Bromid nikelnatý
Bromid nikelnatý je označení pro anorganické sloučeniny odpovídající vzorci NiBr2(H2O)x; hodnota x může být 0 u bezvodé soli, nebo 2, 3, či 6 u hydrátů. Bezvodý NiBr2 je hnědožlutý a rozpouští se ve vodě za vzniku modrozeleného hexahydrátu.
| Bromid nikelnatý | |
|---|---|
 Struktura | |
 Vzorek bromidu nikelnatého | |
| Obecné | |
| Systematický název | bromid nikelnatý |
| Sumární vzorec | NiBr2 |
| Vzhled | hnědožlutá pevná látka (bezvodý) modrozelená pevná látka (hexahydrát) |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13462-88-9 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 236-665-0 |
| PubChem | 278492 |
| SMILES | [Ni](Br)Br |
| InChI | InChI=1S/2BrH.Ni/h2*1H;/q;;+2/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 218,50 g/mol |
| Teplota sublimace | 963 °C (1236 K) |
| Hustota | 5,098 g/cm3[1] |
| Rozpustnost ve vodě | 134 g/100 ml |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS08  GHS09 | |
| H-věty | H317 H334 H341 H350 H360 H372 H400 H410[2] |
| P-věty | P203 P260 P261 P264 P270 P272 P273 P280 P281 P284 P302+352 P304+340 P318 P319 P321 P333+313 P342+316 P362+364 P391 P405 P501[2] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Struktura
editovatStruktura bromidu nikelnatého závisí na míře hydratace. V pevných formách zaujímají nikelnaté ionty oktaedrickou geometrii. Podobné struktury byly pozorovány i u vodných roztoků.[3]
- Bezvodý NiBr2 má strukturu chloridu kademnatého.[4] Délky vazeb Ni-Br jsou 252—258 pm.[3]
- Struktura trihydrátu je pravděpodobně řetězovitá.[5]
- Dihydrát a hexahydrát mají struktury podobné jako odpovídající chloridy. Dihydrát se skládá z lineárních řetězců, zatímco hexahydrát obsahuje oddělené molekuly trans-[NiBr2(H2O)4] se dvěma molekulami krystalové vody.
Reakce a použití
editovatNiBr2 se chová jako Lewisova kyselina, což se projevuje vznikem hydrátů i tvorbou aduktů při reakcích s Lewisovými zásadami.
NiBr2 lze použít na přípravu katalyzátorů křížových párování a karbonylací.[4] NiBr2-glym má při některých přeměnách vyšší aktivitu než NiCl2-glym.[6]
Bezpečnost
editovatBromid nikelnatý je podezřelý z karcinogenních účinků.[7]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Nickel(II) bromide na anglické Wikipedii.
- ↑ Archived copy [online]. [cit. 2008-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-07.
- ↑ a b c https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/278492
- ↑ a b Hisanobu Wakita; Mitsuyoshi Ichihashi; Takeharu Mibuchi; Isao Masuda. The Structure of Nickel(II) Bromide in Highly Concentrated Aqueous Solution by X-Ray Diffraction Analysis. Bulletin of the Chemical Society of Japan. 1982-03-01, s. 817–821. ISSN 0009-2673. doi:10.1246/bcsj.55.817.
- ↑ a b Tien-Yau Luh; Chi-Hong Kuo. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2001. ISBN 9780470842898. doi:10.1002/047084289X.rn009.
- ↑ DeFotis, G. C.; Goodey, J. R.; Narducci, A. A.; Welch, M. H. "NiBr2·3H2O, a lower dimensional antiferromagnet" Journal of Applied Physics (1996), 79(8, Pt. 2A), 4718-4720. doi:10.1063/1.361651
- ↑ Mikhail O. Konev; Luke E. Hanna; Elizabeth R. Jarvo. Intra- and Intermolecular Nickel-Catalyzed Reductive Cross-Electrophile Coupling Reactions of Benzylic Esters with Aryl Halides. Angewandte Chemie International Edition. 2016, s. 6730–6733. doi:10.1002/anie.201601206. PMID 27099968.
- ↑ NICKEL BROMIDE | CAMEO Chemicals | [online]. NOAA. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bromid nikelnatý na Wikimedia Commons
