Bohuslav Franta
Bohuslav Franta (8. května 1861 Poděbrady[1] – 24. dubna 1929 Praha[2][3])[4], byl český a československý politik, člen Národní strany svobodomyslné (mladočeši) a poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Později byl senátorem Národního shromáždění ČSR.
| JUDr. Bohuslav Franta | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1925 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | mladočeská str. Česká státopráv. dem. Čs. nár. dem. |
| Narození | 8. května 1861 Poděbrady  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. dubna 1929 (ve věku 67 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | politik |
| Commons | Bohuslav Franta |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatVystudoval práva. Nastoupil jako úředník zemského výboru. Zaměřoval se na otázky okresních samospráv a stavebních záležitostí. V zemském výboru se seznámil s mladočeským politikem Václavem Škardou. Byl činný ve spolkovém životě, podporoval české menšiny v pohraničí (později byl místopředsedou Národní jednoty severočeské a členem výboru Ústřední matice školské).[2]
Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 24. Usedl do poslanecké frakce Český klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[5] Na Říšské radě prosadil zákon nazývaný podle něj Lex Franta, jímž se nařizovalo zaznamenávání parlamentních projevů pronesených i v jiných jazycích než němčině. Prosazoval také zavedení aspoň pasivního volebního práva pro ženy.[2]
Za první světové války se zapojil do odboje[6]. Již v roce 1914, ještě před odjezdem T.G. Masaryka do exilu, jako emisar domácí zpravodajské sítě Maffie jednal ve Švýcarsku.[2] Když se v prvních letech války stal dosavadní hlavní tiskový orgán mladočeské strany Národní listy dočasně loajálním vůči vídeňské vládě, patřil Franta od roku 1917 do okruhu listu Národ, který se profiloval jako radikálně národovecký. V rámci mladočeské strany tvořil radikální křídlo (podobně jako například František Sís) odmítající aktivismus části mladočechů.[7] Při obnovení zasedání Říšské rady v roce 1917 podal návrh, aby byli z vězení propuštěni čeští předáci Karel Kramář a Alois Rašín.[2]
Od roku 1918 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění.[8] Byl tehdy profesí vrchní zemský rada.[9] Po vzniku ČSR předsedal zemskému správnímu výboru.[2]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění, kde setrval do roku 1925.[10] Od roku 1924 byl místopředsedou senátu.[2]
Po vzniku ČSR rovněž zastával funkci předsedy zemského výkonného výboru Československé národní demokracie v Čechách. Zemřel v roce 1929 v sanatoriu v Podolí v Praze.[2]
Dílo
editovat- Parlamentní právo žen, 1916 Dostupné online
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Poděbrady
- ↑ a b c d e f g h Senátor dr. Bohuslav Franta zemřel. Národní listy. Duben 1929, roč. 69, čís. 114, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923-1935, s. 106. Dostupné online.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.11 - 12, 24
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 162, 173, 183.
- ↑ Bohuslav Franta [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Franta na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Franta
- Bohuslav Franta v Revolučním národním shromáždění v roce 1919
