siebensteinkopf (1263 metrů). Bučina patří ke srážkově nejbohatším místům Šumavy, neboť při převládajícím proudění při přechodu atmosférických front je v návětří. Srážky se zde měřily mezi lety 1879 a 1918, průměrný roční úhrn srážek v tomto období činil 1365 milimetrů. Po roce 1918 však již nejsou informace o měření ucelené a mezi lety 1945 a 2016 vůbec žádné. Od 26. října 2016 zahájila provoz automatická meteorologická stanice Bučina u Kvildy.[14]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[15][16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 315 476 466 397 347 343 347 12 0 0 0 0 0 0 0
Počet domů 28 40 40 39 37 38 43 28 0 0 0 0 0 0 0

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1867–1952 Bučina byla samostatnou obcí v okrese Český Krumlov (v letech 1850–1910 Krumlov). Od 16. února 1952 do 19. října 2000 byla osada úředně zrušena a jako část obce Kvilda byla obnovena 20. října 2000 v okrese Prachatice.[17]

Osobnosti

editovat

V Bučině se 23. února 1858 narodil německý učitel, básník a spisovatel píšící povídky ze života obyvatel Šumavy Johann Peter.

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ V letech 1865 až 1868 byla nákladem 800 zlatých vybudována silnice vedoucí z Kvildy na Bučinu.
  2. ↑ Svoji konečnou stanici zde měl autobus ČSD na lince Vimperk – Bučina. Ve vesnici bylo oddělení finanční stráže a celnice. Turisté využívali tzv. Hraběcí stezku (Grafensteig) po níž vedla pohodlná lesní cesta až k pramenům Vltavy. V roce 1931 byl na Bučině otevřen hotel „U Alpské vyhlídky“, který patřil Franzi Fastnerovi. Budova měla v horní části 17 pokojů s kapacitou 50 lůžek. V přízemí se nacházely dvě garáže, kotelna a úschovna lyží. V prvním patře byla restaurace s kuchyní. Hotel měl terasu s výhledem, vedle něj pak stál obecní úřad a pošta. Autobusová linka z Vimperka sloužila k přepravě výletníků a turistů na Bučinu.

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  2. ↑ a b Krásná příroda a smutná historie šumavské Bučiny. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 236. 
  5. ↑ WEISHÄUPL, Adolf. Die Gefilde. Krumbach: [s.n.], 2011. 
  6. ↑ KLÍMOVÁ, Lenka. Historie zaniklé obce Bučina. Praha, 2015. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce PhDr. Jiří Hnilica, Ph.D.. Dostupné online.
  7. ↑ BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-02-27 [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ PETRÁŠ, Karel. Krajem šumavských Lad. České Budějovice: Kopp, 2004. ISBN 80-7232-247-8. 
  9. ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 30. 
  10. ↑ Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Sloučení obcí Bučina a Kvilda.. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93. 
  11. ↑ Kaple sv. Michala. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pět nejkrásnějších podzimních vyhlídek Šumavy. iDNES.cz [online]. 2009-10-23 [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ RÁDL, Tomáš. Jubilejní Česko – německá pouť na Bučinu. Sumava.eu [online]. 2015-07-10. Dostupné online. 
  14. ↑ jp, ir, mm. Na Bučině nová profi meteostanice. Šumava.eu [online]. Dostupné online. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 47. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bučina_(Kvilda)&oldid=24626772“