Bobrová

Bobrová
	náves v Horní Bobrové s kostelem sv. Petra a Pavla
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Nové Město na Moravě
Obec s rozšířenou působností	Nové Město na Moravě; (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°28′30″ s. š., 16°7′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	889 (2024)
Rozloha	14,19 km²
Nadmořská výška	495 m n. m.
PSČ	592 55
Počet domů	331 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Bobrová 138; 592 55 Bobrová ; info@mestysbobrova.cz
Starosta	Jiří Koloušek
	Oficiální web: www.mestysbobrova.cz
	Bobrová
Další údaje
Kód obce	595268
Kód části obce	412872
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bobrová (německy Bobrau) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, zhruba 10 km jihovýchodně od Nového Města na Moravě. Žije zde 889^[1] obyvatel.

Historie

Bobrová je jedním z nejstarších sídel na Novoměstsku a založil ji pravděpodobně jeden z prvních kolonizátorů zdejší oblasti Přibyslav z Křižanova. Jeho zeť Boček z Obřan založil roku 1252 žďárský klášter cisterciáků a tomuto klášteru věnoval i desátky z Bobrové. Bobrová byla zřejmě již tehdy osadou roztroušenou po obou stranách říčky Bobrůvky. Část Bobrové zdědila sestra Bočkovy manželky Eliška. Její druhý manžel Hrabiš ze Švábenic se psal později „z Bobrové“ a v Bobrové sídlil. Její první manžel Smil z Lichtenburka daroval roku 1262 tuto část osady (Dolní Bobrovou) žďárskému klášteru,^[4] zbývající část (Horní Bobrová) zůstala v majetku dědiců Přibyslava z Křižanova.

Poprvé je rozlišení na Horní a Dolní Bobrovou zaznamenáno v roce 1338. V roce 1462 je Dolní Bobrová uvedena jako městečko. Horní Bobrová byla povýšena na městečko již před rokem 1368. V roce 1464 získal část křižanovského panství a mezi tím i Horní Bobrovou Jan z Pernštejna. Vilém a Vratislav z Pernštejna postoupili smluvně v roce 1486 žďárskému klášteru Horní Bobrovou výměnou za část Křižanova. Roku 1757 se poddaní v Dolní Bobrové vzbouřili kvůli sporu o užívání pozemků a 15 z nich bylo roku 1759 uvězněno ve žďárském klášteře, v roce 1760 byl rychtář a devět poddaných vsazeno do žaláře na Špilberku. Po zrušení žďárského kláštera za vlády císaře Josefa II. v roce 1784 převzal majetek kláštera náboženský fond. Ten rozdělil klášterní majetek na pět částí, které postupně rozprodával. Tak se Horní i Dolní Bobrová staly součástí radešínského zboží, které v roce 1826 koupil F. Schneider.

V roce 1850 bylo v Novém Městě vytvořeno okresní hejtmanství a sídlil zde jeden ze tří soudních okresů, do kterého byly začleněny i Dolní a Horní Bobrová. Sloučením Dolní a Horní Bobrové v roce 1950 vznikla obec Bobrová.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[5] V letech 2006–2010 působila jako starostka Jaroslava Straková, od roku 2010 tuto funkci vykonává Zdeňka Smažilová.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Bobrové^[6]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930
Počet obyvatel	1 293	1 262	1 343	1 282	1 176	1 126	1 106
Rok	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	943	1 013	953	863	922	919	879

Školství

Mateřská škola Bobrová
Základní škola Bobrová

Pamětihodnosti

Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla se nachází v části obce Horní Bobrová. Přestavbu středověkého farního kostela projektoval v roce 1714 architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Po třech etapách přestavby byl vysvěcen až v roce 1722.

