Bohuslav Taraba
Bohuslav Taraba (22. listopadu 1894 Sedlčany[1] – 18. září 1978 Poprad) byl český skladatel, malíř, hudební spisovatel a vydavatel.
| Bohuslav Taraba | |
|---|---|
| Narození | 22. listopadu 1894 Sedlčany  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. září 1978 (ve věku 83 let) Poprad  Československo |
| Povolání | hudební skladatel, spisovatel, malíř, hudebník, výtvarník, učitel a muzikolog |
| Manžel(ka) | Milada Tarabová |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatVystudoval učitelský ústav v Poličce a v Praze. Stal se učitelem na škole v Praze-Dejvicích. Hudbu studoval soukromě u Josefa Bohuslava Foerstera a stal se jeho sekretářem. Po Foersterově smrti byl pověřen uspořádáním jeho rukopisné pozůstalosti.
Byl činný také literárně. Ve svém literárním díle se zaměřil zejména na život a dílo Josefa Bohuslava Foerstera. Napsal i studii o Bedřichu Smetanovi Genius. Přispíval do různých časopisů a založil a řídil hudební edici Odkaz. Byl také jedním ze zakladatelů edice České hudební společnosti. Zabýval se i výtvarným uměním. Byl autorem řady krajinomaleb. V roce 1937 vystavoval na pražské výstavě Čeští hudebníci jako výtvarníci. V jeho práci s ním úzce spolupracovala i manželka Milada, rozená Jelínková, bývala koncertní pěvkyně. Rovněž ona byla velkou propagátorkou díla Josefa Bohuslava Foerstera. Společně napsali vzpomínkovou knihu Naše společná cesta 1914-1967.
Osobní fond skladatele z let 1920–1970 v rozsahu sedmi kartónů je uložen v Památníku národního písemnictví.
Dílo
editovatJevištní díla
editovat- Kain (pantomima. 1923)
- Život malíře Petra (opera, 1945)
Kantáty
editovat- Slovensku (na texty lidové poezie, 1934)
- Jánošík (na texty lidové poezie, 1949)
- Na koně vzhůru (slova Vilém Závada, 1950)
- Jdem po tvých stopách, Poutníku. (Památce J. B. Foerstera, slova Josef Hora, 1952)
Melodramy
editovat- Písně noci (text Otokar Fischer, 1913)
- Zpěvy a rozluky (text Walt Whitman, 1923)
- Balada o Juraji Čupovi (text Karel Čapek, 1930)
- Rieka–vražednica (text vlastní, 1937)
- Pohřeb (text Fráňa Šrámek, 1939)
- Pět novoročních povídek (text Jiří Valja, 1939)
- Jan Zoula s Ostředka (text Eduard Bass, 1954)
- Reportáž Karla Čapka z 21. 9. 1937 (1955)
- Nálet (1956)
- Malá Jana z Arcu (text Mark Twain, 1956)
Klavírní skladby
editovat- Jinochova tajemství (1915)
- Zrání (1915)
- Očišťování (1920)
- Vánoční ukolébavky roku 1938
- Za mrtvou (1940)
Komorní skladby
editovat- Sentimentální preludium (1918)
- Tři meditace pro 10 nástrojů (1922)
- 30 taktů pro flétnu Mistra Františka Bílka (1941)
- Meditace o domově (nonet, 1942)
- Hudba pro smyčcové kvarteto (dvoje housle a viola, 1946)
- Halali pro 4 lesní rohy (1947)
- CB, skladby pro flétnu Cyrila Boudy (1949)
- Hudba pro domov (1951)
- V pablescích šestnácti strun (smyčcový kvartet, 1955)
Orchestrální skladby
editovat- 1. symfonie (1920)
- Preludium (1920)
- 2. symfonie (1922)
- Proměny (1922)
- Ukolébavka (1947)
- Život hudebního motivu (suita, 1948)
Kromě toho zkomponoval množství písní, písňových cyklů a sborů.
Literární dílo
editovat- Bohuslav Taraba, autobiografie ve zkratce. Praha, B. Taraba, 1961
- Génius. Praha, 1920
- Lvem i holubicí: stati o hudbě. Praha, František Borový, 1925
- Naše společná cesta 1914-1967. Praha, 1972
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Sedlčany
Literatura
editovat- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- Čeněk Gardavský a kol.: Skladatelé dneška, Panton, Praha, 1961
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Taraba
- Bohuslav Taraba v Databázi knih
- Památník národního písemnictví
- Skladby dostupné v Hudebním informačním středisku
- Osobnosti Sedlčan[nedostupný zdroj]
- Bohuslav Taraba v informačním systému abART
