Borkovany
Obec Borkovany (německy Borkowan[4]) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 838[1] obyvatel. Jde o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Obec je součástí Mikroregionu Hustopečsko.
Borkovany | |
---|---|
Fara a pošta | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Klobouky u Brna |
Obec s rozšířenou působností | Hustopeče (správní obvod) |
Okres | Břeclav |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°1′41″ s. š., 16°48′36″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 838 (2024)[1] |
Rozloha | 13,94 km²[2] |
Katastrální území | Borkovany |
Nadmořská výška | 268 m n. m. |
PSČ | 691 75 |
Počet domů | 333 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Borkovany 279 691 75 Borkovany starosta@borkovany.cz |
Starosta | Mgr. Radek Valenta |
Oficiální web: www | |
Borkovany | |
Další údaje | |
Kód obce | 584339 |
Kód části obce | 7595 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatNázev se vyvíjel od varianty Burkowan (1298), z Borkowan (1557, 1665), Borkowann (1673), Borkowan (1718, 1720, 1751), Borkowan a Borkowaný (1846), Borkowan a Borkovany v roce 1872. Místní jméno označovalo ves lidí z místa zvaného Borkov, které je odvozeno od přídavného jména borkový.[5]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci se vztahuje k založení zábrdovického kláštera v roce 1210, kdy byla ves, v listině – pozdějším falzu psaná jako Borcouani nebo Borkowan, spolu s dalšími obcemi v okolí Klobouk darována Lvem z Klobouk tomuto klášteru. V listině nesporně pravé se ves uvádí až v roce 1237.[6] V roce 1511 zastavil klášter vesnici na 50 let Janu Petrovskému a poté ji měl v držení opět až do svého zrušení, kdy se obec stala součástí klobouckého panství a měnila vlastníky spolu s ním. Třicetiletá válka snížila stav obyvatel i obydlených domů na polovinu (viz odstavec Exulanti). V roce 1714 je doložena obecní pečeť s hroznem, krojidlem a květinou, v roce 1749 už jen kosíř s hroznem.[7]
Z listiny datované 1516 vyplývá, že v té době byla vesnice přifařena ke Kloboukům. Již před rokem 1672 zde stál kostel a v roce 1753 byl ustanoven první zdejší kurát a zřízena fara. Její budova v roce 1854 vyhořela i s hospodářskými budovami a musela být znovu zbudována. Již před rokem 1797 stála vedle kostela škola. Po velkém požáru 16. května 1831, kdy shořelo 119 domů a mnoho hospodářských staveb, byla obnovena a v roce 1883 postavena nová dvoutřídní budova. V roce 1836 mnoho obyvatel onemocnělo cholerou. Ve stejné době je v obci doložena vlastní palírna a hospoda.[7]
Ministerstvo kultu a vyučování povolilo v roce 1856 evangelíkům vystavět si k modlitebnám či hřbitovům věže a pořídit si vlastní zvony. Obecní zvony dále sloužily pouze pro pohřbívání katolíků. Borkovany (jako první na Moravě) si pořídily věž se zvonem v roce 1857.
Exulanti
editovatStejně jako z obce Heršpice aj. odcházeli do exilu i nekatolíci z Borkovan. V Čechách za vlády Marie Terezie zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné.[8] Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, tj. od jednoho roku nucených prací až po trest smrti.[9] Z Borkovan pocházeli prokazatelně tito exulanti:[10][11]
- Václav Horáček *(1693), český bratr. Emigroval v roce 1745 s rodinou do Uher, ale v roce 1752 se přestěhoval do pruského Slezska, kde spoluzakládal novou českou exulantskou kolonii Friedrichův Hradec. Z té se dne 18.6.1755 odstěhoval do Českého Rixdorfu. Zemřel ve věku 80 let.
- Antoním Strakoň *1712, od roku 1731 ženatý, český bratr. Podobný osud jako V. Horáček - emigrace do Uher, zakládání Friedrichova Hradce, odchod do Rixdorfu. Zemřel 22.10.1757.
Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů, údajů z matrik i zkrácených životopisů výše uvedených osob). Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se po 2. světové válce vrátili.
Obyvatelstvo
editovatPodle sčítání 1930 zde žilo v 322 domech 1373 obyvatel, z nichž se 1369 hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 1185 římských katolíků, 178 evangelíků, 1 příslušník Církve československé husitské a 4 židé.[12] V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 808 obyvatel. Z nich bylo 409 mužů a 399 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,8 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 749 lidí. Nejvíce z nich bylo (15,9 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 14,7 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,2 %. Z celkem 639 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 41 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,1 % a bez vzdělání bylo naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 351 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 85,5 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 70,1 % patřilo mezi zaměstnance, 1,1 procenta k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 50,7 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[13] Úhrnem 272 obyvatel obce (což je 36,3 procenta), se hlásilo k české národnosti. Dále 270 obyvatel bylo Moravanů a 3 Slováků. Celých 169 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[13]
Struktura
editovatVývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[14][15][16]
Místní části | 1896 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2013 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Borkovany | 1186 | 1214 | 1189 | 1287 | 1305 | 1363 | 1373 | 1166 | 1132 | 1078 | 919 | 804 | 742 | 796 |
Počet domů | část Borkovany | 261 | 274 | 286 | 289 | 280 | 299 | 322 | 322 | 316 | 302 | 274 | 323 | 318 |
Náboženský život
editovatObec je sídlem římskokatolické farnosti Borkovany. Ta je součástí děkanátu Hustpopeče – Brněnské diecéze v Moravské provincii. Při censu prováděném v roce 2011 se 321 obyvatel obce (43 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 254 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 216 obyvatel k římskokatolické církvi (29 % ze všech obyvatel obce),dále 4 k pravoslavné a 5 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 128 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 300 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[13]
Pamětihodnosti
editovat- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, pozdně barokní z roku 1746. Na kostele jsou sochy sv. Cyrila a Metoděje
- Evangelický hřbitov s bránou z roku 1857
- Muzeum kraslic[17]
Osobnosti
editovat- František Navrátil (1932–2012), sochař
Galerie
editovat-
kostel Nanebevzetí Panny Marie
-
brána evangelického hřbitova se zvonicí
-
náves
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha: Academia, 1970. 576 s. S. 94.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 94.
- ↑ KORDIOVSKÝ, Emil; DANIHELKA, Jiří. Brána do kraje. Průvodce obcemi okresu Břeclav. Mikulov: Regionální muzeum Mikulov, 1999. 256 s. ISBN 80-85088-08-8. S. 30.
- ↑ a b BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír. Klobucký okres. Vlastivěda moravská. 1. vyd. Brno: Garn, 2007. 151 s. ISBN 978-80-86347-77-6. S. 69–73.
- ↑ LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné myšlenky, 1911 [cit. 2020-09-03]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: Stručně o pobělohorských exulantech. KALICH, 2005.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50.
- ↑ a b c Borkovany (okres Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Borkovany - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Borkovany, s. 489. Archivováno 24. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 33, ISBN 80-7316-228-8
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Borkovany na Wikimedia Commons
- Borkovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky