Bon Appétit!

opera Lee Hoibyho

Bon Appétit! (tj. francouzsky „Dobrou chuť!“, op. 45) je jednoaktová opera amerického skladatele Lee Hoibyho z roku 1989. Libreto na základě přepisu jedné z epizod televizního pořadu se slavnou americkou propagátorkou francouzské kuchyně Julií Childovou upravil Mark Shulgasser.

Bon Appétit!
Hrdinka opery Julia Childová v televizním kuchařském kursu
Hrdinka opery Julia Childová v televizním kuchařském kursu
Základní informace
Žánropera
SkladatelLee Hoiby
LibretistaMark Shulgasser
Počet dějství1
Originální jazykangličtina
Literární předlohaJulia Child: The French Chef, epizoda 228
Datum vzniku1985
Premiéra8. března 1989, Washington D.C., Kennedy Center for the Performing Arts
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a charakteristika

editovat

Opera Bon Appétit! vznikla v roce 1985 jako doplnění programu k jiné Hoibyově monodramatické opeře, Hodina italštiny (Italian Lesson) z roku 1981 (premiéra 1984), v níž hlavní roli zpívala Jean Stapletonová (1923–2013), původně broadwayská muzikálová herečka, které se proslavila svou rolí Edith Bunkerové v televizním seriálu All in the Family.[1] Hoiby chtěl k vážnější Hodině italštiny vytvořit humorný prolog[2] a jeho životní partner a spolupracovník Mark Shulgasser navrhl zpracování některé z epizod slavného televizního kursu francouzské kuchyně The French Chef (Francouzská šéfkuchařka, 1963–1973), jehož hvězdou byla Julia Childová (1912–2004).[1][3] Hoibyho nadchla myšlenka využít „dvě z největších ženských ikon amerických televizních dějin: Julii Childovou a Edith Bunkerovou“.[4]

Hoiby a Shulgasser navázali kontakt s Childovou a s televizní stanicí WGBH-TV a získali od autorky povolení a od televize několik videokazet s epizodami pořadu. Nakonec vybrali epizodu č. 228 z 4. března 1971, v níž Julia Childová pekla čokoládový dort pod názvem Le Gâteau au Chocolat: L'Éminence Brune.[1] Shulgasser pro libreto převzal skutečná slova Childové s minimálními adaptacemi, doplnil však scénu se závodem mezi automatickým šlehačem a ručním šleháním bílků, kterou převzal z epizody věnované jinému dortu.[1] Název opery byl zvolen podle věty, jíž epizody The French Chef končily: „This is Julia Child. Bon appétit!“[3]

Premiéra opery se konala 8. března 1989 v Kennedy Center for Performing Arts ve Washingtonu, s Jane Stapletonovou v hlavní a jediné roli a s Hoibym u klavíru. Tato inscenace se pak úspěšně hrála v New Yorku mimo Broadway a zavítala i do dalších měst. V orchestrální verze se poprvé hrála v Opera Baltimore.[3] Její premiéru na západním americkém pobřeží v Long Beach navštívila i Julia Childová a byla nadšená: „Jen škoda, že jsem to neuměla takhle zazpívat, když jsem to dělala původně!“[5]

Hoiby je žákem Giana Carla Menottiho a jeho hudba se pohybuje na tradičním základě; databáze Opera America ji charakterizuje jako tonální, konzervativní a postromantickou.[6] Kritik Los Angeles Times Gregg Wager operu nazval „cukrkandlovým prohlášením proti tomu, co [Hoiby] považuje za kyselou hudbu“.[4] Hudba evokuje atmosféru rané televize i broadwayské chansony a nezbytný francouzský nádech jí dodávají reminiscence na Maurice Ravela.[1] Skladatel se snažil co nejvíce vycházet z původní atmosféry a zachycuje typický humor, sebeironii a věcnost Childové, aniž by sám dodával ironický odstup od tématu.[7] Ve zpěvní linii se snažil co nejvíce zachytit její typické kadence; jak sám řekl, „Julia měla velmi hudební projev, a to jsem na sebe nechal působit, když jsem psal hudbu.“[3]

Kritik Music Times Martin Bernheimer ji označil jako „cvičení v nevinné bujarosti“ a „málo povyku téměř pro nic“.[2] Obecenstvu se však opera vesměs líbila a pozdější kritiky jsou k dílu příznivější. Tom Schnauber v Boston Music Intelligencer chválil „jednoduché, ale vkusné harmonie,“ „chytré hudební odkazy“ a „barvitou orchestraci“, zejména však Hoibyho „bystrý smysl pro divadlo“, a označil Bon Appétit! za „solidní, dobře napsané dílo pro čirou zábavu“,[8] a kritik Joseph Dalton v recenzi nahrávky dodává: „Jako Childové sníh z vaječných bílků, Bon Appetit! je možná lehký a nadýchaný, ale je to dílo mistrovské pevné ruky.“[7]

