Brusio
Brusio (německy Brüs, lombardsky Brüsc) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Bernina. Leží v údolí Val Poschiavo v nadmořské výšce 780 metrů nad mořem. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Brusio | |
---|---|
Brusio s ikonickým kruhovým viaduktem | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°15′32″ s. š., 10°7′29″ v. d. |
Nadmořská výška | 780 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Bernina |
Brusio | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 46,30 km² |
Počet obyvatel | 1 114 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 24,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7743 Brusio 7744 Campocologno 7747 Viano 7748 Campascio |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
editovatObec se rozkládá na dolním toku řeky Poschiavino a sahá od jižního konce jezera Lago di Poschiavo až k italské hranici u Piattamaly, která je nejnižším bodem obce s nadmořskou výškou 517 m. Nejvyšším bodem je 2901 metrů vysoký Piz Combul.
Na dně údolí se nachází hlavní obec Brusio (780 m n. m.) a pod ní vesnice Campascio (637 m n. m.) a Campocologno (553 m n. m.) a vesnice Zalende. Na úzkých terasách nad údolními svahy, které se vyznačují suťovými svahy a volnými kaštanovými háji, leží vesnice Viano (1281 m n. m.) a Cavaione, roztroušené na extrémně strmých svazích v nadmořské výšce 1300 až 1550 m n. m. K obci patří také část vesnice Miralago a několik dalších usedlostí a horských osad.
V roce 1997 bylo 16,6 % území obce využíváno pro zemědělství, 54,1 % lesů a 2,3 % zastavěných ploch. Neproduktivní plocha činila 27,0 %.
Obec je ze tří stran obklopena italským územím. Sousedními obcemi kromě Poschiava jsou Grosotto, Vervio, Tirano, Villa di Tirano, Bianzone, Teglio a Chiuro, které patří do provincie Sondrio.
Historie
editovatZaložení bratrstva San Romerio, o němž je první zmínka z roku 1055, sehrálo trvalou roli v osídlování a rozvoji této oblasti. Brusio je poprvé zmíněno v listině z roku 1106 jako Bruse.[2] Význam názvu místa je nejistý, je možné, že vychází z keltského brŏga, tedy „oblast, hranice“, které bylo rozšířeno latinskou příponou -ūsǐum. V roce 1222 bylo zmíněno jako samostatná obec, kterou navenek zastupoval děkan. Od 14. století tvořila obec spolu s Poschiavem velkou údolní farnost (Cumün), která se v roce 1408 připojila ke Gotteshausbundu.[2]
Od roku 1501 měla obec vlastní katolickou farnost a po roce 1590, v době reformace, byla založena evangelická farnost. Poté byli katolíci a protestanti zastoupeni téměř rovnoměrně. V době protireformace, během nepokojů v Graubündenu, v úterý 22. července 1620, vpadli militantní katoličtí valtelliniáni pod vedením Giacoma Robustelliho také do farnosti Poschiavo, kde s nimi spolupracovala část místního katolického vedení. Tato událost byla součástí vraždy ve Valtellině. V Brusiu zahynulo asi 30 reformovaných, velká část protestantské komunity však byla varována a mohla se stáhnout na planinu Cavaglia a odtud uprchnout do Engadinu. Rozhodnutí rozhodčího soudu v Graubündenu z roku 1642 umožnilo protestantům postavit si v roce 1645 vlastní kostel. V důsledku těchto událostí a zvýšené emigrace reformovaných klesl jejich podíl na obyvatelstvu do roku 1990 na 9 %.[2]
Teprve v roce 1851 se Brusio odtrhlo od svazku s Poschiavem. Dřívější snaha o autonomii se neobešla bez jistého nechtěného humoru. Například v roce 1615 začali obyvatelé Brusia používat vlastní nově zhotovenou obecní pečeť, ale církev jim vzápětí sdělila, že na takovou pečeť nemají nárok.
Zprovoznění elektrárny Brusio (dnes součást koncernu Repower) v roce 1906 a Berninské dráhy v letech 1908–1910 vedly ve 20. století k hospodářskému rozmachu.
Cavaione
editovatVesnici Cavaione postoupila Itálie Švýcarsku až v roce 1867 státní smlouvou a přidělila ji k obci Brusio. Státní hranice v údolí Val dal Saent byla stanovena až v roce 1863 a definitivně v roce 1876. Kromě otázky Dappentalu a Verenahofu (dnes součást obce Büttenhardt) se jedná o jedinou významnější úpravu územních hranic Švýcarska od roku 1815.[2]
Obyvatelstvo
editovatVývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1880 | 1900 | 1910 | 1941 | 1950 | 1980 | 2005 | 2010 | 2017 | |||
Počet obyvatel | 1000 | 1158 | 1199 | 1320 | 1470 | 1528 | 1258 | 1198 | 1123 | 1135 |
V roce 2022 v obci žilo 1124 obyvatel.[3] Za sto let mezi lety 1850 a 1950 se počet obyvatel výrazně zvýšil o 528 (52,8 %). V následujících třech desetiletích však opět prudce poklesl v důsledku stěhování do průmyslových center a turistických letovisek (mezi lety 1950–1980 úbytek -17,67 %). Tento vývoj pokračuje v mírnější podobě až do současnosti, takže v roce 2005 zde žil stejný počet obyvatel jako v roce 1900.
Jazyky
editovatBrusio je jednou z převážně italsky mluvících obcí v kantonu Graubünden. Úředním jazykem je zde italština, kterou hovoří velká většina obyvatel. Používán je alpský lombardský dialekt, tzv. Pus'ciavin. V roce 1900 jím mluvilo 96,16 % obyvatel. Od té doby se podíl jednotlivých jazyků téměř nezměnil, jak ukazuje následující tabulka:
Jazyky v Brusiu | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 43 | 3,42 % | 45 | 3,69 % | 64 | 5,32 % | |||
Rétorománština | 15 | 1,19 % | 12 | 0,98 % | 8 | 0,67 % | |||
Italština | 1 191 | 94,67 % | 1 150 | 94,26 % | 1 111 | 92,43 % | |||
Počet obyvatel | 1 258 | 100 % | 1 220 | 100 % | 1 202 | 100 % |
Národnostní složení
editovatZ 1198 obyvatel na konci roku 2005 bylo 1108 (92,49 %) švýcarských státních příslušníků.
Zajímavosti
editovatNa území obce se nachází známý kruhový viadukt, postavený v letech 1907–1908 na Berninské trati, spojující Svatý Mořic s Tiranem. Stavba smyčky, při které vlak nadjíždí sám sebe, umožnila zmírnit prudké klesání na trati bez nutnosti použití ozubnice či stavby nákladných tunelů.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Brusio na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e ISEPPI, Fernando. Brusio [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-09-01 [cit. 2022-12-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2022 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2023-08-24 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online. (německy)