Borax
Borax (Wallerius, 1748), dříve též tinkal, hydrát tetraboritanu sodného, je jednoklonný minerál.
Borax | |
---|---|
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | Na2B4O7·10H2O |
Identifikace | |
Barva | bezbarvý, bílý, šedý… |
Vzhled krystalu | krátce prizmatické |
Soustava | jednoklonná |
Tvrdost | 2 – 2½ |
Lesk | matný |
Štěpnost | dokonalá |
Index lomu | nα = 1,447 nβ = 1,469 nγ = 1,472 |
Vryp | bílý |
Hustota | 1,71 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | ve vodě |
Ostatní | nasládlá chuť |
Název pochází z arabského buraq – bílý. Dřívější název tinkal pochází ze středověku, kdy byl borax do Evropy dovážen z Tibetu.[1]
Původ
editovatV ložiscích evaporitů, vysrážením ve slaných jezerech, jako výkvěty na půdách v aridních oblastech.
Morfologie
editovatKrystaly obvykle krátce až dlouze (do 10 cm) prizmatické [001], tabulkovité {100}, často rýhované rovnoběžně s [110]. Tvoří také celistvé agregáty. Dvojčatí vzácně podle {100}.
Vlastnosti
editovat- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2 – 2½, křehký, hustota 1,71 g/cm³, štěpnost podle {100} dokonalá, podle {110} méně dokonalá, lom lasturnatý
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, šedá, šedobílá, modrá, zelená, bezbarvý v procházejícím světle. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průsvitný až neprůhledný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Na 12,06 %, B 11,34 %, H 5,29 %, O 71,32 %. Rozpustný ve vodě a v kyselinách. Před dmuchavkou taje a tvoří průsvitné kuličky. Pokud se do roztavené kuličky přidá nepatrné množství nějaké látky, kulička se zbarví. Tohoto se využívá, jako jednoduchého identifikačního prostředku, pro stanovení prvků, obsažených v látce. Na vzduchu rychle ztrácí vodu, matní a rozpadá se v jemný prášek – tinkalkonit.
Podobné minerály
editovatParageneze
editovatVyužití
editovatZdroj boru. Další použití má v chemickém a potravinářském průmyslu, sklářství, papírenství, v zemědělství jako hnojivo a při kovářském svařování a tvrdém pájení jako tavidlo. Pro tyto účely je též připravován uměle.
Naleziště
editovatŘídce se vyskytující minerál.
- Turecko – Eskişehirská provincie, Střední Anatolie – největší ložisko boraxu na světě[2];
- Itálie – Larderello, Toskánsko;
- Ukrajina – bahenní sopka u Bondarenkove, Kerčský poloostrov, Krym ;
- USA – jezera Borax Lake a Clear Lake, Kalifornie; jezero Borax Lake, Oregon;
- Tibet;
- Indie – Ladak;
- a další.
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 339–341
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.