Noční pohled na kostel ze silnice

Z původního pozdně románského kostela zachovalo zdivo, věž je gotická, při barokní přestavbě Santini vytvořil loď a zbarokoval osovou západní věž. Při obrácení orientace chrámu loď proměnil v kněžiště a připojil na východní straně nový prostor rozsáhlejší lodi. Východní působivé hlavní průčelí je pětiosé. Stavbu prostupují pro Santiniho charakteristické dovnitř zajímavě zakřivené, vyduté a vypouklé plochy. Pozornost si zaslouží motiv vsazené sféry s mečem a klíči na vykrojený vrchol štítu průčelí. Starší i novější části stavby sjednotil a její východní působivě komponované průčelí vévodí mírně svažitému náměstí městečka. Při až stroze působící jednoduchosti je dosaženo poutavého efektu a dokládá Santiniho mimořádnou představivost. Ve věži visí dva zvony: velký gotický od Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory (datovaný 1490) a menší renezanční od Klementa Stechera z roku 1555.

Hlavní oltář zdobí čtyřlistý obraz Loučení sv. Petra a Pavla, namaloval Josef Winterhalder mladší roku 1788.

Další pamětihodnosti

kostel sv. Markéty v Dolní Bobrové se zachovaným gotickým ostěním jižního vchodu a hodnotným zvonem pražského mistra Ondřeje s reliéfem sv. Pavla z roku 1506
socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1768
Křížová cesta, vybudovaná po roce 1830 na Kalvárii (dříve Strážný kopec, kóta 594 m)
zbytky hrádku asi 1 km sv. od obce
Stará škola
Bílkova lípa
Borovice u Bílkova Mlýna
Bílkův mlýn

Současnost

V současné době žije v Bobrové asi 960 obyvatel. Pracovních příležitostí obec nenabízí mnoho, a tak velká část obyvatel za prací dojíždí na Dolní Rožínku, do Žďáru nad Sázavou či do Nového Města na Moravě. Tírna lnu, která byla postavena roku 1885, je již několik let mimo provoz a rozsáhlé prostory tak zůstávají nevyužity. Zemědělské družstvo se proměnilo v 1. bobrovskou a.s. V Bobrové se daří zejména menším firmám – např. čalounictví Jaroslava Prokopa a bobrovské truhlárně.

Největší událostí posledních let je přístavba školy a dokončení plynofikace obce. Posledním ekologickým dluhem tak zůstane jen stavba čističky odpadních vod. Ze spolků je nejvýznamnější činnost TJ Sokol Bobrová, mysliveckého sdružení a sboru dobrovolných hasičů. Tato sdružení se kromě své hlavní činnosti také každoročně starají o naplnění plesové sezony.

Slavní rodáci a obyvatelé obce

Miroslav Donutil, herec Národního divadla v Praze, který se do Bobrové již desítky let jezdí rekreovat v letních měsících
Div. gen. Alois Kubita, CBE (25. 1. 1892 Horní Bobrová – 19. 7. 1954), osobnost druhého československého zahraničního odboje, měl významný podíl při jednáních vedoucích ke vzniku čs. letectva v rámci RAF ve Velké Británii
Oldřich Pokorný (6. 3. 1909 Horní Bobrová – 31. 3. 1942 Osvětim), profesor reálného gymnázia v Třebíči, člen odbojové organizace České obce sokolské v Třebíči, po jejím odhalení byl nacisty umučen v Osvětimi, připomíná ho pamětní deska na rodném domě v Bobrové a na památníku obětem nacismu na Moravském náměstí v Třebíči
Antonín Smažil (22. 11. 1923 Bobrová – 5. 10. 2011 Bratislava), akademický malíř, v letech 1944–1949 studoval na UMPRUM v Praze u Karla Svolinského a u profesorů Cyrila Boudy a Martina Salcmana na Univerzitě Karlově a u profesora Karla Lidického. Od roku 1970 působil na VPA KG v Bratislavě jako docent na Katedře kultury a umění. Žil v Bratislavě.
Antonín Straka (27. 3. 1834 Dolní Bobrová – ???), starosta Dolní Bobrové, v letech 1861–1868 poslanec Moravského zemského sněmu

Poltergeist

Obec v minulosti vešla mimo jiné ve známost údajným výskytem záhadných jevů, které bývají někdy popisovány, jako projev tzv. poltergeistu (samovolný pohyb předmětů, samovzněcování předmětů, vybuchování skleněných a porcelánových předmětů, poruchy elektrických instalací atd.). A to od počátku března 2006 v domě č. p. 262, kde v té době žili manželé Rudolf a Zdena Svobodovi se dvěma dětmi.

