Bolestný Kristus z Novoměstské radnice

polychromovaná dřevořezba

Bolestný Kristus z Novoměstské radnice (1413–1419?) je polychromovaná dřevořezba připisovaná Mistru Týnské Kalvárie. Sochy Bolestných Kristů ze Staroměstské i Novoměstské radnice jsou nejstaršími dochovanými díly tohoto typu v českých zemích. Socha v radní síni Novoměstské radnice přečkala i defenestraci radních radikálními husity roku 1419. Je vystavena v historické expozici Muzea hlavního města Prahy.

Bolestný Kristus z Novoměstské radnice
Bolestný Kristus z Novoměstské radnice (1413–1419?)
Bolestný Kristus z Novoměstské radnice (1413–1419?)
Základní údaje
AutorMistr Týnské Kalvárie
Popis
Výška136 cm
Materiállipové dřevo
Umístění
UmístěníMuzeum hlavního města Prahy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a zařazení

editovat

Plně plastická socha z lipového dřeva v podživotní velikosti, na zadní straně opracovaná, se zachovanou původní polychromií, výška 136 cm, inv. č. 456. Restaurovali Bohuslav Slánský (1947), Jan Živný a Jitka Musilová (1995), Jitka Bílá (2006), Milan Kadavý (2015). Při posledním restaurování provedla Ivana Kopecká i materiálové analýzy.[1] Při nich bylo zjištěno, že obě sochy Bolestných Kristů mají totožné složení pigmentů – organická barviva z kamejníku barvířského a košenily v inkarnátech, rumělku, mšici lakovou a mořenu barvířskou ve skvrnách krve a olovnatou bělobu, křídu a lněný olej na perizoniu.[2]

Bolestný Kristus je prvním monumentálním aktem českého sochařství. Má obdobu i v české deskové malbě z počátku 15. století – na křídle Roudnického oltáře (1410–1420). Novoměstský Bolestný Kristus vychází z tradice dvorského umění, zejména sochařství krásného slohu a dobové deskové malby Mistra Třeboňského oltáře, ale svou expresivní silou idealismus vrcholné fáze krásného slohu překonává. Sochař byl obeznámen s lidskou anatomií natolik, že se socha vyrovná tehdejší italské plastice. Nesměřuje však k antickému řádu nebo líbeznosti a jednotlivé části sochy nejsou spojeny v jeden organický celek. Celková koncepce je podřízena pravdivosti výrazu, neboť socha byla určena pro radní síň jako symbol spravedlnosti.[3] Novoměstský Bolestný Kristus nepřejímá doslovně svou formální předlohu – Bolestného Krista ze Staroměstské radnice, ale novým způsobem ji interpretuje. Odlišuje se zejména robustnější postavou a tvrdší modelací, výrazem tváře a i anatomickou stavbou hrudníku. Expresivním pojetím i duchovním a formálním účinkem na diváka řezbář předjímá některé pozdně gotické výtvarné principy.[4]

V porovnání se staroměstskou sochou je frontální postoj narušen lehkým rotačním pohybem a vychýlením těla oproti vykročené pravé noze.[5] Figura zřejmě nebyla umístěna na soklu ve výšce, neboť kontrapost je méně akcentován, postava je vzpřímená a mírně zakloněná a dívá se před sebe.[6] Prameny vlasů jsou rozprostřeny na ramena a působí dekorativněji. Řezbář virtuózně balancuje na hranici krásného slohu a nového uměleckého pojetí, které zdůrazňuje stavy citového napětí. Kristova pootevřená ústa korespondují s jeho gestem rukou, které vyjadřuje starokřesťanský způsob modlitby a přímluvy.[5]

Perizonium je oproti předloze méně členité a na pravém boku má vpředu drobný motiv přehybu, který se u jiných děl Mistra Týnské Kalvárie nevyskytuje. Na zadní straně jsou řezby roušky i vlasů provedeny více schematicky.[6] Expresivní vyhrocení výrazu oproti staršímu dílu Mistra Týnské Kalvárie je obdobné také v Ukřižování ze sv. Jana pod Skalou (kolem 1410) v porovnání s prototypem Krucifixu (1390–1400) ze Svatovítské katedrály.[5] nebo Ukřižovaným z Týnského chrámu.[7]

Socha byla v radní síni doprovázena nápisem "Ecce homo. Christus confessum licet omni crimine Pressum, Ex omni hora suscipit absque mora." Zhotovení sochy souvisí s celkovou renovací novoměstcké radniční síně, kterou popisuje Tomek.[8] V archivech Novoměstské radnice se dochoval záznam, že roku 1413 obdržel malíř Mikuláš půl kopy grošů za práci na obraze. Z toho vyvodil Albert Kutal, že malíř byl zároveň i sochařem a že se mohlo jednat právě o polychromování sochy Bolestného Krista. Tím by byla datace vzniku sochy posunuta před rok 1413.[4]

Umístění sochy Bolestného Krista v radní síni souvisí s tehdy platným Saským právem, které ukládalo, aby byla radniční síň a přilehlá kaple vyzdobena tématem Posledního soudu. Socha v tomto případě zastupuje Apokalyptického soudce při posledním soudu.[9] Zároveň splňuje i požadavek utrakvistů na eucharistickou ikonografii (tělo a krev Páně) a proto byla ušetřena při pozdějších ikonoklastických bouřích.

Téma Bolestného Krista se objevuje v Čechách od poloviny 14. století v nástěnné a knižní malbě. V Čechách má patrně původ i vyobrazení Eucharistického Bolestného Krista s kalichem a hostií, např. na vitrážích kostela ve Slivenci (kolem 1370), v nástěnné malbě (kostel sv. Markéty v Loukově, 1390) a knižních iluminacích (Opatovický brevíř, 80. léta 14. stol.). Blízkou analogii s pražskými Bolestnými Kristy mají stejnojmenné sochy ze zpěvácké brány ve Svatoštěpánském chrámu ve Vídni (poslední čtvrtina 14. stol.) a z pozdější doby kamenná socha ve vratislavském kostele sv. Doroty (1430) nebo známá socha Bolestného Krista (1429) Hanse Multschera z katedrály v Ulmu.

Detaily

editovat

Jiná díla Mistra Týnské Kalvárie

editovat

Vystaveno

editovat
  • 1957 L'art ancien en Tchécoslovaquie, Paris
  • 1966 Les Primitifs de Bohême, L'art gothique en Tchécoslovaquie 1350–1420, Brusel, Rotterdam
  • 2015–2016 Praha Husova a husitská / 1415–2015, Galerie hlavního města Prahy, Clam-Gallasův palác
  • 2019 Český a římský král Václav IV., Císařská konírna Pražského hradu
  • stálá historická expozice, Muzeum hlavního města Prahy

Reference

editovat
  1. Ivana Kopecká: Restaurátorský průzkum Novoměstského Bolestného Krista, rkp. Restaurátorské zprávy, Praha 2015.
  2. Bartuňková K, 2017, s. 86
  3. Kutal A, 1962, s. 111-112
  4. a b Kutal A, 1970, s. 169-170
  5. a b c Chlíbec J, 1990, s. 35-39
  6. a b Bartuňková K, 2017, s. 88
  7. Bartuňková K, 2017, s. 92
  8. Václav Vladivoj Tomek, Dějepis města Prahy, 2, Praha 1871, s. 222
  9. Bartuňková K, 2017, s. 93

Literatura

editovat
  • Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017on line
  • Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990
  • Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972
  • Albert Kutal, Sochařství, in: Kavka F (ed.), České umění gotické 1350–1420, Academia, Praha 1970
  • Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1450, SNKLU, Praha, 1962