Bohumil Pára
Bohumil Pára ze Žlunova (německy Gottlieb Para Ritter von Zlunov, 17. října 1861 Čížovky[1] – 24. srpna 1915 Vídeň) byl česko-rakouský diplomat Rakouska-Uherska a šlechtic působící jako rakousko-uherský konzul v několika zemích na Balkáně.[2][3] Jeho zprávy z Balkánu jsou důležitým dobovým historickým pramenem.
Bohumil Pára | |
---|---|
Bohumil Pára (Světozor, 1906) | |
Narození | 17. října 1861 Čížovky |
Úmrtí | 24. srpna 1915 (ve věku 53 let) Vídeň |
Povolání | diplomat |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatMládí
editovatNarodil se 17. října 1861 ve středočeské osadě Čížovka (nyní Čížovky),[4] pozdější části obce Petkovy, nedaleko Mladé Boleslavi, neprovdané Alžbětě Kolinské. Otec, hospodský Jan Pára ho legitimizoval v roce 1864.[1] Po absolvování vyššího gymnázia v Mladé Boleslavi[5] a povinné vojenské služby v rakousko-uherské armádě[3] studoval v letech 1881 až 1887 na tzv. Orientální akademii, prestižním diplomatickém institutu ve Vídni.
Diplomatem Rakouska-Uherska
editovatNásledně působil jako stážista u vídeňského okresního soudu v okrsku Alsergrund, později pak Margareten, odkud byl později přeložen do Obchodní a průmyslové komory v Budapešti a poté do Obchodní a průmyslové komory v Praze.[3] V roce 1887 se stal konzulárním agentem (consul elev) na jeho prvním zahraničním angažmá od února 1890 na rakousko-uherském konzulátu v Bukurešti v Rumunském království.[3]
Od roku 1891 do roku 1898 působil jako civilní komisař a politický důstojník na velitelství rakousko-uherských vojsk v makedonském Pljevlji v novopazarském sandžaku, pod nadvládou Osmanské říše.[6] Téhož roku, 1891, se zde stal vicekonzulem.[6] V roce 1898 byl jmenován konzulem v makedonském Skopje, rovněž pod osmanskou nadvládou. Když se ve městě projevil srbsko-bulharský konflikt, projevující se mj. nárůstem srbské propagandy v Makedonii, veřejně se postavil na stranu zdejších Bulharů. Účastnil se rovněž otevření zdejšího katolického kostela V roce 1905 byl jmenován generálním konzulem druhého stupně. Od ledna 1906 do roku 1908 byl generálním konzulem v osmanské Soluni v Řecku. V letech 1911 až 1913 pracoval na pozici prvního dragomana na rakousko-uherském velvyslanectví v Cařihradě. V prosinci 1911 se zde stal generálním konzulem prvního stupně.
V roce 1912 se jako padesátiletý v Praze oženil s Italkou (žijící v Paříži), čtyřiadvacetiletou Marií Terezií Destefanis.[7]
Od října 1913 do roku 1915 byl generálním konzulem na ostrově Korfu, tehdy spravovaném Britským impériem.[8]
Ocenění
editovatV dubnu 1896 byl vyznamenán Rytířským křížem Řádu Františka Josefa, roku 1898 pak obdržel Řád železné koruny III. třídy. V roce 1908 se u příležitosti jubilea císaře Františka Josefa I. stal nositelem komandérského kříže Řádu Františka Josefa. Dne 23. ledna 1914 byl potom povýšen do rytířského stavu a byl mu udělen rodový přídomek ze Žlunova.
Úmrtí
editovatZemřel 24. srpna 1915 v sanatoriu ve Vídni ve věku 53 let po neúspěšném operačním zákroku. Pohřben byl v Mladé Boleslavi.
Diplom opravňující jej užívat šlechtický titul obdržela jeho manželka až v září téhož roku.[9]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Бохумил Пара na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b Matrika narozených, Čížovka, 1839-1886, snímek 63. [s.l.]: SOA Praha Dostupné online.
- ↑ AGSTNER (HG.), Rudolf. 1915/1916: Das etwa andere Lesebuch zum 1. Weltkrieg. Heinrich Wildner: Tagebuch. Vienna: Lit Verlag, 2014. Dostupné online. ISBN 9783643506023. S. 242.
- ↑ a b c d Pára ze Žlunova | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online.
- ↑ AGSTNER, Rudolf. Von Kaisern, Konsuln und Kaufleuten: Die k.(u.)k. Konsulate in Arabien, Lateinamerika, Lettland, London und Serbien. [s.l.]: LIT Verlag Münster 306 s. Dostupné online. ISBN 978-3-643-50459-3. (německy) Google-Books-ID: 1fay3hvFcIQC.
- ↑ Program vyssiho gymnasia v Mlade Boleslavi. [s.l.]: Gregr 58 s. Dostupné online.
- ↑ a b AGSTNER (HG.), Rudolf. 1915/1916: Das etwa andere Lesebuch zum 1. Weltkrieg. Heinrich Wildner: Tagebuch. Vienna: Lit Verlag, 2014. Dostupné online. ISBN 9783643506023. S. 242 - 243.
- ↑ Matrika oddaných, sv. František, 1908-1926, snímek 61. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ AGSTNER (HG.), Rudolf. 1915/1916: Das etwa andere Lesebuch zum 1. Weltkrieg. Heinrich Wildner: Tagebuch. Vienna: Lit Verlag, 2014. Dostupné online. ISBN 9783643506023. S. 243.
- ↑ AGSTNER, Rudolf. 1915/1916. [s.l.]: LIT Verlag Münster 266 s. Dostupné online. ISBN 978-3-643-50602-3. (německy) Google-Books-ID: RPxEBAAAQBAJ.
Literatura
editovat- Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 28.4.1911, 7(33), s. [898]. Dostupné online
- Národní listy. Praha: Julius Grégr, 25.8.1915, 55(235, ranní vydání), s. 3. ISSN 1214-1240. Dostupné online
- Světozor: světová kronika současná slovem i obrazem : časopis pro zábavu i poučení. Praha: J. Otto, 20.04.1906, 6(28), s. 651. Dostupné online
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Pára na Wikimedia Commons