Wikipedie

Blaž Kocen

rakouský pedagog a kartograf

Blaž Kocen (německy Blasius Kozenn, česky dříve též Blažej Kozenn, 24. ledna 1821 Hotunje, Slovinsko[1] – 29. května 1871 Hernals (dnes Vídeň[2]) byl rakousko-uherský pedagog, zeměpisec a kartograf. Proslavil se především díky tomu, že sestavil první atlas pro střední školy v Rakousko-Uhersku, který byl vydán v řadě jazyků a ve více než stu vydáních. První německé vydání vyšlo v roce 1860.

Blaž Kocen
Narození24. ledna 1821
Hotunje
Úmrtí29. května 1871 (ve věku 50 let) nebo 30. května 1871 (ve věku 50 let)
Vídeň, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materVídeňská univerzita
Povoláníkartograf, geograf, katolický kněz a učitel
Nábož. vyznáníkatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat
 
Rodný dům Blaže Kocena v Hotunji

Blaž Kocen se narodil v malé vesničce Hotunje (Schlindorf) poblíž Ponikvy (německy Ponigl, česky Ponkva) u Celje v bývalém Dolním Štýrsku v rodině slovinských drobných zemědělců Martina Kozena a jeho manželky Heleny.[1] Po absolvování základní školy v Ponikvě jej jeho učitel jako nadaného žáka doporučil ke studiu na gymnáziu v Celji, které navštěvoval v letech 1834–1839[3]. V roce 1840–1841 studoval filosofii ve Štýrském Hradci a poté v letech 1841–1845 teologii v Klagenfurtu. V roce 1845 byl rovněž vysvěcen na kněze a pět let působil jako kaplan v obcích Laško (Tüffer), Šoštanj (Schönstein) a Rogaška (Rohitsch)

Po reformě rakouských gymnázií přešel z kněžské do školské služby. Od roku 1850 do roku 1852 působil jako suplent matematiky a fyziky na střední škole v Celji. Po dvou letech odešel do Vídně, kde studoval na universitě matematiku, fyziku a přírodopis a zkoušku způsobilosti k vyučování těchto předmětů složil v roce 1853 s vyznamenáním. V roce 1854 byl přijat do státní služby a vyučoval v Lublani[4], ve Štýrském Hradci a v letech 1855–1858 v Gorizi (Pomoří)[5]. Zde napsal učebnici Grundzüge der Geographie für die 1. Classe der Mittel- und Bürgerschulen (Základy zeměpisu pro 1. třídu středních a měšťanských škol), která poprvé vyšla v roce 1858 v Pešti a ve Vídni) a dále studii Das Klima von Görz (Klima Provincie Gorica). Od roku 1858 vyučoval na c. a k. německém vyšším gymnáziu v Olomouci. Aktivně se podílel na vzniku nového typu středních škol – reálek a v roce 1863 byl jmenován školním radou. V roce 1870 odešel ze zdravotních důvodů do předčasného důchodu. Přestěhoval se do vídeňského předměstí Hernals, kde zemřel dne 29. května 1871 na tyfus ve věku 50 let[6][2].

Jako geograf a kartograf byl samoukem. Vzhledem k tomu, že nebyl členem Rakouské geografické společnosti ve Vídni (Österreichische Geographische Gesellschaft), ve zprávách společnosti není ani Kocenův nekrolog, ani zhodnocení jeho díla.

Dílo

editovat

Kozennův atlas

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Kozennův atlas.
 
Kocenův atlas, mapa č. 47, Rakousko-Uhersko. Politický přehled a přední trati obchodní. 15. české vydání, 1914

V době svého působení v Olomouci se seznámil s knihkupcem a nakladatelem Eduardem Hölzelem, který jej přesvědčil, aby sestavil školní atlas, který rakouským školám zatím chyběl. Atlas nakonec vyšel v roce 1861. Jako inspiraci a zdroj map využil německé příruční atlasy (Handatlas) Adolfa Stielera a Heinricha Kieperta a německé školní atlasy, jejichž mapy někdy jen mírně upravil. Doplněné a upravené vydání B. Kozenn's geographischer Schul-Atlas : für die Gymnasien, Real- und Handels-Schulen der Österreichischen Monarchie z roku 1861 byl schváleno jako učebnice pro střední školy v Rakousko-Uhersku.

