Metro v Bratislavě

Metro v Bratislavě je nedokončený projekt páteřního druhu dopravy v hlavním městě Slovenska, Bratislavě. Byl zahájen v roce 1988 a opuštěn v roce 1989.

Historie

Metro sovětského typu

V 70. a 80. letech 20. století se začala Bratislava rychle rozrůstat; přibyla nová sídliště. Podle tehdejší komunistické praxe se tedy rozhodlo, že vznikne metro sovětského typu, druhé v Československu. Podobně jako v Praze, kde metro spojilo centrum města s jeho největším sídlištěm, Jižním Městem, v Bratislavě mělo metro propojit sídliště Petržalka a historické jádro města, jezdit zde měly soupravy československé (později východoněmecké výroby). S výstavbou se začalo roku 1988^[1], a to směrem od jihu k centru. Na jižním okraji Petržalky mělo stát i Depo Janíkov Dvor.

Protože se však socialistické zřízení hroutilo a byly přehodnoceny priority města, výstavba tak byla po zhruba roce zastavena a po pádu komunismu úplně zrušena. Dodnes tak po metru zůstalo torzo náspu a rozestavěné depo.

Lehké metro/VAL

Přesto potřeba lépe dopravně napojit největší sídliště země zůstala. A protože by metro stálo zhruba 100 miliard Sk, jako levnější řešení se zvolil systém VAL, který je známý z Francie. Ten je ale, stejně jako metro, také kritizován, a to především za to, že nikde netvoří páteř MHD a nemá dostatečnou přepravní kapacitu.

S implementací tohoto systému se uvažuje již od roku 1996, roku 1998 se však objevily spory s dodavateli, hlavně v oblasti financování. Mezitím založená společnost Metro a. s. proto kontrakt na výstavbu podzemky nepodepsala.

O další dva roky později, roku 2000, zpracovalo město Dokumentaci o nosném systému MHD v Bratislavě, kde zpracovalo několik variant; pokračování současného stavu, zavedení systému VAL či vybudování povrchové či podzemní dráhy. Objevily se však opět problémy s financováním a celý projekt tak skončil zase neúspěchem.

Po mnoha dalších projektech nakonec nosný systém městské hromadné dopravy v Bratislavě bude tvořit nejspíš rychlodrážní tramvajová linka (poslední z projektů na vybudování metra padl roku 2003), trať má být vedená z jižní Petržalky přes Starý most do centra metropole a ukončena bude na Šafárikově náměstí. Vybudování i pořízení vozů by mělo vyjít celkem na sumu 3 až 5 miliard Sk.

První stanice metra

Přestože v současné době nestojí ani metro, ani VAL či rychlodrážní tramvaj, první stanice zamýšleného metra již v hrubých rysech existuje; nachází se v budově v ulici Dostojevského rad. Společnost, která zde odkoupila budovu, se při smlouvě zavázala, že na své náklady vytvoří v jejím podzemí prostor, který bude využitelný v budoucnu jako stanice metra (právě na tomto místě je podle mnohých projektů stanice zamýšlená).

Výsledek

V roce 2007 se měla začít budovat rychlodrážní tramvajová trať Šafárikovo náměstí – Petržalka / Janíkov Dvor jako náhrada metra. K započetí stavby 1. etapy (Šafárikovo nám.-Bosákova) došlo v roce 2013. První etapa stavby skončila v červenci 2016 a na nové trati jsou čtyři zastávky: Šafarikovo námestie, Sad Janka Kráľa, Fárského a Jungmannova^[2].

V druhé etapě bude tramvajová trať pokračovat dále až na konečnou Janíkov Dvor. Zakázku na prodloužení o délce 3,9 km získalo v listopadu 2011 Združenie MHD Petržalka. Plány z roku 2021 předpokládaly její dokončení koncem roku 2023.^[3]

Reference

↑ https://www.lidovky.cz/svet/bratislava-mela-mit-metro-zabranila-v-tom-zmena-rezimu.A140511_165047_ln_zahranici_ele
↑ Dopravní web – 9. 7. 2016 byla v Bratislavě otevřena nová tramvajová trať přes Dunaj do Petržalky [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
↑ V Bratislavě začne stavba prodloužení tramvaje do Petržalky. Československý Dopravák [online]. 2021-11-16 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

[1] ttps://www.lidovky.cz/svet/bratislava-mela-mit-metro-zabranila-v-tom-zmena-rezimu.A140511_165047_ln_zahranici_ele

[2] Dopravní web – 9. 7. 2016 byla v Bratislavě otevřena nová tramvajová trať přes Dunaj do Petržalky [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.

[3] V Bratislavě začne stavba prodloužení tramvaje do Petržalky. Československý Dopravák [online]. 2021-11-16 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]