Bohuslav Jeremiáš
Bohuslav Jeremiáš (1. května 1859 Řestoky[1] – 18. ledna 1918 České Budějovice[2]) byl český hudební skladatel, dirigent, sbormistr a pedagog.
| Bohuslav Jeremiáš | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Narození | 1. května 1859 Řestoky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. ledna 1918 (ve věku 58 let) nebo 19. ledna 1918 (ve věku 58 let) České Budějovice  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Hřbitov svaté Otýlie |
| Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, dirigent, hudebník a učitel |
| Nástroje | varhany |
| Děti | Jaroslav Jeremiáš Otakar Jeremiáš |
| Rodiče | Josef Alois Jeremiáš |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatBohuslav Jeremiáš byl synem Josefa Aloise Jeremiáše, učitele a varhaníka v Řestokách u Chrudimi. Základní hudební vzdělání získal u svého otce. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde se aktivně zapojil do hudebního života. Vedl studentský sbor, zastupoval sbormistra pěveckého sdružení Slavjan atd. Složil učitelské zkoušky a krátce učil v Rosicích nad Labem, Trojovicích a v Hrochově Týnci. Účinkoval v amatérském symfonickém orchestru v Chrudimi.
V roce 1882 učitelského povolání zanechal a vstoupil na Varhanickou školu v Praze, kde studoval u Františka Skuherského. Kromě toho navštěvoval i hudební školu vedenou hudebním skladatelem Janem Waňausem. Po dokončení studia se v roce 1885 stal varhaníkem, ředitelem kůru a sokolským kapelníkem v Chocni. V Chocni se také oženil s učitelkou a zpěvačkou Vilmou Bakešovou. Měli dva syny Otakara a Jaroslava, kteří se oba stali významnými českými hudebními skladateli
Na přímluvu svého učitele Františka Skuherského získal místo ředitele kůru v kostele Narození Panny Marie v Písku. Kromě toho působil jako učitel zpěvu na píseckých středních školách. Účastnil se snah o reformu církevní hudby, stal se členem Cyrilské jednoty. V děkanském kostele uváděl špičkové chrámové skladby předních českých hudebních skladatelů (Skuherský, Josef Bohuslav Foerster, Pavel Křížkovský) i své vlastní. Mezi jinými uvedl i Stabat Mater Antonína Dvořáka.
Založil amatérský symfonický orchestr a mužský sbor Gregora. Sbor rozšířil na smíšený a s oběma tělesy pak uváděl vrcholná díla české i světové kantátové a oratorní tvorby. Mimo jiné uvedl Haydnovo Stvoření světa, Smetanovu Českou píseň a Dvořákovu Svatou Ludmilu, Svatební košile a Dědicové Bílé hory. Vedl hudební školu spolku Gregor a stal se i ředitelem České matiční hudební školy v Českých Budějovicích. Působil jako sbormistr a dirigent českobudějovického Hlaholu. Se svými syny vydával Hudební věstník Hlaholu a České hudební školy v Českých Budějovicích.
Jeho jméno nese ZUŠ v Českých Budějovicích – Základní umělecká škola B. Jeremiáše.[3]
Zemřel v Českých Budějovicích 18. ledna 1918, je pohřben na hřbitově svaté Otýlie (hrobky II, č. 1). 29. března 1938 mu tam byla odhalena pamětní deska.
Dílo
editovatKomponoval převážně vokální skladby s vlasteneckým podtextem. V jeho díle je patrný vliv Bedřicha Smetany. Obzvláště cenná je jeho třídílná Škola zpěvu vycházející z intervalové metody a soudobých vědeckých poznatků. Mezi úspěšná pedagogická díla patří i Cvičebnice zpěvu pro střední školy.
- Chrámové skladby
- Česká mše vánoční (op. 17)
- Vánoční zpěv pastýřů
- České requiem (op. 30)
- četné mše
- Písně
- Píseň Zajmy
- Mně zdálo se (slova Julius Zeyer)
- Monolog starého vévody (slova Josef Svatopluk Machar)
- Starý mládenec
- Sbory
- Mužské sbory (1896)
- Národu (slova Adolf Heyduk, 1899)
- Český sedlák
- Hej Slované
- Český prapor
- Věžník (1910)
- Kantáta Komenskému
- Jubilejní kantáta císaři
- Skloň Králi králů
- Ve žních
Mnoho dalších skladeb zůstalo v rukopise. Jeremiášova pozůstalost je uložena Jihočeském hudebním archivu v Českých Budějovicích.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Jeremiáš na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- Československý hudební slovník osob a institucí Díl. I., s. 589
Encyklopedické heslo Jeremiáš Bohuslav v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Ján Hreňo: Život a dílo Bohuslava Jeremiáše. Praha, 1989. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.
Reference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1848-1887 v Řestokách, sign.3746, ukn.3641, str.81. Dostupné online
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti České Budějovice (kostel sv.Mikuláše)
- ↑ Základní umělecká škola Bohuslava Jeremiáše | Hlavní stránka. www.zusbjcb.cz [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online.