K některým záhadným jevům údajně došlo za přítomnosti množství svědků, například dobrovolných hasičů, kteří dům po dva týdny hlídali. Jevy údajně vyvrcholily v noci z 22. na 23. března 2006 kolem druhé hodiny v noci, přičemž události měly pokračovat i za přítomnosti množství přivolaných svědků (dobrovolných hasičů a sousedů) až do rozednění a v menší intenzitě až do 27. března.^[7] I přes údajnou přítomnost velkého množství svědků však nejsou dostupné žádné fotografické ani jiné věrohodné důkazy.

Znovu se případ dostal do zájmu některých sdělovacích prostředků poté, co k podobným jevům mělo dojít o tři roky později ve Strašicích na Rokycansku. Jevy na obou místech nebyly dosud plně objasněny.

Reportáž o bobrovských jevech byla vysílána na televizi Nova koncem března 2006 ve zprávách, podrobněji se jimi zabývala reportáž Jiřího Pánka v pořadu Střepiny 2. dubna 2006. Ani v tomto případě nejsou dostupné ověřitelné důkazy. Místní lidé vesměs odmítají o události mluvit a i pan Svoboda odmítá jakoukoliv publicitu.^[7]^[8]^[9]

Doc. RNDr. Čeněk Zlatník, předseda Klubu českých skeptiků, pro televizi Nova sdělil své vysvětlení, k němuž došel, aniž by se případem podrobněji zabýval: „Vysvětluju si to tím, že si lidé dělají dobrý den, chtějí se zviditelnit, něco nainscenují, recese…“^[7]

J. X. Doležal apeloval na tehdejšího předsedu Učené společnosti Jiřího Grygara a na fyzikální ústavy prostřednictvím článku v časopise Reflex, aby jev v Bobrové zdokumentovali, a konstatoval, že „vědci jej zjevně nemají zájem objasnit“.^[7]

Galerie

Horní Bobrová
fara
stará škola
hostinec Trakalka
zastavení křížové cesty
pomník padlým

Dolní Bobrová
náves
kostel sv. Markéty
hostinec na návsi
mateřská školka a knihovna
pomník padlým

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 66.
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597.
↑ ^a ^b ^c ^d Jiří X. Doležal: Věřím v jednoho věda Archivováno 17. 8. 2009 na Wayback Machine., Reflex, 19/2006, 12. 5. 2006
↑ Dušan Vrbecký: Záhadu ze Strašic zažila i Bobrová. Dodnes není vyřešena, Tn.nova.cz, 3. 11. 2009
↑ Jiří Čada: Našli jsme další strašidelný dům: Vybuchují hrnky…, Blesk, 3. 11. 2009

Literatura

Bohumil Samek (editor): Umělecké památky Moravy a Slezska, svazek I. Academia Praha 1994, s. 72-74.

Související články

Římskokatolická farnost Bobrová

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bobrová na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bobrová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Bobrová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 66.

[status-5] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

[6] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597.

[reflex-7] Jiří X. Doležal: Věřím v jednoho věda Archivováno 17. 8. 2009 na Wayback Machine., Reflex, 19/2006, 12. 5. 2006

[8] Dušan Vrbecký: Záhadu ze Strašic zažila i Bobrová. Dodnes není vyřešena, Tn.nova.cz, 3. 11. 2009

[9] Jiří Čada: Našli jsme další strašidelný dům: Vybuchují hrnky…, Blesk, 3. 11. 2009

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]