V průběhu let byl atlas přepracováván a aktualizován. Tuto práci provedli Vinzenz von Haardt, Friedrich Umlauft, Wilhelm Schmidt a Franz Heiderich. Vydání atlasu z roku 1900 sneslo srovnání s nejlepšími atlasy své doby. Mezi lety 1861-1918 vyšlo celkem 42 vydání tohoto atlasu v němčině.[7]

Pod názvem Kozennův školní atlas (Kozenn-Schulatlas) vycházejí školní atlasy pro rakouské školy dodnes[8].

Vydání Kozennova atlasu v jiných jazycích

editovat

Atlas byl rovněž překládán do národních jazyků monarchie.

Další díla

editovat
  • Grundzüge der Geographie für die 1. Classe der Mittel- und Bürgerschulen
    • České vydání: Kozennův Zeměpis pro školy národní, překlad Vilém Appelt, Ve Vídni ; a Olomouci : Nákladem Eduarda Hölzla, 1876
    • Od této knihy je odvozena i učebnice Počátkové zeměpisu / kteréž (s částečným užitím Kozenn’ova zeměpisu) pro školy mocnářství Rakouského složil Josef Erben, V Olomouci : Nákladem Eduarda Hölzla, 1863
  • Vytvořil také četné školní nástěnné mapy.

Posmrtná připomínka

editovat

Dne 16. října 1898 byla odhalena pamětní deska na jeho rodném domě[9]. Dnes je zde malé muzeum[10].

Zajímavost

editovat

Přestože byl Kozenn původem Slovinec, vysloužil si v době olomouckého působení i nepřízeň českého tisku. Když byl v roce 1870 ustanoven členem zkušební komise pro kandidáty učitelství slovanských škol, označil ho deník Moravská orlice za „slova českého neznajícího Němce“.[11] Ve stejném roce ho katolický deník Čech po jeho protikatolickém vystoupení nazval „odrodilý Slovinec“.[12]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blasius Kozenn na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Matrika narozených Hotunje, 1802-1838, snímek 91 [online]. Matricula online [cit. 2022-09-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Matrika zemřelých, Hernals 1871, snímek 101 [online]. Matricula online [cit. 2022-09-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ BERNLEITHNER, E. Kozenn Blasius. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1969. Dostupné online. S. 178–179.
  4. ↑ Curlisten Bad Ischl (seznam lázeňských hostů Bad Ischl)). 1855-08-23, roč. 1855. Dostupné online [cit. 2016-01-16]. 
  5. ↑ Telegrafische Depeschen. Fremden-Blatt. 1855-09-29, roč. IX, čís. 228, s. 1. Dostupné online [cit. 2016-01-16]. 
  6. ↑ Freie Pädagogische Blaätter, 10.6.1871, s.14, oznámení úmrtí B. Kozenna
  7. ↑ a b DÖRFLINGER, Johannes; HÜHNEL, Helga, Ludvík Mucha. Atlantes Austriaci : kommentierter Katalog der österreichischen Atlanten von 1561 bis 1994. Svazek 1. Band, 2. Teilband. Wien: Böhlau Verlag, 1995. 3 svazky (2 volumes in 3 banden s.). Dostupné online. ISBN 3-205-98369-6, ISBN 978-3-205-98369-9. OCLC 34526536 S. 516–630. 
  8. ↑ Kozenn Schulatlas [online]. Ed. Hölzel G.m.b.H. [cit. 2016-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-02. 
  9. ↑ Der Kartograph "Kozenn". Neues Wiener Journal. 1898-10-17, roč. 6, čís. 1790, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-01-16]. 
  10. ↑ Commemorative room of Blaž Kocen [online]. Šentjur: TIC Šentjur [cit. 2016-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-07. 
  11. ↑ Dr. Erasmus Schwab. S. 2. Moravská orlice [online]. 1870-03-20. S. 2. Dostupné online. 
  12. ↑ Moravané kol Olomúce pozor!. S. 219. Čech [online]. 1870-06-30. S. 219. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1899. 1066 s. Dostupné online. Kapitola Kozenn Blažej, geograf, s. 1049. 
  • MUCHA, Ludvík. Česká vydání Kozennových školních zeměpisných atlasů. Acta Universitatis Carolinae. Geographica. 1971, roč. 6, čís. 1–2, s. 119–134. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Blaž_Kocen&oldid=22830542“