Bořice (Mirotice)
část města Mirotice v okrese Písek
Bořice (německy Borschitz) je malá vesnice, část města Mirotice v okrese Písek. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Mirotic. Je zde evidováno 34 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.[4]
Bořice | |
---|---|
Pohled na náves | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Mirotice |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°24′8″ s. š., 14°1′4″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 30 (2021)[1] |
Katastrální území | Bořice u Mirotic (2,33 km²) |
PSČ | 398 04 |
Počet domů | 32 (2011)[2] |
Bořice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 156825 |
Kód k. ú. | 756822 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bořice leží v katastrálním území Bořice u Mirotic o rozloze 2,33 km2.[5]
Historie
editovatBořice se připomínají od roku 1379.[6][7] Byly příslušenstvím arcibiskupského statku v Příbrami až do 16. století.[6] V následujícím století vesnice patřila pod varvažovské panství až do jeho zániku.[6] Roku 1654 je v zápisech berní ruly vedeno osm usedlostí ( šest selských).[6]
Památky
editovat- Výklenková kaple zasvěcená Panně Marii se nachází v jižní části vesnice u obecního rybníka. Nad vchodem do kaple, na výklenku je nečitelný nápis. [8]
- Neorománská kaple Panny Marie se nachází ve vesnici a je roku 1903.[9] Kaple obdélníkového půdorysu má dochované krásné vstupní dveře.
- Před návesní kaplí se nalézá zdobný kovový kříž na vysokém kamenném dříku, snad klasicistní z první poloviny 19. století.[6]
- Na pravé straně u vchodu do kaple je umístěná deska se jmény padlých v I. světové válce. Na kamenné desce je umístěno pět oválných podobenek se jmény padlých ( VÁCL. ŽIŽKA ST. 23. L. VÁCL. VOHRYZKA ST. 19. L. BEDŘ. VOHRYZKA ST. 22. L. FRANT. KYNKOR ST. 23. L. AL. KYNKOR ST. 20. L. Nad podobenkami je uvedený tento nápis: PADLÝM VOJÍNŮM 1914 - 18. V spodní části desky je uvedeno : VĚNUJE M. 5. R. D.
- Další kříž se nachází u komunikace vedoucí do vesnice ve směru od Radobytců. Na kamenném soklu kříže je datace 1888 a monogram J J . [10]
- Vesnice byla navržena k prohlášení za vesnickou památkovou zónu pro svůj hodnotný soubor lidové architektury.[6]
Galerie
editovat-
Návesní kaple
-
Výklenková kaple u rybníka
-
Detail horní části kříže před kaplí
-
Kříž před vesnicí
-
Detail paty kříže před vsí
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 192.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b c d e f PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Díl II. Jižní Čechy. 1. vyd. Praha: Libri, Hořejší nábřeží 17, Praha 5,, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 42.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 228.
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 48.
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 74.
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku.. [s.l.]: Svazek obcí Milevska ISBN 978-80-260-7297-3. S. 34.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bořice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Bořice u Mirotic na webu ČÚZK
- Encyklopedické heslo Bořice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích