Brjanský front

vojenská jednotka Sovětského svazu

Brjanský front (rusky Брянский фронт) byl název tří vojenských formací Rudé armády za druhé světové války.

Brjanský front (16. srpna – 10. listopadu 1941)

editovat
Brjanský front
Země  SSSR
Existence16. srpna – 10. listopadu 1941
Vznikstřední Rusko
Zánikstřední Rusko
VeliteléAndrej Ivanovič Jerjomenko
Georgij Fjodorovič Zacharov
Nadřazené jednotkyHlavní velitelství západního směru, od 10. září Hlavní stan vrchního velení
Účast
VálkyVelká vlastenecká válka
BitvyBitva před Moskvou

Historie

editovat

Poprvé byl Brjanský front zřízen 16. srpna 1941 podle rozkazu Hlavního stanu z 14. srpna na styku Středního a Záložního frontu.

Úkolem nově vzniklého frontu bylo bránit Brjansk s okolím a nepřipustit postup nepřítele do týlu Středního a Jihozápadního frontu. Začátkem září 1941 front zaútočil na křídlo německé 2. tankové skupiny, ale obchvatu Jihozápadního frontu nezabránil. 30. září začal německý útok na Moskvu, vojska Brjanského frontu byla rozbita, velká část obklíčena a zničena, zbytek ustoupil na západ až k Tule a Jelci.

10. listopadu 1941 byl front zrušen, 50. armáda předána Západnímu, 3. a 13. armáda Jihozápadnímu frontu.

Podřízené jednotky

editovat
  • 13. armáda (16. srpna – 10. listopadu 1941)
  • 50. armáda (16. srpna – 10. listopadu 1941)
  • 3. armáda (26. srpna – 10. listopadu 1941)
  • 21. armáda (26. srpna – 6. září 1941)

Velení

editovat

Velitel

Člen vojenské rady

Náčelník štábu

Předchůdce Nástupce
- Brjanský front
16. srpna – 10. listopadu 1941
vojska rozdělena mezi Západní a Jihozápadní front

Brjanský front (24. prosince 1941 – 12. března 1943)

editovat
Brjanský front
Země  SSSR
Existence24. prosince 1941 – 12. března 1943
Vznikstřední Rusko
Zánikstřední Rusko
VeliteléJakov Timofejevič Čerevičenko
Filipp Ivanovič Golikov
Nikandr Jevlampijevič Čibisov
Konstantin Konstantinovič Rokossovskij
Max Andrejevič Rejter
Nadřazené jednotkyHlavní velitelství Jihozápadního směru, od 1. dubna 1942 Hlavní velitelství Západního směru, od 5. května 1942 Hlavní stan vrchního velení
Účast
VálkyVelká vlastenecká válka
BitvyBitva před Moskvou, Bitva u Voroněže

Historie

editovat

Podruhé byl Brjanský front zformován 24. prosince 1941 podle rozkazu Hlavního stanu z 18. prosince z pravého křídla Jihozápadního frontu.

Úkolem frontu bylo pokračovat v útoku na orelsko-brjanském směru. Do začátku ledna 1942 front v rámci Moskevské strategické útočné operace porazil pravé křídlo skupiny armád Střed, poté bylo úkolem frontu pouze poutání německých vojsk. 28. června 1942 v pásmu Jihozápadního frontu a nejjižnější armády (40.) Brjanského frontu zaútočila německá armáda v operaci Blau, 40. armáda ustoupila k Voroněži. Pro zlepšení velení byl z vojsk na voroněžském směru 9. července vytvořen Voroněžský front.

Začátkem roku 1943 v Voroněžsko-kastorněnské operaci front společně s Voroněžským frontem porazil německou 2. armádu a osvobodil Voroněžskou a většinu Kurské oblasti.

12. března byl Brjanský front podle rozkazu Hlavního stanu z 11. března zrušen, 61. armáda předána Západnímu, 3., 13., a 48. armáda Střednímu frontu, 15. letecká armáda a velení frontu přešlo do zálohy Hlavního stanu.

Podřízené jednotky

editovat
  • 3. armáda (24. prosince 1941 – 12. března 1943)
  • 13. armáda (24. prosince 1941 – 12. března 1943)
  • 61. armáda (24. prosince 1941 – 13. ledna 1942, 3. dubna – 29. června 1942 a 8. února – 12. března 1943)
  • 40. armáda (3. dubna – 9. července 1942)
  • 48. armáda (20. dubna 1942 – 12. března 1943)
  • 2. letecká armáda (12. května – 9. července 1942)
  • 5. tanková armáda (16. června – 17. července 1942)
  • 15. letecká armáda (29. července 1942 – 12. března 1943)
  • 38. armáda (3. srpna – 2. září 1942)
  • 2. tanková armáda (15. ledna – 15. února 1943)

Velení

editovat

Velitel

Člen vojenské rady

Náčelník štábu

Předchůdce Nástupce
pravé křídlo Jihozápadního frontu Brjanský front
24. června – 26. srpna 1941
vojska rozdělena mezi Západní a Střední front

Brjanský front (28. března – 10. října 1943)

editovat
Brjanský front
Země  SSSR
Existence28. března – 10. října 1943
Vznikstřední Rusko
Zánikstřední Rusko
VeliteléMax Andrejevič Rejter
Markijan Michajlovič Popov
Nadřazené jednotkyHlavní stan vrchního velení
Účast
VálkyVelká vlastenecká válka

Historie

editovat

Potřetí Brjanský front vznikl 28. března přejmenováním Orelského frontu.

Na jaře byla fronta v úseku Brjanského frontu klidná. V červenci srpnu 1943 společně s levým křídlem Západního a Středního frontu osvobodil Orelskou oblast. V září říjnu front osvobodil Brjansk.

10. října byl Brjanský front zrušen, velení frontu se s 15. leteckou a 11. gardovou armádou přesunulo na sever, kde se stalo základem Pobaltského frontu. Ostatní čtyři armády byly předány Střednímu frontu.

Podřízené jednotky

editovat
  • 3. armáda (28. března – 8. října 1943)
  • 61. armáda (28. března – 15. srpna 1943)
  • 15. letecká armáda (28. března – 10. října 1943)
  • 63. armáda (29. dubna – 10. října 1943)
  • 50. armáda (17. srpna – 10. října 1943)
  • 11. armáda (30. července – 10. října 1943)
  • 11. gardová armáda (30. července – 10. října 1943)
  • 3. gardová tanková armáda (14. – 27. července 1943)
  • 4. tanková armáda (30. července – 20. září 1943)

Velení

editovat

Velitel

Člen vojenské rady

Náčelník štábu

Předchůdce Nástupce
velitelství Orelského frontu velitelství Brjanského frontu
28. března – 10. října 1943
velitelství Pobaltského frontu
Předchůdce Nástupce
Orelský front Brjanský front
28. března – 10. října 1943
pravé křídlo Středního frontu

Externí odkazy

editovat
  • 60 лет великой победе [online]. Moskva: Министерство обороны Российской Федерации, 2004-2005 [cit. 2009-01-11]. Kapitola Фронты. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-21. (rusky) 
  • "Память" [online]. Voroněž: Военно-патриотический клуб "Память" при Воронежском государственном университете, 2000-10 [cit. 2009-01-11]. Kapitola Брянский фронт. Dostupné online. (rusky)