Bruno Gollnisch

francouzský akademik a politik

Bruno Gollnisch (* 28. ledna 1950 Neuilly-sur-Seine) je francouzský akademik a politik, člen Front national.

Bruno Gollnisch
Bruno Gollnisch (1. května 2014)
Bruno Gollnisch (1. května 2014)
Narození28. ledna 1950 (74 let)
Neuilly-sur-Seine
Alma materPařížský institut politických věd
Univerzita Paříž X
Kjótská univerzita
Lyceum Jansona de Sailly
Národní institut orientálních jazyků a civilizací
Univerzita Paříž-Panthéon-Assas
Povolánípolitik, japanolog a právník
ZaměstnavatelÉcrits de Paris
Politická stranaNárodní sdružení
Nábož. vyznáníkatolicismus
ChoťSetsuko Gollnisch
DětiCordelia Flourens
Alexis Gollnisch
Claire Balaÿ
Pierre Gollnisch
RodičeGeneviève Gollnisch
PříbuzníPascal Gollnisch a Catherine Mary (sourozenci)
Funkceposlanec francouzského Národního shromáždění (1986–1988)
poslanec Evropského parlamentu (1989–1994)
poslanec Evropského parlamentu (1994–1999)
poslanec Evropského parlamentu (1999–2004)
poslanec Evropského parlamentu (2004–2009)
… více na Wikidatech
Webwww.gollnisch.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Bruno Gollnisch vystudoval právo, politologii, malajštinu a japonštinu. V roce 1971 získal vysokoškolský diplom z japonštiny, v roce 1973 pak vysokoškolské diplomy z malajštiny, z politologie a z veřejného práva. V roce 1974 zahájil doktorské studium práva na univerzitě v Kjótu, které ukončil v roce 1978 doktorátem v Paříži. Stal se profesorem práva na univerzitě v Metách a od roku 1981 působí jako profesor japonštiny a japonské kultury na Université Jean-Moulin - Lyon III.

Od roku voleb v roce 1986 je Bruno Gollnisch pravidelně volen regionálním zastupitelem za Rhône-Alpes. V letech 1994, 1999 a 2004 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu.

11. října 2004 prohlásil, že nezpochybňuje existenci německých koncentračních táborů za 2. světové války, ale historici by měli mít právo svobodně zkoumat dějiny a to včetně otázek počtu obětí nacistického režimu či existence plynových komor. Za to, že se takto vyjádřil, čelil trestnímu stíhání a soudnímu procesu. Evropský parlament jej zbavil imunity a bylo mu zakázáno vyučovat na univerzitě v Lyonu. Zákaz vstupu na univerzitu a vyučování na ní 14. ledna 2005 Conseil d'État odvolal. V roce 2009 byl soudem osvobozen.[1]

Ve Francii se o něm hovořilo jako o jednom z možných nástupců Jean-Marie Le Pena na postu předsedy Front national.[2]

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat