Blanice (národní přírodní památka)
Národní přírodní památka Blanice byla vyhlášena v roce 1989 a rozšířena v roce 1992. Nachází se na horním toku řeky Blanice mezi osadami Blažejovice a Arnoštov v okrese Prachatice. Rozloha chráněného území je 292,24 hektarů.[3] Navazuje na něj rozsáhlé ochranné pásmo (5959 hektarů),[3] které zahrnuje téměř celou pramennou oblast řeky a přítoků.[4] Chráněné území leží v nadmořské výšce 744–900 metrů a je součástí chráněné krajinné oblasti a evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Boletice.[3]
Národní přírodní památka Blanice | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. července 1989 |
Vyhlásil | Okresní národní výbor Prachatice |
Nadm. výška | 744–900 m n. m. |
Rozloha | 292,24 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Prachatice |
Umístění | Horní Sněžná, Křišťanov, Spálenec, Zbytiny |
Souřadnice | 48°55′33,96″ s. š., 13°58′23,88″ v. d. |
Blanice | |
Další informace | |
Kód | 1267 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předmět ochrany
editovatDůvodem ochrany je zde největší středoevropská populace perlorodky říční (Margaritana margaritifera)[3] i dalších druhů živočichů a rostlin, vázaných na oligotrofní podmínky. Povodí horní Blanice má (s výjimkou některých úseků) v podmínkách českých zemí mimořádně zachovalý oligotrofní a oligosaprobní až xenosaprobní charakter s obrovskou samočisticí schopností. Specifický charakter území má původ v částečném odlesnění, které vedlo ke zvýšení teploty vody a k významnému zvětšení druhové biodiverzity ve srovnání s původními lesními toky. Lze důvodně předpokládat určitou závislost výskytu perlorodky na doprovodných druzích zoobentosu. Výskyt celého společenstva je určován současně i vhodným charakterem a morfologií dna a rychlostí toku. U hlavního předmětu ochrany platí úzká vazba mezi perlorodkou říční a hostitelem jejích larev, kterým je pstruh obecný potoční. Dále musí být zachována přirozená regulace rybí obsádky vydrou říční, neboť jako funkční hostitelé se uplatňují hlavně jednoleté až dvouleté ryby, které po invazi glochidiemi perlorodky získávají imunitu. K udržení této funkce ekosystému je nutné zajistit klidové podmínky v celém chráněném území. V rámci přírodní památky je v provozu odchovna perlorodek.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d Blanice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Národní přírodní památka Blanice [online]. Jihočeský venkov [cit. 2021-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-12.
Literatura
editovat- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 674.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blanice na Wikimedia Commons