Bon Appétit! se hraje poměrně často[8], nejčastěji z Hoibyových oper, a to díky inscenační nenáročnosti. Jediná ženská role přitahuje herecky nadané mezzosopranistky; existují verze pro větší i menší komorní orchestr, ale nejčastěji se tato opera hraje s doprovodem klavíru. Představení trvá asi 18–20 minut.[6][8] V původní inscenaci nebyly až na kovový stůl žádné rekvizity a Jane Stapletonová přípravu dortu znázorňovala mimicky, při jiných inscenacích se však skutečně vaří.[1][3] Bon Appétit! se často hraje mimo divadla a při příležitostných akcích – slovy libretisty Shulgassera při „gala příležitostech, kdy se konzumují velká množství čokolády“.[1] Jedna operní společnost ji nabízí jako „vynikající občerstvení pro domácí zábavy, obchodní výstavy, pracovní obědy a večeře, srazy a kolaudace“.[9] Mimo Spojené státy a Ameriku se hraje zřídka; například v roce 2009 ji Ensemble calmo představilo ve Švýcarsku a Německu.[8]

Obsazení a instrumentace

editovat

Jedinou pěveckou rolí je Julia Childová (mezzosoprán). Instrumentace: flétna, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh, harfa (nepovinná), klavír a smyčce (nepovinné), tj. dvoje housle, viola a violoncello.[8]

Děj opery

editovat
 
Kuchyně Julie Childové v National Museum of American History.

Le Gâteau au Chocolat l'Éminence Brune. Nejprve připravte čokoládu: čtvrt hrnku vody, sedm uncí polosladké a dvě unce hořké čokolády plus dvě čajové lžičky instantního espresa pro dosažení moka příchuti. Směs dejte pomalu roztát. Předehřejte troubu na 350 ⁰F (176.67 °C) a dvě dortové formy řádně vytřete máslem a vysypte moukou; použijte voskový papír. Rozbijte čtyři vejce a oddělte bílek od žloutku. Do žloutků třete dvě třetiny hrnku moučkového cukru tak dlouho, až zhoustne a získá citrónové zabarvení. Do roztáté čokolády vmiste kostku másla a udržujte v tekutém stavu.

Důkladně rozšlehejte bílky s trochou cukru (nejlépe v měděné míse, do níž dáte nejprve špetku soli), až hmota dosáhne asi sedminásobku původního objemu a na hladině se udrží výstupky.

Připravte těsto: do čokolády vmísíte tři čtvrtiny hrnku kukuřičné moučky tak, že nejprve vsypete čtvrtinu, tu řádně zamícháte do základu, pak vmísíte zhruba třetinu ušlehaného bílku a střídavě za stálého šlehání přidáváte moučku a bílek. Výsledné těsto vložte do obou forem a nechte péci asi 15–18 minut.

Jako střední vrstvu a jako polevu použijte stejnou čokoládovou směs jako do hmoty dortu. Dort lze ozdobit šlehačkou. Nejlépe chutná s kávou.

Diskografie

editovat
  • 2008 (Albany Records). Zpívá Kathryn Cowdrick. Eastman Opera Theatre Orchestra řídí Benton Hess.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h SHULGASSER, Mark. Bon Appétit! / This Is the Rill Speaking (booklet / programme notes). Albany, New York: Albany Records, 2008. 20 s. S. 2–3, 18. (anglicky) 
  2. a b BERNHEIMER, Martin. MUSIC REVIEW: Edith Bunker as Julia Child Bakes an Operatic Cake. Los Angeles. Los Angeles Times [online]. 1989-07-07 [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e RUHE, Pierre. Atlanta Opera whips up a comic Julia Child operetta, “Bon Appetit,” in benefit tonight [online]. Atlanta: Arts Atlanta, 2010-11-04 [cit. 2013-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-10. (anglicky) 
  4. a b WAGER, Gregg. A Hoiby Festival of Sweet, Not Sour, Notes Starts Tonight. Los Angeles. Los Angeles Times [online]. 1989-03-31 [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. WAGER, Gregg. Jean Stapleton's Hot Role a Hit With Julia Child. Los Angeles. Los Angeles Times [online]. 1989-04-07 [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Lee Hoiby : Bon Appétit! [online]. OPERA America [cit. 2013-08-03]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  7. a b DALTON, Joseph. Hoiby: Bon Appétit!, This Is the Rill Speaking (recenze nahrávky) [online]. Opera News [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d e Lee Hoiby: Bon Appétit! [online]. New York: G. Schirmer Inc., 2010 [cit. 2013-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Bon Appetit [online]. Greensburg, Pennsylvania: Opera Ignite [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. (anglicky)