Božena Studničková
česká spisovatelka a básnířka
Božena Studničková (31. ledna 1849, Praha – 25. listopadu 1934,[p. 1] Praha[1]) byla česká spisovatelka a básnířka, převážně pro děti, což vyplývalo z její profese učitelky mateřské školy. Angažovala se také v esperantském hnutí jako autorka a předsedkyně Prvního ženského spolku esperantského při Náprstkově muzeu (1904).
| Božena Studničková | |
|---|---|
 Božena Studničková | |
| Narození | 31. ledna 1849 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 25. listopadu 1934 (ve věku 85 let) Praha  Československo |
| Povolání | spisovatelka, esperantistka, básnířka, učitelka a editorka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Za svoji činnost pro děti byla vyznamenána zlatým záslužným křížem s korunou a bronzovou záslužnou medailí královského města Prahy.[2]
Dílo
editovat- Ohlas nitra (1874 – lyrická poezie)
- Dětská zahrádka (1877, 1881, 1905 – verše pro děti)
- Škola mateřská (1883, 1891) [3] [4]
- Snění a život (1886 – novely)
- Úvahy a otázky methodické z oboru mateřských škol (1891)
- Z dětského života (1895)
- Mateřským školám (1896)
- Pohádky (1899)
- Gratulant a deklamátor (1899)
- Kdo to uhodne? (1899)
- Pěstounkám škol mateřských (1901)
- Pro dětský svět (1902)
- Vánoční písně a koledy (1902)
- Z dětské říše (1907 – povídky pro děti)
- O začarovaných dětech (1917 – hra)
- Zázračné koření (1921 – loutková hra)
- Kdo to dovede? (1922 – loutková hra)
- Petit grammaire complète (1922 – přehled francouzské gramatiky)
- Dětem o dětech (1923)
- Vděčný jelínek (1924 – loutková hra)
- Z říše stálic (1925)
- Ovečka v trní (1925 – loutková hra)
- Tuláček (Vagabondeto, 1925 – loutková hra) [5]
- Pouť do nebe (1926 – loutková hra) [6]
- Čarovné dudy (1926 – loutková hra) [7]
- Kouzelný prsten (1926 – loutková hra) [8]
- Námluvy princezny Prozerpíny (1926 – loutková hra) [9]
- Malíček, malý syneček (1931 – loutková hra)
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Esperantský časopis Ligilo 1935 přinesl její nekrolog se správným datem úmrtí v roce 1934, nikoliv 1914, jak uvádějí autority Národní knihovny (ostatně polovina jejích knih vyšla po údajné smrti mezi 1914–1934).
Reference
editovat- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z18, s. 60
- ↑ Ottův slovník naučný
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Školka mateřská, třetí sbírka původních her, básniček a přání pro mateřské školy a opatrovny [online]. Praha: Reinwart, 1901 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Školka mateřská, čtvrtá sbírka původních her, básniček a přání pro mateřské školy a opatrovny [online]. Praha: Reinwart, 1906 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Tuláček [online]. Praha: Šolc a Šimáček, 1925 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Pouť do nebe [online]. Praha: Vaněk a Votava, 1926 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Čarovné dudy [online]. Praha: Vaněk a Votava, 1926 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Kouzelný prsten [online]. Praha: Vaněk a Votava, 1926 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ STUDNIČKOVÁ, Božena. Námluvy princezny Prozerpíny [online]. Praha: Vaněk a Votava, 1926 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Esperantský časopis Ligilo, 1935, str. 7 – nekrolog
- Ottův slovník naučný
- Národní knihovna v Praze, Moravská zemská knihovna v Brně
- Úmrtí. Národní listy. 1934-11-27, roč. 74, čís. 327, s. 4. Dostupné online [cit. 2015-01-22].
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Božena Studničková na Wikimedia Commons 
Autor Božena Studničková ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Božena Studničková
- Digitalizovaná díla Boženy Studničkové v České digitální knihovně
- Božena Studničková v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
