Blaťácké zlato

druh sýra

Blaťácké zlato je druh měkkého sýra se zlatooranžově zbarveným povrchem s těstem pružné konzistence nezaměnitelně sýrově mléčné, delikátně hořkomandlové (až mírně do oříškova), nakyslé až lehce navinulé chuti. Jedná se o obdobu italského typu sýra Bel Paese. Podíl sušiny činí 48,3 %. Svoji charakteristickou pružnou a vláčnou konzistenci si zachovává i při sníženém obsahu tuku. Je doporučován ke svěžím bílým vínům (např. Veltlínské zelené, Neuburské, Müller Thurgau).

Blaťácké zlato
Základní informace
Kategoriesýry
Místo původuČeská republika, Česko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyrábí se v kulatých bochnících o 1500 gramech, počítá se s trvanlivostí 30 dní. Produkují se i varianty se zeleným pepřem či vlašskými ořechy v těstě. Průměrné výživové hodnoty ve 100 gramech výrobku jsou udávány v těchto hodnotách:

  • Energie: 1375 kJ / 331 kcal
  • Tuky: 27 g
  • Bílkoviny: 21 g
  • Sacharidy: 1,1 g

Původ a výroba

editovat

Vyrábí se v provozu Madety (do roku 2018 v obci Řípec, pak došlo k přesunutí výroby) nedaleko Veselí nad Lužnicí. Tam jej také začalo vyrábět mlékárenské družstvo táborské od roku 1939, poté co v roce 1938 vybudovali vlastní provoz sýrárny a přivezli z Itálie sýr druhu Bel Paese, podle nějž se Blaťácké zlato začalo vyrábět.

Přivezené mléko se pasterizuje a pak se ve velkých kádích míchá a zahřívá. Při tom se přidají do mléka přesně určené kultury bakterií, které mají největší vliv na jeho chuťové i fyzické vlastnosti. Při 36 °C se přidává syřidlo, které během chvíle srazí mléko na měkký gel. Ve správný okamžik začnou hmotu prořezávat automatizované struny na větší kostky. Ty se znovu míchají a zahřívají, aby se vytvořilo tzv. sýrové zrno, mléčné bílkoviny se smršťují a vypuzují vodu ve formě syrovátky. Ve chvíli, kdy je zrno velikosti fazolek, začíná se z něj tvořit sýr. Následují další kroky výrobního postupu. Jako měkký sýr se Blaťácké zlato nelisuje, ale jen se mnohokrát obrací, aby z něj odtekla přebytečná syrovátka. Bochníčky v tu chvíli bílého sýra se také připařují, opět zchlazují a máčejí v solném nálevu (nesolený čerstvý sýr má jen slabě nasládlou chuť). Dříve zrály bochníky ve sklepích a přitom se na něm vytvářel charakteristický žlutý maz, dnes se již na povrchu přibarvuje přírodními barvivy a poté balí do speciálních obalů, v nichž zraje čtyři až šest týdnů.

Externí odkazy

editovat