Takzvané Bosmanovo pravidlo je označení pro rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 1995 v případech belgického fotbalisty Jean-Marca Bosmana týkajících se svobody pohybu zaměstnanců, svobody sdružování a zásady přímého účinku článku 39 (dříve 48) evropské dohody. Mělo přímý dopad na přestupy fotbalistů v Evropské unii. Pravidlo vzniklo na základě tří oddělených případů, všechny se týkaly Bosmana.

  • Union royale belge des sociétés de football association ASBL (Belgická fotbalová asociace) versus Jean-Marc Bosman,
  • Royal club liégeois SA (RFC de Liège) versus Jean-Marc Bosman a ostatní
  • Union des associations européennes de football (UEFA) versus Jean-Marc Bosman.

Případ

editovat

Jean-Marc Bosman byl hráčem belgického klubu RFC de Liège. V roce 1990 o něj projevil zájem francouzský klub USL Dunkerque, hráči mezitím vypršela smlouva s RFC. V té době bylo v evropském fotbale běžné (ne všude), že zájemci (kluby) museli platit finanční částky pro získání hráče tomu klubu, se kterým měl hráč kontrakt, i když ten mu už vypršel.

USL Dunkerque nenabídl částku dle představ RFC de Liège, a ten ho odmítl uvolnit.[1] Bosman se cítil poškozený a obrátil se na evropský soud. Soud se táhl pět let a nakonec mu dal za pravdu.[2][3][4]

Od prosince 1995 jsou v zemích Evropské unie fotbalisté bráni jako zaměstnanci, kterým po skončení smlouvy nesmí býti bráněno v odchodu. Kluby nemají nárok po skončení smlouvy na žádnou finanční kompenzaci a hráči tak mohou odejít kamkoli zadarmo. Navíc se fotbalista může předběžně dohodnout na přestupu s novým klubem již 6 měsíců před skončením platné smlouvy. Po skončení smlouvy pak přestoupí jako volný hráč (čili zadarmo) do nového klubu.[5]

Toto je v současnosti běžná věc, takto se dohodl na smlouvě s novým celkem např. nejlepší kanonýr německé fotbalové Bundesligy 2013/14, Polák Robert Lewandowski s FC Bayern Mnichov v době, kdy mu ještě běžel kontrakt s klubem Borussia Dortmund. Smlouvu s Bayernem podepsal v lednu 2014, zbytek sezóny 2013/14 dohrál v Borussii a v létě odešel do týmu rivala, do Bayernu.[6] Tento stav může zavdávat i k různým kuriózním situacím, kdy hráč nastoupí např. ve finále některé soutěže proti svému budoucímu klubu, se kterým je již domluven na nové smlouvě.

Kritika

editovat

Některým fotbalovým činovníkům Bosmanovo pravidlo vadí a kritizují jej. Učinil tak v např. v roce 2003 šéf Německého fotbalového svazu Gerhard Mayer-Vorfelder[7], v roce 2010 trenér anglického Blackpool FC Ian Holloway a trenér Arsenalu Arsène Wenger.[8]

Situace v České republice

editovat

V ČR je Bosmanovo pravidlo respektováno a hráč po konci profesionální smlouvy může bezplatně přestoupit do jiného klubu v ČR i v zahraničí.[9]

Obdobný systém tabulkového odstupného funguje i v českém ledním hokeji.[10]

Reference

editovat
  1. http://www.independent.co.uk/sport/who-is-jeanmarc-bosman-1602219.html
  2. Bosman obětoval kariéru, teď se mu FIFA i UEFA snaží jeho "dílo" sebrat, eurofotbal, citováno 11. 10. 2014
  3. Muž, který změnil fotbal, prosí o pomoc. Bosman žije z podpory, iSport.cz, citováno 11. 10. 2014
  4. Jean-Marc Bosman: ‘I think I did something good – I gave players rights’, The Guardian (anglicky)
  5. Sportowiec - dyskryminowany pracownik, wiadomosci24.pl, citováno 12. 10. 2014 (polsky)
  6. Robert Lewandowski unterschreibt bis 2019, sueddeutsche.de, citováno 1. 6. 2014 (německy)
  7. Šéf DFB kritizuje Bosmanovo pravidlo Archivováno 20. 10. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 11. 10. 2014 (slovensky)
  8. Archivovaná kopie. www.premierleague.cz [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  9. FAČR. Fotbal.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online. 
  10. http://sport.aktualne.cz/tabulky-konci-kariery-hracu-v-cesku-resi-je-evropska-komise/r~64884d80709911e4bdad0025900fea04/

Související články

editovat