Brdo (Manětín)
Brdo (německy Brdo) je vesnice, část města Manětín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území zaujímá 388,42 hektaru.[3]
| Brdo | |
|---|---|
 Frantův vodní mlýn | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Manětín |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′11″ s. š., 13°15′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 18 (2021)[1] |
| Katastrální území | Brdo u Manětína (3,88 km²) |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| PSČ | 331 01 |
| Počet domů | 17 (2021)[2] |
  Brdo | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 91456 |
| Kód k. ú. | 691453 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatPůvodně pomístní jméno brdo ve staročeštině označovalo vrch, který míval skalnatý hřeben. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: „de Birda“ (1321), „de Berd“ (1325) a brdo (1546).
Historie
editovatPrvní písemná zmínka pochází z roku 1321.[4]
V devatenáctém století vesnice patřila ke křečovské faře a od roku 1859 k manětínské farnosti. Do Manětína také docházely děti z Brda do školy, s výjimkou let 1935–1938, kdy chodily do Hrádku, v němž tehdy fungovala česká menšinová obecní škola.[5]
Přírodní poměry
editovatVesnice se nachází na strmém svahu nad Hrádeckým potokem, tři kilometry severovýchodně od Manětína v nadmořské výšce 450 metrů. Leží na západním okraji přírodního parku Horní Střela. Brdo sousedí na severu s Hrádkem, na jihovýchodě s osadou Kocanda, na jihozápadě s Vuršovým Mlýnem a Manětínem.
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 86 obyvatel (z toho 36 mužů), z nichž bylo 84 Čechoslováků a dva cizinci. Kromě jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 83 obyvatel: 82 Čechoslováků a jednoho Němce. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale ve vsi žili také dva evangelíci, sedm členů církve československé a jeden člověk bez vyznání.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 116 | 112 | 85 | 72 | 86 | 86 | 83 | 48 | 44 | 33 | 29 | 30 | 27 | 27 | 18 |
| Počet domů | 15 | 15 | 14 | 15 | 15 | 16 | 16 | 19 | 19 | 11 | 11 | 9 | 13 | 17 | 17 |
Obecní správa
editovatPo zrušení patrimoniální správy se vesnice v roce 1850 stala osadou obce Česká Doubravice. Roku 1878 se Brdo stalo samostatnou obcí, jejíž obecní úřad ukončil činnost 10. května 1945, kdy jej nahradil místní národní výbor.[5] Od roku 1960 je částí města Manětín v okrese Plzeň-sever.[10]
Starosty obce byli:[5]
- Josef Malec (1878–1881)
- Josef Hanzlíček (188–1884)
- Josef Malec (1885–1889)
- Vojtěch Jícha (1890–1895)
- Jan Korsa (1896–1898)
- Josef Hanzlíček (1899–1901)
- Martin Bušek (1902)
- František Pešek (1903–1904)
- Josef Soukup (1905–1908)
- Martin Bulín (1908–1911)
- Josef Soukup (1911–1914)
- Jan Korsa (1914–1919)
- Václav Číže (1919–1921)
- Matěj Maxa (1922–1932)
- Josef Bulín (1932–1938)
- Jan Havlík (1938–1941)
- Josef Bulín (1942–1945)
Pamětihodnosti
editovat- Dům čp. 11[11]
- Frantův mlýn v údolí Manětínského potoka[12]
- Eneolitické hradiště a zaniklý hrad Brdo na hranici katastrálního území mezi Brdem a Hrádkem
- Kaple na návsi z roku 1894[13]
- U silnice do Manětína stojí dvě kaple ze druhé poloviny devatenáctého století. Uvnitř jedné z nich stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1773 na soklu, který je o padesát let starší.[13]
Galerie
editovat-
Domy na návsi -
Kaple -
Roubená usedlost -
Dětské hřiště
,_d%C4%9Btsk%C3%A9_h%C5%99i%C5%A1t%C4%9B.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Brdo u Manětína [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Brdo, s. 172.
- ↑ a b c NOVÁ, Kateřina; HUBKA, Petr; KLIKOVÁ, Zuzana. Archiv obce Brdo (1830) 1850–1945 [online]. Plasy: Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, 2009 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 162.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 36. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-13]. Identifikátor záznamu 156654 : Venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-13]. Identifikátor záznamu 181244515 : Frantův vodní mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Manětín, s. 510.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brdo na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Brdo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Brdo v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
